Tento týden to bylo celkem akční! Jedny holčiny z Ostravy, co tu byly na půl roku, tady trávily poslední týden a samozřejmě si naplánovaly hafo akcí. Toš jsme se k nim přidali, ať si to s nima ještě trochu užijem, než odjedou.
Sport
Samozřejmě začala další sportovní perioda a my jsme zase vyzkoušeli něco nového. Tentokrát to byl aquaerobic. Pochopitelně to je další sport, kde je hafo lidí - 95 % holky (možná víc) a pak tam jsme tak 3 kluci. Ale je to celkem prča. Probíhá to tak, že si na začátku vezme každý jakési "činky", to je taková molitanová věc, která tvarem připomíná činku, a taky si vezme "závaží" na nohy, to je z toho samého molitanu či takové nějaké hmoty. Tyhle věci pomáhají člověku vznášet se ve vodě, ale taky slouží podobně jako normální činka, aby se člověk trochu nadřel. Pak všici vlezou do vody, pustí se hudba a my děláme to, co nám předcvičuje typos na pevnině. Jak to dělá na pevnině, tak to vypadá hrozně jednoduše, takové nenáročné pohyby. Ale když to má člověk dělat pod vodou s těma "činkama" a "závažíčkama", tak je to celkem akční! Většina holek to tam teda jako šolíchá, ale já se snažím držet ty "činky" furt pod vodou, takže se i dobře zapotím. Dokonce i ve vodě.
Tenhle aquaerobic máme v pondělí místo squashe, který jsme si přesunuli zase zpátky na úterý. Pro Jane to bylo v pondělí prý hodně náročné... Jinak Jane přestala chodit na zumbu ve středu, prý je to nuda, a chodí jenom ve čtvrtek. Já mám všechny ostatní sporty furt stejně, tam už pak žádná další změna není. Ani žádný další kurz kromě toho squashe jsme si nedávali, protože to zajímavé už jsme si vyzkoušeli a nic extra nového tam nebylo. A když tam něco bylo, tak to bylo v nějaký blbý čas, takže nic.
Koncert
V pondělí večer jsme pak vyrazili na koncert. Začínalo to až někdy o půl jedenácté (nebo tak nějak), ale to nám až tak nevadilo. Dali jsme si sraz až tam a tam jsme se taky všici sešli. Byly tam ty holčiny, co odjížděly a pak ještě další 2 holčiny z česka a jeden cizinec. Protože už skoro nikde nebylo místo, tak jsme si sedli až úplně před pódium, kde jsme si nemohli ani moc pokecat, bo jsme se neslyšeli.
Ale koncert celkem dobrý, byli to tři typosi, jeden hrál na bubny, druhý na elektrický klavír (nebo klávesy) a třetí na kytaru. Bylo to bez zpěvu, jenom hráli. Ti hráli asi do půl jedné a kolem jedné nastoupila druhá skupina. Ti byli čtyři, bubny, kytara, klavír a pozoun. Ti se mi líbili víc než ti první, ale už bylo celkem pozdě a většina měla hlad, tak jsme chvíli poslouchali a pak jsme vyrazili na pizzu.
Pizzerka byla od toho klubu celkem kousek, člověk se nemusel pomalu ani oblíkat. Tam jsme si pak objednali jednu pizzu do dvojice a vesele jsme ji snědli. Ale protože byla ještě chuť (pizza byla dobrá), tak jsme si objednali ještě 2 pizzy pro všechny a taky jsme je sbaštili. A aby se nám dobře trávilo, tak jsme to šli zapít do dalšího klubu, kde jsme si dali po půlce Jägermeistera do každé nohy.
Pak už pro nás bylo celkem pozdě, bo jsme v úterý museli zase do školy, tak jsme holky opustili a šli jsme domů. Ale ony to ještě nevzdaly a vydaly se ještě do nějakého baru, kde nevím kdy skončili.
Salsa
Ve středu večer jsme byli domluvení do jednoho klubu, kde se každou středu tančí salsa, že si půjdeme taky zatančit. Tam to začínalo od 10 večer. Byli jsme tam zase víceméně ta samá grupa jako na koncertě. Když jsme tam přišli, už tam lidi tančili. Tak jsme si koupili pivo a koukali jsme, jak se to vlastně tančí a o čem to je.
Moje jediné zkušenosti ze salsy jsou z Introduction Weeku, kdy byl jeden večer nějaký asi hodinový kurz salsy pro všechny lidi. Tam nás učili nějaký základní krok a možná nějakou otočku, ale to bylo všechno. A samozřejmě, protože už jsem to od té doby neviděl, neslyšel ani netančil, tak jsem stihnul všechno úspěšně zapomenout.
Jak jsem tak na ně čučel, co tam tančí, tak jsem si říkal, že to je asi něco totálně mimo mě. Všichni tam vypadali, že už to nějakou (delší) dobu tančí, že to jsou skoro profíci, bo co tam vyváděli bylo úplně neuvěřitelné. Hrozně pěkně se na to koukalo, ale vůbec jsem nechápal, jak to zvládají. Pak jsem se zkoušel zaměřit i na rytmus, ale ten jsem tam taky nějak nemohl najít. Prostě to bylo takové zvláštní.
Pak jsem si jednou zašel na záchod a mezitím mi Jane ukradl nějaký černoch, který s ní zamířil na parket. Tam s ní pak protančil několik písniček a pak ji zase vrátil. Pak jsme se to taky rozhodli zkusit, tak mi ukázali, jaký je vlastně základní krok, a vyrazili jsme někam do rohu parketu, ať tam moc netrapasíme. Toš že by mi to šlo, to se rozhodně říct nedalo. Jane na tom byla mnohem líp. Ale cosi jsme tam pozkušali a pak jsme šli zase na pivo. Končilo to ve 2 ráno a já jsem byl rád, že si můžu konečně lehnout do postele a spočnout.
České pivo v Groningenu
Sandra, jedna z těch, co odjížděly, objevila v Groningenu jednu hospodu, kde čepujou českou plzeň. A dokonce do půllitrů, když si člověk řekne. Sice to je za 4 E, ale co by člověk neudělal pro české pivo :) Tentokrát jsme byli v hospodě jenom Češi, takže jsme z angličtiny sklouzli do češtiny a vůbec jsme to neřešili. Později pak přišel jeden cizinec, tak jsme se navrátili k angličtině, ale ten pak za chvíli odešel, bo byl jakýsi utahaný.
Toš jsme si krásně popovídali, popíjeli jsme u toho normální pivo a bylo nám fajn. Nakonec jsme tam zůstali jenom 3, já, Jane a Sandra a pak jsme to někdy po půlnoci ukončili a šli jsme spát.
Goodbye party
V sobotu pak holčiny pořádaly závěrečnou párty u sebe v bytě. Tam nebylo tolik lidí jako obvykle, většina už asi odjela domů a noví lidi je neznali, ale bylo to fajn. Přijelo tam hafo lidí z našich kolejí, tak jsme je aspoň trochu poznali. Samozřejmě jsme u toho popíjeli domácí zásoby a dali jsme zkusit i ostatním, kdo chtěl. Protože tam bylo tak málo lidí, tak jsme mohli všichni sedět kolem stolu a nemuseli jsme postávat po celém bytě jako normálně.
Někdy asi kolem půlnoci se jedna část rozhodla, že už je to tam nebaví a že půjdou do města do nějakého baru. Tak se od nás oddělili a nás tam zůstalo ještě míň, ale zato kvalitní jádro. Zůstali jsme tam my, byla tam jedna Američanka od nás z kolejí a byla tam jedna Němka. S nima se dobře kecalo a kecali jsme celkem dlouho. Nakonec nás opistily i ony a my jsme tam zůstali jenom Češi. Ještě chvíli jsme kecali, ale pak jsme to ukončili a vyrazili jsme na cestu domů.
Ta byla celkem veselá. Asi můžu být rád, že tam mají cyklostezky, kde nejezdí auta, a že jsou tak široké. Podle mého odhadu jsem najel tak dvarkrát větší vzdálenost než normálně (když jsem jel rovně...). Ale všechno jsme to zvládli a úspěšně jsme se dostali domů a uložili jsme se do postele.
Neděle pak byla celkem akční. Skoro celý den jsme proleželi posteli a zkoušeli jsme zlikvidovat poslední zbytky alkoholu v krvi a odstranit bolest hlavy. Ale moc nám to nešlo, holc už nemáme takový cvik.
International dinner
Celý akční týden jsme pak zakončili na další International dinner, tentokrát Dutch dinner.
Sport
Samozřejmě začala další sportovní perioda a my jsme zase vyzkoušeli něco nového. Tentokrát to byl aquaerobic. Pochopitelně to je další sport, kde je hafo lidí - 95 % holky (možná víc) a pak tam jsme tak 3 kluci. Ale je to celkem prča. Probíhá to tak, že si na začátku vezme každý jakési "činky", to je taková molitanová věc, která tvarem připomíná činku, a taky si vezme "závaží" na nohy, to je z toho samého molitanu či takové nějaké hmoty. Tyhle věci pomáhají člověku vznášet se ve vodě, ale taky slouží podobně jako normální činka, aby se člověk trochu nadřel. Pak všici vlezou do vody, pustí se hudba a my děláme to, co nám předcvičuje typos na pevnině. Jak to dělá na pevnině, tak to vypadá hrozně jednoduše, takové nenáročné pohyby. Ale když to má člověk dělat pod vodou s těma "činkama" a "závažíčkama", tak je to celkem akční! Většina holek to tam teda jako šolíchá, ale já se snažím držet ty "činky" furt pod vodou, takže se i dobře zapotím. Dokonce i ve vodě.
Tenhle aquaerobic máme v pondělí místo squashe, který jsme si přesunuli zase zpátky na úterý. Pro Jane to bylo v pondělí prý hodně náročné... Jinak Jane přestala chodit na zumbu ve středu, prý je to nuda, a chodí jenom ve čtvrtek. Já mám všechny ostatní sporty furt stejně, tam už pak žádná další změna není. Ani žádný další kurz kromě toho squashe jsme si nedávali, protože to zajímavé už jsme si vyzkoušeli a nic extra nového tam nebylo. A když tam něco bylo, tak to bylo v nějaký blbý čas, takže nic.
Koncert
V pondělí večer jsme pak vyrazili na koncert. Začínalo to až někdy o půl jedenácté (nebo tak nějak), ale to nám až tak nevadilo. Dali jsme si sraz až tam a tam jsme se taky všici sešli. Byly tam ty holčiny, co odjížděly a pak ještě další 2 holčiny z česka a jeden cizinec. Protože už skoro nikde nebylo místo, tak jsme si sedli až úplně před pódium, kde jsme si nemohli ani moc pokecat, bo jsme se neslyšeli.
Ale koncert celkem dobrý, byli to tři typosi, jeden hrál na bubny, druhý na elektrický klavír (nebo klávesy) a třetí na kytaru. Bylo to bez zpěvu, jenom hráli. Ti hráli asi do půl jedné a kolem jedné nastoupila druhá skupina. Ti byli čtyři, bubny, kytara, klavír a pozoun. Ti se mi líbili víc než ti první, ale už bylo celkem pozdě a většina měla hlad, tak jsme chvíli poslouchali a pak jsme vyrazili na pizzu.
Pizzerka byla od toho klubu celkem kousek, člověk se nemusel pomalu ani oblíkat. Tam jsme si pak objednali jednu pizzu do dvojice a vesele jsme ji snědli. Ale protože byla ještě chuť (pizza byla dobrá), tak jsme si objednali ještě 2 pizzy pro všechny a taky jsme je sbaštili. A aby se nám dobře trávilo, tak jsme to šli zapít do dalšího klubu, kde jsme si dali po půlce Jägermeistera do každé nohy.
Pak už pro nás bylo celkem pozdě, bo jsme v úterý museli zase do školy, tak jsme holky opustili a šli jsme domů. Ale ony to ještě nevzdaly a vydaly se ještě do nějakého baru, kde nevím kdy skončili.
Salsa
Ve středu večer jsme byli domluvení do jednoho klubu, kde se každou středu tančí salsa, že si půjdeme taky zatančit. Tam to začínalo od 10 večer. Byli jsme tam zase víceméně ta samá grupa jako na koncertě. Když jsme tam přišli, už tam lidi tančili. Tak jsme si koupili pivo a koukali jsme, jak se to vlastně tančí a o čem to je.
Moje jediné zkušenosti ze salsy jsou z Introduction Weeku, kdy byl jeden večer nějaký asi hodinový kurz salsy pro všechny lidi. Tam nás učili nějaký základní krok a možná nějakou otočku, ale to bylo všechno. A samozřejmě, protože už jsem to od té doby neviděl, neslyšel ani netančil, tak jsem stihnul všechno úspěšně zapomenout.
Jak jsem tak na ně čučel, co tam tančí, tak jsem si říkal, že to je asi něco totálně mimo mě. Všichni tam vypadali, že už to nějakou (delší) dobu tančí, že to jsou skoro profíci, bo co tam vyváděli bylo úplně neuvěřitelné. Hrozně pěkně se na to koukalo, ale vůbec jsem nechápal, jak to zvládají. Pak jsem se zkoušel zaměřit i na rytmus, ale ten jsem tam taky nějak nemohl najít. Prostě to bylo takové zvláštní.
Pak jsem si jednou zašel na záchod a mezitím mi Jane ukradl nějaký černoch, který s ní zamířil na parket. Tam s ní pak protančil několik písniček a pak ji zase vrátil. Pak jsme se to taky rozhodli zkusit, tak mi ukázali, jaký je vlastně základní krok, a vyrazili jsme někam do rohu parketu, ať tam moc netrapasíme. Toš že by mi to šlo, to se rozhodně říct nedalo. Jane na tom byla mnohem líp. Ale cosi jsme tam pozkušali a pak jsme šli zase na pivo. Končilo to ve 2 ráno a já jsem byl rád, že si můžu konečně lehnout do postele a spočnout.
České pivo v Groningenu
Sandra, jedna z těch, co odjížděly, objevila v Groningenu jednu hospodu, kde čepujou českou plzeň. A dokonce do půllitrů, když si člověk řekne. Sice to je za 4 E, ale co by člověk neudělal pro české pivo :) Tentokrát jsme byli v hospodě jenom Češi, takže jsme z angličtiny sklouzli do češtiny a vůbec jsme to neřešili. Později pak přišel jeden cizinec, tak jsme se navrátili k angličtině, ale ten pak za chvíli odešel, bo byl jakýsi utahaný.
Toš jsme si krásně popovídali, popíjeli jsme u toho normální pivo a bylo nám fajn. Nakonec jsme tam zůstali jenom 3, já, Jane a Sandra a pak jsme to někdy po půlnoci ukončili a šli jsme spát.
Goodbye party
V sobotu pak holčiny pořádaly závěrečnou párty u sebe v bytě. Tam nebylo tolik lidí jako obvykle, většina už asi odjela domů a noví lidi je neznali, ale bylo to fajn. Přijelo tam hafo lidí z našich kolejí, tak jsme je aspoň trochu poznali. Samozřejmě jsme u toho popíjeli domácí zásoby a dali jsme zkusit i ostatním, kdo chtěl. Protože tam bylo tak málo lidí, tak jsme mohli všichni sedět kolem stolu a nemuseli jsme postávat po celém bytě jako normálně.
Někdy asi kolem půlnoci se jedna část rozhodla, že už je to tam nebaví a že půjdou do města do nějakého baru. Tak se od nás oddělili a nás tam zůstalo ještě míň, ale zato kvalitní jádro. Zůstali jsme tam my, byla tam jedna Američanka od nás z kolejí a byla tam jedna Němka. S nima se dobře kecalo a kecali jsme celkem dlouho. Nakonec nás opistily i ony a my jsme tam zůstali jenom Češi. Ještě chvíli jsme kecali, ale pak jsme to ukončili a vyrazili jsme na cestu domů.
Ta byla celkem veselá. Asi můžu být rád, že tam mají cyklostezky, kde nejezdí auta, a že jsou tak široké. Podle mého odhadu jsem najel tak dvarkrát větší vzdálenost než normálně (když jsem jel rovně...). Ale všechno jsme to zvládli a úspěšně jsme se dostali domů a uložili jsme se do postele.
Neděle pak byla celkem akční. Skoro celý den jsme proleželi posteli a zkoušeli jsme zlikvidovat poslední zbytky alkoholu v krvi a odstranit bolest hlavy. Ale moc nám to nešlo, holc už nemáme takový cvik.
International dinner
Celý akční týden jsme pak zakončili na další International dinner, tentokrát Dutch dinner.
Žádné komentáře:
Okomentovat