21.08.12

Na týden pryč z NL

Toš předminulý týden (6. - 12.8.) se nic zvláštního nestalo. Přes týden jsme pracovali, já ve Wageningenu a Jane v Amsterdamu, a o víkendu jsme relaxovali. V sobotu jsme byli na trhu a potrajdali jsme po městě a večer jsme vyrazili na chvíli do centra na pivo s brazilcem, s kterým jsem hrál volejbal, protože odjížděl. V neděli jsme se pak flákali doma. 
No a minulý týden jsme vyrazili pryč z Nizozemí. Ale nejeli jsme spolu někam na výlet, ale pracovně. Jane jela do Bruselu do laborky za lidma, kteří jí vyrábí čip, aby tam něco naměřila, a já jsem jel do Norwiche v Anglii na takovou konferenci doktorandů. Jane v Bruselu se ale moc nedařilo, až do čtvrtka nemohla nic pořádného naměřit a nějak ji neposlouchala mašina. Ale od čtvrtka to nějak začlo fungovat, takže nějaká data má, ale bude tam muset jet zase znova další týden. Jinak to prý nějak extra akční nebylo, jenom se jednou málem ztratila ve městě. Byli totiž po práci na večeři a potom vyrazili všichni domů. A Jane vyrazila směrem na hotel, ale neuvědomila si, že po cestě taky zatáčeli, tak trošku potrajdala po městě, ale nakonec se našla a v pořádku došla na hotel. V pátek pak odjela z Bruselu do Amsterdamu, ale protože já jsem se vracel z konference až v sobotu, tak vyrazila s holkama pařit do centra. Popařili řádně a pospat toho moc nestihla, ale v pořádku se dostala do Wageningenu. 
Já jsem jel do Anglie v úterý a měl jsem s sebou poster s mojím výzkumem. A protože je to celkem velké (skoro metr vysoká trubka), tak jsem si musel objednat zavazadlo. Takže nakonec jsem jel s kufrem, na kterém jsem měl přidělaný ten poster v obalu. Ale na letišti při odbavování mi řekli, že tak by to být nemělo. Toš jsem se zeptal, jak bych to teda měl příště transportovat. No a že prý to mám vzít do letadla, ale tam že mi to někdy dovolí, někdy ne, takže mi vlastně nic neřekla. Ale zavazadlo přijala, tak jsem v pohodě odletěl. Úspěšně jsem pak dorazil až na místo, kde se konala konference, zaregistroval jsem se a zbytek odpoledne jsme se s dalšíma poflakovali po kampusu univerzity. Večer jsme pak měli uvítací večeři a po večeři tam byla jakási skupina, která hrála skotské nebo irské písničky a učili nás na to tancovat, což byla celkem prča. Taky tam měli bazén, takže někteří lidi se šli koupat do bazénu. A další den začla konference, od rána prezentace až do večera a mezitím prohlížení posterů. Některé přednášky byly zajímavé, jiné byly dost nudné, jako vždycky. Večer jsme pak měli prase na rožni, ale bylo to schované někde za rohem a nosili nám přímo maso v housce, takže tam byla jedna dlouhá řada na jídlo. Po večeři se pak jenom tak kecalo a popíjelo, lidi se koupali a někdy k ránu jsme vyrazili zpátky na ubytovnu, kde jsme ještě dopili poslední piva a vína a potom šli spát. 
Další den pokračoval zase prezentacema a posterama a večer jsme měli závěrečnou večeři v hotelu ve městě. Tam jsme se dostali taxíkama, na uvítanou jsme měli sklenku šampaňského a potom jsme usedli ke stolům a čekali na večeři. Večeře byla dobrá, i když toho nebylo příliš moc (a nebyl to jenom můj názor, bavil jsem se s více lidma, kteří říkali, že toho nebylo moc!). A po večeři jsme vyrazili do města do klubu. Původně jsme měli jít do nějakého specifického klubu, ale vyhazovač nám řekl, že někteří chlapi mají bermudy, takže tam nemůžeme (přitom ty bermudy byly delší než sukně, které tam nosily holky). Důvod jsme asi nikdo nepochopili, tak jsme se nehádali a vyrazili jsme do jiné hospy. Tam jsme poseděli do zavíračky a protože se nám ještě nechtělo domů, tak jsme šli ještě do dalšího. Tam jsme taky vydrželi do zavíračky, ale pak už jsme se rozhodli, že už je pomalu čas jít domů, ať aspoň trochu pospíme před dalšíma prezentacema. 
No a páteční ráno podle toho vypadalo, dost lidí chybělo už na snídani a nedorazili ani na prezentace, část pak dorazila na poslední přednášku od profesora. Po přednáškách jsme pak měli oběd a po obědě jsem vyrazil do města na prohlídku památek, co tam jsou. Tak jsem prošel dvě katedrály a hafo kostelů a všechno to bylo úplně super. Autobus zpátky na letiště mi jel před druhou ráno, tak jsem pak do dvou čekal na kampusu, než dorazí (teda spíš jsem pospával než něco dělal). Autobus dorazil na letiště v pohodě, ale s asi 15 minutovým zpožděním, tak jsem rychle odbavil zavazadlo, prošel kontrolou, kde mi mimochodem ztratili můj poslední řetízek, a pak už jsem jenom počkal na letadlo. Let proběhl v pohodě, opět jsem ho skoro celý prospal a v poho jsem se dostal do Wageningenu. 
Dorazil jsem v sobotu kolem poledne a Jane dorazila asi hoďku po mě. Tak jsme pojedli oběd a odpoledne jsme byli nakupovat a poflakovali jsme se. V neděli jsme pak vyrazili s Michalem, Allouette (jeho přítelkyně) a Annou na blízké jezero, protože bylo úžasné počasí a na pokoji by bylo hrozné vedro. 

07.08.12

Zpátky ve Wageningenu

Tak jsme si užili krásné měsíční prázdniny v ČR, ale to uteklo jako voda a už jsme zase zpátky v NL a musíme začít znova pracovat. Což znamená nejdříve vůbec povzpomínat, co jsme to vůbec dělali před prázdninama? 
V pondělí dopoledne jsme doletěli do NL na letiště v Eidhovenu a kolem 3 odpoledne jsme byli ve Wageningenu v bytě. Já jsem byl ještě hrozně utahaný z tábora a celé cesty, tak jsem hned po příjezdu zalehl a chvíli ještě pospal. V úterý už ale nebylo možno se něčemu vyhýbat a oba jsme vyrazili do práce, já do Wageningenu a Jane do Amsterdamu. A jak jsme se tak bavili, tak jsme na tom byli podobně. První den jsme neudělali vlastně skoro nic, víceméně jsme pročetli a odpověděli na emaily a povzpomínali, co jsme to dělali před prázdninama. A postupem týdne to bylo lepší a lepší, ale celý týden se nám oběma po ránu do práce vůbec nechtělo. 
V pátek pak Jane dorazila zpátky do Wageningenu a po večeři jsme vyrazili na zkoušení piva s lidma z volejbalu. Byl to takový test, jestli poznáme pivo, které pijeme. Měli jsme dohromady 12 piv, které byly rozděleny na tři kola, ať to není tak těžké. Ale stejně to moc nepomohlo, většinu těch piv jsme neznali, tak to vypalo spíš jako sportka, prostě přiřadit pivo k písmenu a nějaké zkoušení moc nepomohlo... Ale byla prča.
V sobotu jsme pak jeli do Arnhemu, protože jsme potřebovali cosi ponakupovat a v neděli jsme se jenom flákali doma a uklízeli po měsíci, co už jsme neuklízeli.