20.01.14

Amerika

Tak konečně jsem se dostal k doplnění blogu, a to hlavně proto, že celý prosinec byl plný a nebylo moc času něco sepsat. Takže hned poté, co nám odjeli kámoši z výšky, co u nás byli na návštěvě, jsem se sbalil a vyrazil na konferenci do New Yorku v USA! A protože jsem jel tak daleko, tak jsem si tam udělal i týden dovolenou. Konference se konala v laboratořích asi hodinu vlakem z centra New Yorku, ale když jsem si to tam procházel, tak bych si netipl, že tam jsou laborky nebo že to je nějaký výzkumný ústav. Před samotnou konferencí jsem měl ještě asi půldenní kurz, jak pracovat s jedním programem, a večer jsme měli první prezentace. Celkově byla ta konference pěkná, bylo tam asi 200 lidí, možná míň, tak měl člověk možnost mluvit skoro s každým, pokud chtěl. A bylo to z různých oborů, tak to bylo super, člověk se dověděl, nad čím se tak bádá v jiných laborkách (převážně v USA). A taky jsem si zase jednou připadal jako nejmladší, protože tam byla většina postdoců nebo profesorů, jenom pár doktorandů. Samozřejmě jsem i já "přispěl" ke konferenci, prezentoval jsem tam poster a někteří se o to i zajímali, tak snad dobré. Jenom ten časový posun byl trochu problematický. Některé prezentace začínaly po osmé a končilo se až po desáté (kdy pro mě bylo mezi druhou a čtvrtou ráno), tak jsem se jenom snažil udržet otevřené oči a neusnout, ze samotných prezentací si moc nepamatuju. A potom se ještě šlo na pivo, tak jsem většinou ještě chvíli vydržel, ale dýl než do půlnoci jsem nezůstával (možná jenom poslední noc...). A na ukončení jsme měli taky slavností večeři, na kterou jsme měli humra, tak jsem si konečně zkusil, jaké to je. A abych řekl pravdu, tak mě to moc nenadchlo. Jakože chutná dobře, ale člověk se hrozně nadře, než dostane to maso, kterého tam ani moc není... Ale na závěr si myslím, že to je dobrý nápad, protože u toho může člověk v pohodě pokecat s ostatníma.
Konference končila v sobotu v poledne a já jsem pak vyrazil do centa NY, kde jsem měl objednaný hotel na další tři noci. První odpoledne jsem toho moc nestihl, protože jsem se nejdřív musel ubytovat v hotelu asi půl hoďky z centra, a pak jsem jel zpátky. Ale aspoň jsem se naučil se orientovat v městě a prošel jsem Central Park, kde se i bruslilo. Druhý den jsem vyrazil hned ráno, protože jsem toho chtěl hodně stihnout. Tak jsem vlakem dojel do centra a přestoupil na metro, které mě mělo dovést k Národnímu muzeu. Tak jsem si tak sedl a vedle mě se začli bavit dva Češi! Tak jsem je pozdravil a oni se ptali, kam jedu. A když jsem jim řekl, že do Národního muzea, tak mi řekli, že jedu špatným směrem a musím na druhou stranu. Tak jsem jim poděkoval za informaci a na další zastávce jsem vystoupil a vyrazil správně. Ale protože už jsem takovým cestováním ztratil hodně času, rozhodl jsem se, že půjdu do muzea moderního umění a Národní muzeum zvládnu další den. Tak jsem ještě jednou prošel Central park a šel do muzea. Tam to bylo teda dost zajímavé. Některé věci byly akční, ale něco jsem nechápal, jak to může být umění. Prošel jsem to asi za 3 hodiny a pak jsem chtěl vyrazit na Empire State Building rozhlídnout se na NY zhora. Ale protože začlo sněžit, tak jsem šel nakoupit nějakou elektroniku a pak jsem šel na večeři. Mezitím se jakš takš udělalo líp, tak jsem vyrazil na Empire State. Protože bylo tak škaredě, tak tam nikdo nebyl a nemusel jsem čekat v žádné frontě. Toš výhled z vrcholu byl celkem pěkný, jenom škoda, že nebylo úplně jasno. Potom jsem už vyrazil zpátky na hotel.
Druhý den jsem teda už úspěšně dorazil do Národního muzea, prohlídl jsem si různé zvířata od dinosaurů, mamutů až po dnešní zvířata, pak tam byly různé věci z různých kultur indiánů a kdovíčeho všeho (všechny ty popisky jsem nečetl, to by trvalo hrozně dlouho). Ale stejně i tak jsem tam strávil přes tři hodiny, taky proto, že to bylo rozprostřené na pět pater... Asi kolem dvou jsem vylezl z muzea a chtěl jsem se jít podívat z vrcholu Rockefellerova centra (další mrakodrap). Ale bohužel mi zase počasí nepřálo, asi od dvacátého patra byly všechny budovy v mracích a vypadalo, že celkem hustých mracích, takže bych nic neviděl. Tak jsem se rozhodl, že místo na mrakodrap se kouknu na Sochu svobody aspoň z dálky, protože lístek na ostrov, kde je Socha svobody, jsem měl až na další den. Tak jsem sjel metrem až k trajektu, nasedl na trajekt a projel jsem kolem Sochy svobody (byl jsem asi 100 metrů od ostrova), tak aspoň něco. A ještě mi to vyšlo tak akorát, že když jsem jel tam, tak bylo ještě světlo, a když jsem jel zpátky, tak už byla socha osvětlená. Toš jsem se pokochal a když jsem dojel zpátky, poprocházel jsem se ještě kolem místa, kde kdysi byla dvojčata. Teď se to tam celé přestavovalo, tak tam vlastně ani nebylo nic moc vidět. A pak už jsem vyrazil domů, protože další den jsem chtěl vyrazit úplně brzo. 
Poslední den v New Yorku jsem měl hodně plný. Protože se mi nechtělo ztrácet večer čas a jet zpátky na hotel pro zavazadlo, vzal jsem si ho už ráno, uložil na uložišti v centru a pak vyrazil k Soše svobody. A opět jsem měl "úžasné" počasí, od rána hustě sněžilo a byla hrozná zima. Tak jsem doufal, že se to časem spraví. Tak jsme vyrazili trajektem na ostrov, tam jsem si obešel Sochu svobody kolem dokola, udělal hafo fotek a naštěstí trochu přestalo sněžit, tak některé fotky vypadají i pěkně. Po prohlídce Sochy svobody jsem vyrazil ještě na poslední atrakci, kterou jsem nezvládl - Rockefellerovo centrum. Protože jsem už měl koupený lístek, tak jsem se šel podívat na vrchol, i když mi na recepci říkali, že je nulová viditelnost. To špatné počasí mělo aspoň jednu výhodu, nebyli tam žádní lidi, tak jsem nemusel čekat ve frontě, jenom jsem to celé jednoduše prošel. Nakonec to ale až tak špatné nebylo a rozhled byl celkem pěkný. Na vrcholu jsem byl asi do čtyř, pak jsem si vyzvedl kufr a zamířil na autobus, který mě dovezl do Washingtonu.
První den jsem vyrazil na obhlídku všech známých (i neznámých) památníků a staveb. Ze staveb tam teda byl jenom Bílý dům, který mě moc nenadchl, a pak Capitol, ten byl naopak super. Z památníků se mi nejvíce líbily Lincoln a Jefferson monument a taky jsem si prohlídnul Washington monument. Procházku po památnících jsem zakončil v Capitolu, kde jsem šel i na prohlídku. Po prohlídce jsem si zašel na večeři a pak jsem prošel všechno znova, tentokrát v noci, když bylo všechno osvětlené. No bylo to úžasné, jenom mě trochu bolely nohy po tom celodenním chození. 
Druhý den jsem se chtěl jít podívat do jednoho bonsai centra, ale když jsem tam došel, tak bylo zavřené. Tak jsem musel vymyslet náhradní plán, tak jsem se vyrazil podívat na hřbitov, kde jsou pohřbení vojáci z II. světové války a mají tam ty bílé pomníky. A protože to bylo umístěno na kopci, měl jsem i rozhled po Washingtonu a viděl jsem i Pentagon. Pak už se ale začalo pomalu stmívat, tak jsem zamířil na hotel. 
Poslední den jsem neměl moc času na nějaké trajdání po městě, tak jsem se pořádně vyspal, posnídal, sbalil a vyrazil na letiště. Když už jsem pak nasedl na letadlo a dorazili jsme k odletové dráze, pilot nám řekl, že je dráha namrzlá a musíme jet na jinou. Ta ovšem byla na druhé straně letiště, tak jsme asi půl hodiny jeli přes letiště a pak čekali ve frontě, než nás vypustí. Takže jsme nakonec vyráželi s asi hodinovým zpožděním, ale protože jsme měli vítr v zádech, doletěli jsme přesně na čas. 
V Nizozemí jsem pak dojel v pořádku domů, ještě se trochu prospal po cestě, protože v letadle to nebylo optimální, a večer jsem vyrazil hrát zápas proti svému bývalému volejbalovému týmu. Toš nebyl to můj špičkový výkon, ale vyhráli jsme 3:1, tak to bylo fajn. 
Po víkendu jsem pak vyrazil zpátky do školy. Ale jenom na jeden den, protože pak mi začínal další třídenní kurz. Kurz byl super, měli jsme zajímavé prezentace a hodně se mi to líbilo. A i když jsem byl hrozně zaneprázdněn, stihl jsem i vánoční večeři, která se pravidelně organizuje před vánocema. Ze školy nás vyhodili někdy před půlnocí, tak jsem se s dalšíma doktorandama přesunuli do hodpody do centra, kde jsme byli asi do půl třetí a pak jsme to zabalili, protože jsme ještě museli druhý den do školy nebo já na kurz.
Ve čtvrtek večer jsme pak letěli zpátky do ČR. Tentokrát jsme letěli do Prahy, tak jsme tam na pár dní zůstali a navštívili tetu. Taky jsme si stihli v Praze projít vánoční trhy, ale většinou jsme byli doma. V sobotu večer jsme ještě jeli za kámoškou do Náchoda, kde měli akci, a v neděli jsme dojeli do Valmezu a v pondělí jsem odjel domů do Vsi. A pak jsme si doma užili Vánoce, navštívili všechny možné kamarády i rodinu a po Novém roce jsme zase jeli zpátky do Nizozemí.
Samozřejmě, že z celého výletu do USA mám hafo fotek, ale ještě nebyl čas je protřídit, tak tu dám fotky někdy později.