Po výletě do Norska jsme byli dost utahaní (hlavně Jane), tak jsme uvítali, že byly minulý týden prázdniny a mohli jsme se celý týden flákat na pokoji. Já jsem při tom taky naplánoval náš další výlet, tentokrát do Finska navštívit spolužáka z gymplu, Tomáše.
Vyráželi jsme opět ráno ve 2 z Groningenu autobusem do Brem. Ale tentokrát jsme nejeli jenom sami dva, ale jel s náma i Martin. V Brémách jsme potrajdali jenom po terminále a pak jsme vyrazili na kontrolu. Tentokrát jsem prošel i já bez pípnutí hned napoprvé. Jenom ti kontroloři měli problém s mojím baťohem. Zeptali, jestli ho můžou otevřít a pak tam něco hledal. Když to nemohl najít, tak mi ukázal obrázek proskenovaného baťohu a ukázal na něco stočeného úplně na dně baťohu. Tak jsem mu řekl, že to je pláštěnka, ale stejně jsem mu jí musel vytáhnout, protože to slovo asi neznal. Kromě této malé příhody proběhla kontrola v pohodě a my jsme taky v pořádku odletěli a taky přistáli v Tampere ve Finsku.
Tampere
Tampere je třetí největší město ve Finsku a když jsme k němu přijížděli z letiště autobusem, dost mi to připomínalo Ostravu. Vypadalo to takové celkem velké, průmyslové město a sem tam nějaký ten kostel či co. Už během cesty autobusem z letiště do Tampere jsem si všiml, že tam mají hafo šutrů, úplně všude. A během celého výletu ve Finsku se to nezměnilo, šutry byly všude okolo. Autobus nás dovezl před vlakové nádraží do centra města a odtama jsme se vydali na prohlídku města. Protože na netu je hafo různých turistických průvodců, měl jsem vytištěné nějaké mapy a poznačené, kde by mělo být něco zajímavého.
Ale asi to nebyly až tak dobré informace nebo jsme špatně hledali. Nejdříve jsme vyrazili na nejvzdálenější místa, ať je máme rychle za sebou, a potom projdeme jenom centrum. Bohužel na těch nejvzdálenějších místech nás nic extra zajímavého nečekalo, tak jsme si prošli město jen tak. Pak jsme se ale dostali do města a našli jsme hafo různých zajímavostí. Kromě muzeí, kterých tam je hafo, tam byly 3 kostely, hafo zajímavých baráků a velký zábavní park. Když jsme to všechno prošli, došli jsme na autobusák a čekali jsme na autobus, který nás doveze do Jyväskyly, kde bydlí Tomáš. Cesta autobusem probíhala v klidu a my jsme si aspoň trochu odpočinuli.
Fotky z Tampere
Jyväskylä
Do Jyväskyly jsme dorazili po šesté večer do "cestovního centra" (travel center), kde byly odjezdy autobusů i vlaků. Tam si nás vyzvedl Tomáš a vedl nás k němu na koleje. Jeho koleje jsou asi 4 km od travel center, tak jsme se pročli kolem jezera a došli jsme až k němu zhruba za hoďku. Po cestě nám řekl, že u kolejí není žádná hospoda a že kdybychom chtěli někam do hospy, teda spíš do klubu, tak musíme zpátky do centra. Protože jsme byli unavení, tak se nám moc nechtělo a strávili jsme večer na kolejích.
Nejdříve jsme si dali véču, pečené žebírka s rýží, po večeři jsme zkusili vodku, v které byly rozpuštěné nějaké typické finské bonbóny (chuťově byly podobné pendreku) a pak jsme koukali na zajímavé videa na youtube a potom jsme šli spát.
V neděli ráno jsme vstali celkem brzy, abychom stihli obejít všechno, co jsme chtěli, posnídali jsme a vyrazili jsme na prohlídku města. Vzhledem k tomu, že se posunoval čas, tak jsme vstali dokonce o hodinu dřív, než jsme původně chtěli. První místo, kam jsme vyrazili, byly skokanské můstky, jeden velký a druhý menší. Byly vzdálené asi 6 km. Když jsme od nich byli jenom kousek, bylo vidět, že ten velký skokanský můstek má vrchol v mracích. Potom jsme dorazili úplně k můstkům. Chtěli jsme se dostat až úplně nahoru na vrchol, odkud skokani vyrážejí, ale bohužel to nešlo, protože chyběl žebřík, který tam minule byl (když tam byl Tomáš minule). Tak jsme mohli vylézt jenom na ten malý můstek. Měl jsem s sebou tenisák, tak jsme zkoušeli, jak rychle se rozjede. Ale výsledek nebyl nic moc. Já jsem byl nahoře na můstku a Martin čekal dole na odskoku a chytal ho. Když přišel nahoru za náma, řekl, že je to jako by chytal míček z půlmetrové výšky.
Když jsme si můstky pořádně prolezli, vyrazili jsme do centra města. Tam jsme prolezli, co jsme mohli, a na oběd jsme chtěli zajít do restaurace, kde se zaplatí vstupné a pak můžeme sníst, kolik chceme. Ale bohužel ve Finsku mají v neděli zavřeno (prý to je dané dokonce zákonem), takže byla zavřená i restaurace. Tak jsme si dali oplatky, co jsme měli, prošli jsme zbytek zajímavostí, co nám ještě chyběly, a vrátili jsme se na koleje.
Na kolejích jsme pořádně pojedli, koukli jsme na film a pak jsme šli postupně do sauny. Nejdříve šla Jane (ženy měly saunu dříve) a potom jsme šli my. Když jsme se napoprvé vyhřáli, nešli jsme jenom do sprch, ale hecli jsme se a šli jsme se zchladit do jezera, které je asi 50 metrů od sauny. Odhodlali jsme se tam skočit, ale dýl než 10 - 20 sekund jsme ve vodě nevydrželi, byla hrozně studená. Navíc to bylo "hrozně daleko", tak jsme po příštím vyhřátí už šli jenom do sprchy. Nakonec nás ze sauny vyhnal nějaký typos, že jí má objednanou pro sebe (nějak jsme přetáhli čas), tak jsme se vrátili do pokoje.
Na pokoji jsme si pustili film a koukali jsme se. Teda ostatní se koukali, já jsem asi po půlhodině spokojeně usnul a vzbudil jsem se na závěrečné titulky. Ale co jsem viděl, tak to vypadalo dobře, budu si to muset stáhnout a někdy se na to kouknout znova. Potom jsme se ještě na 2 hoďky natáhli, abychom aspoň trochu pospali, protože jsme zpátky vyráželi opět brzy ráno.
Fotky z Jyväskyly
Cesta zpět
Autobus z Jyväskyly jel ve 2:45, takže abychom tam dorazili včas, museli jsme vyjít o hodinu dříve, než byl odjezd. Ale asi jsme se nějak loudali nebo co, ale dorazili jsme tak akorát, abychom nastoupili a odjeli. Do Tampere jsme dojeli v 5 ráno, posnídali jsme na vlakovém nádraží a počkali na autobus, který nás dovezl na letiště. Na letišti jsem pak zjistil, že jsem asi v autobuse z Jyväskyly do Tampere nechal vytištěné lístky. Naštěstí jsem byl předtím chytrý a všechny lístky, které jsem tisknul, jsem vytisknul dvakrát a jedny jsem dal Jane. Tak jsme naštěstí měli lístky na letadlo i autobus do Groningenu.
Let probíhal opět v pohodě, skoro celý jsem ho prospal. V Brémách jsme pak čekali asi 2,5 hoďky na autobus do Groningenu. Já s Jane jsme zůstali na letišti a Martin se vydal okouknout část Brém. V Groningenu se pak od nás odpojil, protože šel přímo z autobusu na přednášku a my jsme dorazili na koleje, převlíkli se, vybalili a vyrazili jsme na šerm.
Když jsme sedli na kolo a jeli jsme, tak to bylo fajn, konečně jsme mohli sedět a zároveň se pohybovat. Ale pak přišla rozcvička, a to už tak fajn nebylo. Ale v pořádku jsme to zvládli a dneska (v úterý) jsme zase vyrazili do školy do laborky.
Celkově to byl pěkný výlet. Kdybych to měl srovnat s Norskem, tak Norsko se mi líbilo více. Možná na to mělo vliv i počasí, protože když jsme byli v Norsku, bylo krásně. V sobotu bylo úplně jasno, v neděli bylo mírně zataženo, ale pořád svítilo sluníčko. Když jsme byli ve Finsku, od začátku (už v letadle, kde jsme se dívali na šedou deku zhora - to bylo pěkné), bylo celou dobu zataženo. Vůbec nebylo vidět sluníčko a na nebi byly jenom šedé mraky. Navíc v pondělí, když jsme šli na autobus, dokonce pršelo. A to prý ve Finsku skoro neprší, že prý je tam hrozně sucho. Tak jsme si aspoň užili výjimečný finský déšť.
Další informace a postřehy z Finska jsou taky na Martinově blogu.
Vyráželi jsme opět ráno ve 2 z Groningenu autobusem do Brem. Ale tentokrát jsme nejeli jenom sami dva, ale jel s náma i Martin. V Brémách jsme potrajdali jenom po terminále a pak jsme vyrazili na kontrolu. Tentokrát jsem prošel i já bez pípnutí hned napoprvé. Jenom ti kontroloři měli problém s mojím baťohem. Zeptali, jestli ho můžou otevřít a pak tam něco hledal. Když to nemohl najít, tak mi ukázal obrázek proskenovaného baťohu a ukázal na něco stočeného úplně na dně baťohu. Tak jsem mu řekl, že to je pláštěnka, ale stejně jsem mu jí musel vytáhnout, protože to slovo asi neznal. Kromě této malé příhody proběhla kontrola v pohodě a my jsme taky v pořádku odletěli a taky přistáli v Tampere ve Finsku.
Tampere
Tampere je třetí největší město ve Finsku a když jsme k němu přijížděli z letiště autobusem, dost mi to připomínalo Ostravu. Vypadalo to takové celkem velké, průmyslové město a sem tam nějaký ten kostel či co. Už během cesty autobusem z letiště do Tampere jsem si všiml, že tam mají hafo šutrů, úplně všude. A během celého výletu ve Finsku se to nezměnilo, šutry byly všude okolo. Autobus nás dovezl před vlakové nádraží do centra města a odtama jsme se vydali na prohlídku města. Protože na netu je hafo různých turistických průvodců, měl jsem vytištěné nějaké mapy a poznačené, kde by mělo být něco zajímavého.
Ale asi to nebyly až tak dobré informace nebo jsme špatně hledali. Nejdříve jsme vyrazili na nejvzdálenější místa, ať je máme rychle za sebou, a potom projdeme jenom centrum. Bohužel na těch nejvzdálenějších místech nás nic extra zajímavého nečekalo, tak jsme si prošli město jen tak. Pak jsme se ale dostali do města a našli jsme hafo různých zajímavostí. Kromě muzeí, kterých tam je hafo, tam byly 3 kostely, hafo zajímavých baráků a velký zábavní park. Když jsme to všechno prošli, došli jsme na autobusák a čekali jsme na autobus, který nás doveze do Jyväskyly, kde bydlí Tomáš. Cesta autobusem probíhala v klidu a my jsme si aspoň trochu odpočinuli.
Fotky z Tampere
Jyväskylä
Do Jyväskyly jsme dorazili po šesté večer do "cestovního centra" (travel center), kde byly odjezdy autobusů i vlaků. Tam si nás vyzvedl Tomáš a vedl nás k němu na koleje. Jeho koleje jsou asi 4 km od travel center, tak jsme se pročli kolem jezera a došli jsme až k němu zhruba za hoďku. Po cestě nám řekl, že u kolejí není žádná hospoda a že kdybychom chtěli někam do hospy, teda spíš do klubu, tak musíme zpátky do centra. Protože jsme byli unavení, tak se nám moc nechtělo a strávili jsme večer na kolejích.
Nejdříve jsme si dali véču, pečené žebírka s rýží, po večeři jsme zkusili vodku, v které byly rozpuštěné nějaké typické finské bonbóny (chuťově byly podobné pendreku) a pak jsme koukali na zajímavé videa na youtube a potom jsme šli spát.
V neděli ráno jsme vstali celkem brzy, abychom stihli obejít všechno, co jsme chtěli, posnídali jsme a vyrazili jsme na prohlídku města. Vzhledem k tomu, že se posunoval čas, tak jsme vstali dokonce o hodinu dřív, než jsme původně chtěli. První místo, kam jsme vyrazili, byly skokanské můstky, jeden velký a druhý menší. Byly vzdálené asi 6 km. Když jsme od nich byli jenom kousek, bylo vidět, že ten velký skokanský můstek má vrchol v mracích. Potom jsme dorazili úplně k můstkům. Chtěli jsme se dostat až úplně nahoru na vrchol, odkud skokani vyrážejí, ale bohužel to nešlo, protože chyběl žebřík, který tam minule byl (když tam byl Tomáš minule). Tak jsme mohli vylézt jenom na ten malý můstek. Měl jsem s sebou tenisák, tak jsme zkoušeli, jak rychle se rozjede. Ale výsledek nebyl nic moc. Já jsem byl nahoře na můstku a Martin čekal dole na odskoku a chytal ho. Když přišel nahoru za náma, řekl, že je to jako by chytal míček z půlmetrové výšky.
Když jsme si můstky pořádně prolezli, vyrazili jsme do centra města. Tam jsme prolezli, co jsme mohli, a na oběd jsme chtěli zajít do restaurace, kde se zaplatí vstupné a pak můžeme sníst, kolik chceme. Ale bohužel ve Finsku mají v neděli zavřeno (prý to je dané dokonce zákonem), takže byla zavřená i restaurace. Tak jsme si dali oplatky, co jsme měli, prošli jsme zbytek zajímavostí, co nám ještě chyběly, a vrátili jsme se na koleje.
Na kolejích jsme pořádně pojedli, koukli jsme na film a pak jsme šli postupně do sauny. Nejdříve šla Jane (ženy měly saunu dříve) a potom jsme šli my. Když jsme se napoprvé vyhřáli, nešli jsme jenom do sprch, ale hecli jsme se a šli jsme se zchladit do jezera, které je asi 50 metrů od sauny. Odhodlali jsme se tam skočit, ale dýl než 10 - 20 sekund jsme ve vodě nevydrželi, byla hrozně studená. Navíc to bylo "hrozně daleko", tak jsme po příštím vyhřátí už šli jenom do sprchy. Nakonec nás ze sauny vyhnal nějaký typos, že jí má objednanou pro sebe (nějak jsme přetáhli čas), tak jsme se vrátili do pokoje.
Na pokoji jsme si pustili film a koukali jsme se. Teda ostatní se koukali, já jsem asi po půlhodině spokojeně usnul a vzbudil jsem se na závěrečné titulky. Ale co jsem viděl, tak to vypadalo dobře, budu si to muset stáhnout a někdy se na to kouknout znova. Potom jsme se ještě na 2 hoďky natáhli, abychom aspoň trochu pospali, protože jsme zpátky vyráželi opět brzy ráno.
Fotky z Jyväskyly
Cesta zpět
Autobus z Jyväskyly jel ve 2:45, takže abychom tam dorazili včas, museli jsme vyjít o hodinu dříve, než byl odjezd. Ale asi jsme se nějak loudali nebo co, ale dorazili jsme tak akorát, abychom nastoupili a odjeli. Do Tampere jsme dojeli v 5 ráno, posnídali jsme na vlakovém nádraží a počkali na autobus, který nás dovezl na letiště. Na letišti jsem pak zjistil, že jsem asi v autobuse z Jyväskyly do Tampere nechal vytištěné lístky. Naštěstí jsem byl předtím chytrý a všechny lístky, které jsem tisknul, jsem vytisknul dvakrát a jedny jsem dal Jane. Tak jsme naštěstí měli lístky na letadlo i autobus do Groningenu.
Let probíhal opět v pohodě, skoro celý jsem ho prospal. V Brémách jsme pak čekali asi 2,5 hoďky na autobus do Groningenu. Já s Jane jsme zůstali na letišti a Martin se vydal okouknout část Brém. V Groningenu se pak od nás odpojil, protože šel přímo z autobusu na přednášku a my jsme dorazili na koleje, převlíkli se, vybalili a vyrazili jsme na šerm.
Když jsme sedli na kolo a jeli jsme, tak to bylo fajn, konečně jsme mohli sedět a zároveň se pohybovat. Ale pak přišla rozcvička, a to už tak fajn nebylo. Ale v pořádku jsme to zvládli a dneska (v úterý) jsme zase vyrazili do školy do laborky.
Celkově to byl pěkný výlet. Kdybych to měl srovnat s Norskem, tak Norsko se mi líbilo více. Možná na to mělo vliv i počasí, protože když jsme byli v Norsku, bylo krásně. V sobotu bylo úplně jasno, v neděli bylo mírně zataženo, ale pořád svítilo sluníčko. Když jsme byli ve Finsku, od začátku (už v letadle, kde jsme se dívali na šedou deku zhora - to bylo pěkné), bylo celou dobu zataženo. Vůbec nebylo vidět sluníčko a na nebi byly jenom šedé mraky. Navíc v pondělí, když jsme šli na autobus, dokonce pršelo. A to prý ve Finsku skoro neprší, že prý je tam hrozně sucho. Tak jsme si aspoň užili výjimečný finský déšť.
Další informace a postřehy z Finska jsou taky na Martinově blogu.
Super Fotky.
OdpovědětVymazat