Tento víkend (3. - 4.10.) byl celkem zajímavý. Na plánu jsme neměli žádný výlet, tak jsme celý víkend odpočívali. Jane byla jakási nemocná, po ránu mluvila hrozně srandovně (vlastně skoro nemluvila) a furt byla unavená a byla jí zima (i když to není nic zvláštního). Přesto ráno vstala a po snídani jsme šli na velký nákup.
Nejdřív jsme vyrazili do obchodu s mobily, abychom si konečně pořídili kredit na holandské číslo. Bohužel tento obchod byl zavřený, tak jsme nic nepořídili. Vyrazili jsme tedy do nějakého supermarketu nakoupit potraviny, protože jsme chtěli zkusit uvařit vepřo, knedlo, zelo. Když jsme nakoupili vše, co jsme potřebovali (byl to asi největší nákup potravin, co jsme tady provedli), zkusili jsme znova prodejnu s mobily. Už tam bylo otevřeno (asi otevírají v 10), tak jsme koupili kredity a vyrazili jsme na trh nakoupit nějaké ovoce a zeleninu. Pak jsme dorazili domů a začli jsme kuchtit.
Výroba oběda celkem šla, neobjevil se žádný velký problém. Trochu zase zlobily knedlíky, ale nějak to dopadlo a oběd byl dobrý. I zelí jsem tentokrát dochutil dobře.
Odpoledne jsme měli objednaný squash, tak jsme šli zkusit hrát. Jane to hrála poprvé, já asi počtvrté, tak to byla celkem prča. Bohužel asi po půlhodině hry Jane zjistila, že jí není moc dobře, tak jsme skončili a šli jsme domů. Doma si lehla do postele a potila se až do večera. Tak jsem se o ní musel starat. Ale nestěžovala si :)
Na večeři jsme měli pečené brambory. Když jsem přišel do kuchyňky, Asiati tam cosi kuchtili a připravovali. Toš jsem nakrájel brambory a všechno nachystal, šoupnul jsem je do trouby a nechal péct. Když jsem pak umýval nádobí, tak jsem si všiml, že asi chcou i oni péct, ale nevleze se to do trouby najednou. Toš měli smůlu a museli počkat, než dopeču (bo ani nic neřekli). Když jsem tam potom po večeři přišel, tak tam měli nějakou velkou sešlost, byli tam asi všichni z kolejí (asi 15 lidí) a měli hafo jídla. Když jsem tam umýval nádobí, tak mi připadalo, že se jim tam hrozně motám.
V neděli Jane ráno spala až do 10 nebo 11, takže pak ani neobjedvala, bo její snídaně se skoro rovnala mojemu obědu. Odpoledne jsem se konečně přemoh a nabil jsem si kredit na nizozemské číslo. Takže od teď používám to nizozemské. Kdo ho nemá, tak ať mi napíše mail a já mu ho pošlu.
Večer jsme byli na první International Dinner - byla francouzská večeře. Na večeři byly 3 chody - první byl zeleninový salát a k tomu dva druhy koláče. Jeden byl s olivama a něčím takovým a druhý byl s nějakým masem. Jako druhý chod bylo kuře nakrájené na kousky v nějakém leču (prostě v červené omáčce se zeleninou) a k tomu rýže a třetí chod byly palačinky s marmeládou, cukrem nebo čokoládou (mazali to něčím jako nutela). Celkově to bylo dobré, jenom to hlavní jídlo bylo málo slané, tak nevím, jestli to je normální, nebo to nechtěli přesolit. A mezi jednotlivýma jídlama byla celkem dost velká pauza, tak člověk trochu polechtal žaludek a pak musel dlouho čekat.
Nejdřív jsme vyrazili do obchodu s mobily, abychom si konečně pořídili kredit na holandské číslo. Bohužel tento obchod byl zavřený, tak jsme nic nepořídili. Vyrazili jsme tedy do nějakého supermarketu nakoupit potraviny, protože jsme chtěli zkusit uvařit vepřo, knedlo, zelo. Když jsme nakoupili vše, co jsme potřebovali (byl to asi největší nákup potravin, co jsme tady provedli), zkusili jsme znova prodejnu s mobily. Už tam bylo otevřeno (asi otevírají v 10), tak jsme koupili kredity a vyrazili jsme na trh nakoupit nějaké ovoce a zeleninu. Pak jsme dorazili domů a začli jsme kuchtit.
Výroba oběda celkem šla, neobjevil se žádný velký problém. Trochu zase zlobily knedlíky, ale nějak to dopadlo a oběd byl dobrý. I zelí jsem tentokrát dochutil dobře.
Odpoledne jsme měli objednaný squash, tak jsme šli zkusit hrát. Jane to hrála poprvé, já asi počtvrté, tak to byla celkem prča. Bohužel asi po půlhodině hry Jane zjistila, že jí není moc dobře, tak jsme skončili a šli jsme domů. Doma si lehla do postele a potila se až do večera. Tak jsem se o ní musel starat. Ale nestěžovala si :)
Na večeři jsme měli pečené brambory. Když jsem přišel do kuchyňky, Asiati tam cosi kuchtili a připravovali. Toš jsem nakrájel brambory a všechno nachystal, šoupnul jsem je do trouby a nechal péct. Když jsem pak umýval nádobí, tak jsem si všiml, že asi chcou i oni péct, ale nevleze se to do trouby najednou. Toš měli smůlu a museli počkat, než dopeču (bo ani nic neřekli). Když jsem tam potom po večeři přišel, tak tam měli nějakou velkou sešlost, byli tam asi všichni z kolejí (asi 15 lidí) a měli hafo jídla. Když jsem tam umýval nádobí, tak mi připadalo, že se jim tam hrozně motám.
V neděli Jane ráno spala až do 10 nebo 11, takže pak ani neobjedvala, bo její snídaně se skoro rovnala mojemu obědu. Odpoledne jsem se konečně přemoh a nabil jsem si kredit na nizozemské číslo. Takže od teď používám to nizozemské. Kdo ho nemá, tak ať mi napíše mail a já mu ho pošlu.
Večer jsme byli na první International Dinner - byla francouzská večeře. Na večeři byly 3 chody - první byl zeleninový salát a k tomu dva druhy koláče. Jeden byl s olivama a něčím takovým a druhý byl s nějakým masem. Jako druhý chod bylo kuře nakrájené na kousky v nějakém leču (prostě v červené omáčce se zeleninou) a k tomu rýže a třetí chod byly palačinky s marmeládou, cukrem nebo čokoládou (mazali to něčím jako nutela). Celkově to bylo dobré, jenom to hlavní jídlo bylo málo slané, tak nevím, jestli to je normální, nebo to nechtěli přesolit. A mezi jednotlivýma jídlama byla celkem dost velká pauza, tak člověk trochu polechtal žaludek a pak musel dlouho čekat.
hmmm, dobrá večeře. Taky bych si dal.
OdpovědětVymazatjo ať se Jane uzdraví. Snad už je jí líp :-D
OdpovědětVymazat