Tak už zase začal školní rok a tentokrát to platí i pro mě. Kromě toho, že chodím každý den pracovat do laborky, tak jsem se zapsal na jeden předmět, který by se mi měl hodit v budoucnu. Takže teď chodím ráno na půl deváté na hodinovou přednášku a pak pokračujeme do dvanácti v počítačové učebně a řešíme praktické příklady. Toš je to zajímavé, ale zabere to půl dne a člověk toho pak v laborce moc nestihne, takže často zůstávám i dýl. Jane konečně dostala všechny součástky do svojeho přístroje, tak to montovala dokupy a zkoušela to rozjet. Takže by konečně mohla začít měřit. A pak o víkendu jsme tu měli první návštěvu, přijeli tu na víkend naši.
Návštěva
Ještě před návštěvou bylo však třeba hafo věcí zařídit. Nejdříve jsme jim koupili letenky a aby to měli jednoduché s dopravou, objednali jsme auto v autopůjčovně. Auto bylo objednané do Eindhovenu na letiště, takže stačí po příletu podepsat papír a vyzvednout si auto. A kromě toho bylo třeba naplánovat program a nakoupit, ale to jsme zvládli a vymysleli jsme program na celý víkend.
Naši přiletěli v pátek v poledne do Eindhovenu letadlem. Protože my musíme v pátek ještě pracovat, tak se museli zařídit sami a stavili se do Nijmegenu, kde si prohlídli centrum města. Říkali, že to tam bylo pěkné, tak tam musíme taky zkusit někdy zajet. Kolem páté pak dojeli do Wageningenu a tady jsem je vyzvedl. Potom, co si vyložili věci a ubytovali se u nás na pokoji, jsme se vydali na prohlídku školy. Provedl jsem je školou odzhora dolů, přes všechny laborky, co tam máme, ukázal jsem jim rostlinky, s kterýma pracuju a ukazoval jsem jim různé bakterie, které tam používáme. Taky jsme se koukali do různých mikroskopů, ať si vůbec představí, jaké to je půl dne koukat do okuláru. V průběhu se k nám přidala taky Jane (přijela z Amsterdamu až po práci). Potom jsme našim ještě nechali udělat pár experimentů, aby si taky užili práci v laborce. Samozřejmě ty experimenty byly zajímavé, kde se měnily barvy a bylo na co koukat (takže úplně něco jiného než co tam pozoruju já normálně...). Ale vypadali, že se jim to líbilo a užili si to. Pak jsme šli zpátky na pokoj, udělali večeři, najedli se a kecali u piva.
V sobotu jsme vyrazili na prohlídku Wageningenu. Protože se zrovna tenhle víkend nedaly půjčit kola, tak jsme se museli dopravit do centra autem. V centru jsme prošli všechno zajímavé, byli jsme se podívat na hotel De Wereld (Svět), kde byla podepsána kapitulace Německa, koukli jsme se na aulu univerzity (bohužel jenom zvenku), prošli jsme celou nákupní ulici, byli jsme se podívat na diku a taky jsme prošli zbytky bývalé pevnosti. Po cestě jsme taky potkali jakousi slavnost klobouků, jmenovalo se to Den klobouků, a všichni, většinou starší lidi, měli různobarevné a různotvaré klobouky. Nakonec jsme pak skončili na marketu, kde jsme pořídili jakousi zeleninu a ovoce a taky maso na oběd. Doma jsme pak udělali oběd a během přípravy oběda jsme vyzkoušeli tři druhy piv, které jsem už dříve nakoupil (abychom mohli srovnat různé druhy). Odpoledne po obědě jsme pak vyrazili na Molenmarket (trh u mlýna). Tam jsme vyrazili tentokrát pěšky, tak jsme se i prošli. Během Molenmarketu je otevřený větrný mlýn ve Wageningenu a v okolních ulicích je hafo lidí, kteří prodávají svoje staré věci, které už nepotřebujou. Většinou to jsou teda dětské hračky a oblečení a často u toho stojí děti, které prodávají. My jsme se taky zůčastnili a koupili jsme si knížku v angličtině a jeden pěkný obrázek New Yorku, který si pověsíme na stěnu. Samozřejmě tam taky čepovali pivo, tak jsme si jedno dali na druhé straně, než jsme vešli, a potom u východu čepovali nějaké spešl pivo, tak jsme ho samozřejmě taky ochutnali. A když už jsme byli kousek od centra, tak jsme si šli na chvíli sednout do jedné restaurace, kde mají na výběr asi z 200 druhů piv. Většina je teda v láhvi, ale vždycky tam mají asi 15 čepovaných piv, pokaždé nějakých jiných. No a tak jsme si každý dali nějaké jiné pivo a postupně jsme všichni všechny vyzkoušeli. A protože se nám ještě nechtělo domů, tak jsme si dali ještě jednu rundu. Tím jsme všichni za ten den vyzkoušeli 13 různých piv. Potom jsme už vyrazili na večeři a protože piv už bylo dost, tak jsme večer kecali jenom u vína.
A v neděli jsme vyrazili na prohlídku hlavního města NL, Amsterdamu. Do Amsterdamu jsme jeli ráno autem, zaparkovali jsme ale na kraji města a do centra jsme dojeli metrem. V centru jsme pak prošli všechny různé kostely, chrámy a další všelijaké památky a na oběd (trochu pozdní) jsme šli do restaurace, která vaří typické dutch jídla. Tak si naši dali každý jiný stamppot (jídlo z rozmačkaných brambor a zeleniny - mrkev s cibulí nebo zelí - a k tomu masové koule nebo vařené hovězí). Toš říkali, že to bylo dobré, tak to tam uvařili asi dobře. Během oběda začalo najednou pršet, ale naštěstí to přešlo než jsme si dali kafe. Pak jsme vyrazili zpátky do centra a nechali jsme se provést po městě po kanálech na lodičce. Bylo to i s povídáním, kde co je, ale to bylo německy, pak anglicky a nakonec francouzsky. Tak jsem to mamce překládal po tom, co to řekli anglicky. Na jedné straně od nás byli nějací Slováci, a ti, si myslím, někdy poslouchali mě, co to vlastně říkali, a na druhé straně zas byli Francouzi, kteří se na nás dívali škaredě, protože pořádně neslyšeli tu francouzštinu, protože jsem překládal do češtiny. Ale bylo to fajn a bylo to poprvé, kdy jsem na loďce neusínal. Potom už se nebylo na co koukat, tak jsme šli zpátky na metro a dojeli jsme zpátky k autu a autem domů do Wageningenu. Doma jsme pak už ani moc neseděli, protože v pondělí ráno jsme museli brzo ráno vstávat a navíc jsme byli utahaní z dvou dnů trajdání po městech.
V pondělí ráno se naši sbalili a vyrazili zpátky na letiště vrátit auto a potom letěli domů. Psali mi, že to všechno zvládli a úspěšně dojeli až do ČR.
Toš celý víkend byl super, hlavně počasí vyšlo, v sobotu nám nepršelo vůbec a v neděli jenom chvilku, a to jsme byli na obědě a pak trochu když jsme byli na lodi (kde je taky střecha). Našim se to tu taky líbilo, tak doufám, že zase přijedou a ukážeme jim ještě další města.
Návštěva
Ještě před návštěvou bylo však třeba hafo věcí zařídit. Nejdříve jsme jim koupili letenky a aby to měli jednoduché s dopravou, objednali jsme auto v autopůjčovně. Auto bylo objednané do Eindhovenu na letiště, takže stačí po příletu podepsat papír a vyzvednout si auto. A kromě toho bylo třeba naplánovat program a nakoupit, ale to jsme zvládli a vymysleli jsme program na celý víkend.
Naši přiletěli v pátek v poledne do Eindhovenu letadlem. Protože my musíme v pátek ještě pracovat, tak se museli zařídit sami a stavili se do Nijmegenu, kde si prohlídli centrum města. Říkali, že to tam bylo pěkné, tak tam musíme taky zkusit někdy zajet. Kolem páté pak dojeli do Wageningenu a tady jsem je vyzvedl. Potom, co si vyložili věci a ubytovali se u nás na pokoji, jsme se vydali na prohlídku školy. Provedl jsem je školou odzhora dolů, přes všechny laborky, co tam máme, ukázal jsem jim rostlinky, s kterýma pracuju a ukazoval jsem jim různé bakterie, které tam používáme. Taky jsme se koukali do různých mikroskopů, ať si vůbec představí, jaké to je půl dne koukat do okuláru. V průběhu se k nám přidala taky Jane (přijela z Amsterdamu až po práci). Potom jsme našim ještě nechali udělat pár experimentů, aby si taky užili práci v laborce. Samozřejmě ty experimenty byly zajímavé, kde se měnily barvy a bylo na co koukat (takže úplně něco jiného než co tam pozoruju já normálně...). Ale vypadali, že se jim to líbilo a užili si to. Pak jsme šli zpátky na pokoj, udělali večeři, najedli se a kecali u piva.
V sobotu jsme vyrazili na prohlídku Wageningenu. Protože se zrovna tenhle víkend nedaly půjčit kola, tak jsme se museli dopravit do centra autem. V centru jsme prošli všechno zajímavé, byli jsme se podívat na hotel De Wereld (Svět), kde byla podepsána kapitulace Německa, koukli jsme se na aulu univerzity (bohužel jenom zvenku), prošli jsme celou nákupní ulici, byli jsme se podívat na diku a taky jsme prošli zbytky bývalé pevnosti. Po cestě jsme taky potkali jakousi slavnost klobouků, jmenovalo se to Den klobouků, a všichni, většinou starší lidi, měli různobarevné a různotvaré klobouky. Nakonec jsme pak skončili na marketu, kde jsme pořídili jakousi zeleninu a ovoce a taky maso na oběd. Doma jsme pak udělali oběd a během přípravy oběda jsme vyzkoušeli tři druhy piv, které jsem už dříve nakoupil (abychom mohli srovnat různé druhy). Odpoledne po obědě jsme pak vyrazili na Molenmarket (trh u mlýna). Tam jsme vyrazili tentokrát pěšky, tak jsme se i prošli. Během Molenmarketu je otevřený větrný mlýn ve Wageningenu a v okolních ulicích je hafo lidí, kteří prodávají svoje staré věci, které už nepotřebujou. Většinou to jsou teda dětské hračky a oblečení a často u toho stojí děti, které prodávají. My jsme se taky zůčastnili a koupili jsme si knížku v angličtině a jeden pěkný obrázek New Yorku, který si pověsíme na stěnu. Samozřejmě tam taky čepovali pivo, tak jsme si jedno dali na druhé straně, než jsme vešli, a potom u východu čepovali nějaké spešl pivo, tak jsme ho samozřejmě taky ochutnali. A když už jsme byli kousek od centra, tak jsme si šli na chvíli sednout do jedné restaurace, kde mají na výběr asi z 200 druhů piv. Většina je teda v láhvi, ale vždycky tam mají asi 15 čepovaných piv, pokaždé nějakých jiných. No a tak jsme si každý dali nějaké jiné pivo a postupně jsme všichni všechny vyzkoušeli. A protože se nám ještě nechtělo domů, tak jsme si dali ještě jednu rundu. Tím jsme všichni za ten den vyzkoušeli 13 různých piv. Potom jsme už vyrazili na večeři a protože piv už bylo dost, tak jsme večer kecali jenom u vína.
A v neděli jsme vyrazili na prohlídku hlavního města NL, Amsterdamu. Do Amsterdamu jsme jeli ráno autem, zaparkovali jsme ale na kraji města a do centra jsme dojeli metrem. V centru jsme pak prošli všechny různé kostely, chrámy a další všelijaké památky a na oběd (trochu pozdní) jsme šli do restaurace, která vaří typické dutch jídla. Tak si naši dali každý jiný stamppot (jídlo z rozmačkaných brambor a zeleniny - mrkev s cibulí nebo zelí - a k tomu masové koule nebo vařené hovězí). Toš říkali, že to bylo dobré, tak to tam uvařili asi dobře. Během oběda začalo najednou pršet, ale naštěstí to přešlo než jsme si dali kafe. Pak jsme vyrazili zpátky do centra a nechali jsme se provést po městě po kanálech na lodičce. Bylo to i s povídáním, kde co je, ale to bylo německy, pak anglicky a nakonec francouzsky. Tak jsem to mamce překládal po tom, co to řekli anglicky. Na jedné straně od nás byli nějací Slováci, a ti, si myslím, někdy poslouchali mě, co to vlastně říkali, a na druhé straně zas byli Francouzi, kteří se na nás dívali škaredě, protože pořádně neslyšeli tu francouzštinu, protože jsem překládal do češtiny. Ale bylo to fajn a bylo to poprvé, kdy jsem na loďce neusínal. Potom už se nebylo na co koukat, tak jsme šli zpátky na metro a dojeli jsme zpátky k autu a autem domů do Wageningenu. Doma jsme pak už ani moc neseděli, protože v pondělí ráno jsme museli brzo ráno vstávat a navíc jsme byli utahaní z dvou dnů trajdání po městech.
V pondělí ráno se naši sbalili a vyrazili zpátky na letiště vrátit auto a potom letěli domů. Psali mi, že to všechno zvládli a úspěšně dojeli až do ČR.
Toš celý víkend byl super, hlavně počasí vyšlo, v sobotu nám nepršelo vůbec a v neděli jenom chvilku, a to jsme byli na obědě a pak trochu když jsme byli na lodi (kde je taky střecha). Našim se to tu taky líbilo, tak doufám, že zase přijedou a ukážeme jim ještě další města.
Žádné komentáře:
Okomentovat