29.12.09

Výlet domů

Protože byly Vánoce a to by chtěl být skoro každý doma, tak jsme domů vyrazili i my. Sice jsme původně domů vůbec neměli jezdit, ale nakonec to dopadlo jinak.
Náš pobyt a studium tady v Groningenu měl končit 31.1.2010, což by znamenalo, že kdybychom jeli na Vánoce domů, vraceli bychom se tu pak jenom na měsíc. A to nám přišlo zbytečné, to už bychom tady bez rodiny ten další měsíc vydrželi a pak bychom jeli domů natrvalo. Ale věci se mění a my jsme si pobyt v Nizozemí prodloužili. Takže teď odjíždíme až někdy na konci března, přesné datum se ještě uvidí. A tak jsme si řekli, že když už tu budem tak dlouho, tak na ty Vánoce domů přece jenom pojedem.
Toš jsme sháněli lístky zase u Student Agency. Bylo to už celkem pozdě, navíc někdy kolem Vánoc, takže bylo posledních pár míst. Ale lístky jsme sehnali, jenom byl trochu problém, že jsme neměli lístky z Prahy přímo do Ostravy (příp. Nového Jičína), ale museli jsme v Praze nastoupit na bus, co jede z Londýna do Brna, tím jsme měli jet do Brna a v Brně přestoupit na ten bus z Prahy do Ovy. Ale to už jsme neřešili, byli jsme rádi, že pojedeme domů. Takže jsme měli lístky na 22. z Brém, 23. jsme doma a potom 27. zase zpátky do Brém (tak brzo jsme chtěli jet, abychom stihli Silvestr v Nizozemí a jindy to nešlo).

Cesta domů

Toš jsme se pobalili (sbalili jsme hafo věcí, co jsme tady nepotřebovali), nabalili jsme všechny dárky a vyrazili jsme na cestu domů. Protože tu bylo pořád ještě hafo sněhu, vyrazili jsme radši dřív, ať se tam s těma kuframa dostanem včas. Cesta nebyla úplně jednoduchá, člověk se i trochu zapotil, jak tahal ty kufry přes sníh. Pak jsme se na to ale vykašlali a šli jsme po kraji cesty mezi cyklistama a autama. Šli jsme ale městem, tak to bylo celkem v poho, aut moc nebylo a cyklisti se vždycky nějak vyhli.
Pak jsme počkali na bus a jeli do Brém, kde jsme bohužel museli čekat 6 hodin, než pojede Student Agency. Naštěstí byly v Brémách Vánoční trhy, tak jsme nechali kufry na nádraží a vyrazili jsme do města na trhy. Tam bylo hafo stánků s různým jídlem, pitím a hafo capinama, vůbec nechápu, že to někdo vůbec kupuje. Ale na podívání to bylo fajn a my jsme aspoň měli co dělat. Po asi třech hodinách už ale byla kosa, tak jsme zalezli do jedné kavárny a dali si kafe. Tam jsme popili teplé kafe a pak jsme tam ještě další asi hoďku a půl seděli, bo se nám nechtělo do té kosy.
Chvilu před odjezdem autobusu jsme ale museli odejít, abychom si stihli vzít kufry a dojít k busu. Tak jsme zaplatili a šli. Museli jsme ještě chvíli počkat, než bus přijede, bo měl jakési zpoždění. Ale přijel, tak to bylo fajn. My jsme nastoupili a koukali jsme na film, co pouštěli. V buse jsou zdarma teplé nápoje, jako kafe, kapučíno, čokoláda a čaj a taky tam byla fajná stevardka, která chodila celkem často autobusem. Toš jsme si skoro pokaždé cosi dali, ať už čokoládu, kafe nebo čaj a tak jsme prožili fajn cestu.
Když jsme druhý den přijížděli do Prahy, tak stevardka hlásila, na které nástupiště má kdo jít (podle toho, kam jede). A o nás řekla, že s náma bude trochu jiné, protože bus z Londýna je opožděný asi o 2 hodiny a nestihli bychom ten přípoj v Brně. Ale že za náma přijde a domluví se s náma co a jak. Tak přišla a řekla, že se zkusíme počkat, jestli třeba nebude místo v tom buse z Prahy na Ostravu, že by někdo nepřišel, a možná budeme moct jet s ním. A kdyby ne, tak že s náma ona nebo někdo půjde na vlakové nádraží a že nám koupí lístky a budeme muset jet vlakem.
Tak jsme vystoupili a čekali jsme u autobusu, až nám řekne, jak se domluvila. Když přišla, tak nám řekla ještě jinou verzi. Furt platilo, že máme jít za stevardkou busu z Prahy do Ostravy, že o nás ví a že se jí máme zeptat, jestli můžem jet s nima nebo ne. A když nebudeme moct, že máme jít na další bus, který jel asi za hodinu, tam bude stevardka taky vědět a ten nás vezme do Brna a z Brna se to pak nějak vyřeší, že by to bylo jednodušší než z Prahy.
Naštěstí ale nám u busu z Prahy do Ovy řekli, že s nima můžem jet (nevím, jestli někoho vykopli a musel jet něčím jiným či co, ale nás vzali). A tak jsme úspěšně dojeli až domů, Jane do Nového Jičína a já do Ovy. Já jsem dal v Ově taťkovi do auta kufr a vyrazil jsem ještě do města shánět nějaké věci. Pak jsem dojel domů a měl jsem fajn teplý oběd :)  
Doma jsem byl jenom pár dní, takže jsem toho chtěl využít a samozřejmě jsem si naplánoval hafo akcí. 23. jsem byl navečer posedět u kámošky, bo už jsme se dlouho neviděli. 24. byla klasická vánoční vycházka, i když letos trochu akčnější, protože jsem nakonec netrajdal s našima, ale byli jsme se projít s Nežou, Ivet a Tomášem a navštívili jsme oba Pelíšky (kdo je zná, musí mu být jasné, jak to dopadlo...)
25. jsme pak přes den čučeli na pohádky a skládali u toho puzzle, které jsme dostali na vánoce. Večer jsme pak šli zahrát taroky k sestřence a samozřejmě taky pokecat a "trochu" popít.
26. jsem byl dopoledne na squashi s brašinem, Tomášem a Hanysem a po squashi jsme se šli podívat, jak hraje Mašin, Laso a Johys s dalšíma vánoční turnaj házené. Samozřejmě se u toho trochu popíjí, tak jsme trochu popíjeli s nima. No a na večer jsme se domluvili na kulečník, na ten přišli Laso, Jarouš a Hanys a pak jsme všichni šli na zastávku pro Nikol a Blanč a vyrazili jsme na vánoční zábavu do Petřvaldu (po cestě jsme ještě přibrali Evu).
27. jsme pak měli vánoční slezinu u dědy, tak jsem dokonce stihl pokecat i s dědou, dal jsem si tataráček, který byl opět výborný, a pak už mě naši odvezli do Nového Jičína, odkud jsem měl odjíždět zase zpátky. V Jičíně se taky konečně potkali s rodičema od Jane. Všichni nám zamávali a my jsme vyrazili směr Praha.  

Cesta do Groningenu

Cesta zpátky do Groningenu probíhala v pohodě a bez problémů. Jeli jsme busem přímo z Ostravy do Prahy. Pak jsme museli v Praze čekat asi půl hoďky, než přijede další bus, který nás odveze do Brém. Sice zase přijel pozdě a navíc mu hrozně dlouho trvalo, než naložil všechny lidi, ale dostali jsme se do busu a v pohodě jsme dorazili do Brém.
V Brémách jsme pak čekali necelé 3 hoďky, než nám pojede bus do Groningenu. Tak jsme sedli na vlakové nádraží, pojedli jsme řízky, které jsme měli sbalené z domu, a pak jsme si položili kufr a hráli jsme na něm karty, žolíka. V průběhu hry se najednou objevili nějací 2 typosi a začali na nás cosi šprechtit německy. Toš jsme jim řekli, že německy nerozumíme, ale oni hned začali anglicky. A ptali se nás, jestli se něco stalo s naším vlakem nebo co a proč nebo na co tam čekáme, od kud jsme a tak. Pak se nás taky ptali, jestli si nás můžou vyfotit, tak jsme řekli že jo, tak udělali pár fotek, jak hrajeme karty, cosi si poznačili na papír, poděkovali nám a šli zase dál, zpovídat nějakou jinou ženskou.
Pak ještě nějakou chvíli čekali, než byl konečně čas na to, abychom šli na autobus. Ten už na nás čekal a my jsme nastoupili a v pořádku jsme dojeli do Groningenu. V Groningenu už žádný sníh nebyl, tak jsme klidu došli i na koleje. Tam jsme se vybalili, schovali jídlo do ledničky a celkem brzo jsme šli spát.

Žádné komentáře:

Okomentovat