Popiolkovi v Nizozemí

Když Janeini rodiče odjeli zpátky do ČR, měli jsme jenom pár dní na regeneraci, uklizení a připravení se na další návštěvu. Mezitím jsme ale ještě stihli hromadu věcí. Já jsem měl další pohovor v Amsterdamu na univerzitě, bohužel opět neúspěšný, Jane byla v sobotu na dámské jízdě v Amsterdamu, kde nejdříve zašly na kolotoče a teprve pak na večeři a na párty do klubu. Ale taky už asi stárnou nebo co, protože kolem druhé už se chtělo jít všem domů. Já jsem se samozřejmě vůbec nenudil doma. Měli jsme poslední zápas z volejbalu, který jsme vyhráli krásně 4:0 a já jsem hrál dva sety, takže super. Po zápase jsme pak vyrazili společně na večeři. A protože někteří vzali i své drahé polovičky, tak nás bylo kolem dvaceti. Byli jsme zase v sushi restauraci v Ede a najedli jsme se náramně a dosytosti (možná i trochu víc). 

V neděli večer pak přijeli Popiolkovi - Jana s Martinem, kteří mají dva kluky, dvojčata, Michala a Filipa. A pro zařazení do rodiny, Jana je sestřenice od mojí mamky. Jeli k nám velkým autem, takže jsme si nechali dovézt i nějaké věci a taky čtyři bonzajky. Protože přijeli kolem 7 večer, jenom jsme nachystali večeři, ubytovali jsme je a předběžně se domluvili na plánu, co chcou za ten necelý týden, co budou u nás, dělat. 

Jako asi každá návštěva v Nizozemí chtěli vidět tulipány, takže jsme hned v pondělí vyrazili do Keukenhofu, kde je tulipánů asi nejvíc. Sice jsme se trochu potýkali se zácpama (i když jsme vyrazili celkem pozdě), ale nakonec jsme se tam dostali. A tam to pak bylo podobné jako vždycky, kytky, kytky a kytky. Ale i když jsem to viděl už po několikáté, zase to bylo jinak nachystané a vypadalo to hodně pěkně. Jenom kluci z toho byli trochu znudění a moc je to nebavilo. Naštěstí tam byl mlýn a hlavně bludiště a dětské hřiště, kde jsme strávili celkem dost času. Ale mezitím si aspoň Jana mohla projít pavilón s tulipánama a pořádně se pokochat různýma barvama, tvarama a velikostma tulipánů. Domů jsme pak dojeli mezi 7 a 8, tak jsme rychle udělali večeři a pojedli. 

V úterý jsme pak vyrazili do Burger´s ZOO v Arnhemu. Martin tam byl při předchozí, pracovní, návštěvě Nizozemí a hodně se mu tam líbilo. Tentokrát jsme neměli žádný problém se zácpama, jenom jsme se museli vracet pro zapomenutý foťák. V ZOO to pak bylo úplně super, z jara tam bylo hafo mladých, tak bylo na co koukat. Měli to rozdělené na několik částí jako poušť, sahara, oceán a další a postupně jsme procházeli jednotlivé oblasti. Po cestě jsme opět narazili na dětské hřiště, tentokrát hooodně velké, takže se tam kluci celkem dlouho zdrželi. Nakonec je museli rodiče z hriště odvolat, že si projdem ZOO a pak se tam vrátíme. Asi nejzajímavější byly obrovské akvária, která tam taky měli, a plavaly tam různě velké a barevné ryby. Na konci bylo pak jedno úplně obrovské, kde byli i asi 1,5 metroví žraloci, kteří se jen tak proháněli kolem "potopené" lodě. Závěr pak byl prosklený tunel, kterým jsme procházeli, a nad hlavama nám plavali rejnoci a další ryby. No a na závěr jsme samozřejmě museli zpátky na hřiště, kde se zase mohli kluci vyblbnout. 

Ve středu jsme si zopakovali cestu do Arnhemu, když jsme vyrazili do Open Air Muzea, takového holandského skanzenu. Tam jsme si to pěkně procházeli, až jsme se dostali na náměstí, kde měli kola a dětské čtyřkolky na vlastní pohon. Tak jsme si tam dali sváču, vyzkoušeli místní pivo a typické holandské "poffertjes" - malé palačinky, a pojezdili na kolech a čtyřkolkách. Narozdíl od předchozích dnů jsme neměli tak pěkné počasí jako předchozí dny. Sice nám nepršelo a ukazovalo se i slunko, ale foukal nepříjemný studený vítr. Z náměstí jsme se pak šli podívat na pilu, která byla poháněná mlýnem, na starou tiskárnu, kde si kluci vytiskli vlastní diplom, na vodní mlýn, kde se vyráběl papír ze starého oblečení, i pivovar jsme navštívili a znova místní pivo ochutnali. A pak jsme pochopitelně zase skončili na dětském hřišti, sice malém, ale stačilo to. Pak jsme si stihli dát i kolečko tramvají, která jezdí kolem celého areálu, a zakončili jsme to v depu u starých tramvají. Odtud jsme to pak vzali znova na čtyřkolky, které se klukům hodně líbily, až do zavírací hodiny. Kdyby nezavírali tak brzo, tak si myslím, že bychom tam klidně ještě měli co dělat. 

Ve čtvrtek nemělo být nějaké extra pěkné počasí, spíš jenom zataženo, ale déšť nehlásili. Tak jsme se vydali do Amsterdamu, že když už jsou v Nizozemí, do Amsterdamu se musí podívat. Ale to bylo hodně nudné pro kluky, protože skoro nic nemohli, museli dávat pozor na auta, kola i další turisty a nebylo tam žádné hřiště ani park. Ale navštívili jsme nějaké základní památky, jako náměstí Dam s královkým palácem (navíc tam na náměstí byly ještě furt kolotoče, tak jsme se koukli, na čem se dá jezdit), viděli jsme několik kostelů a taky nakupovali suvenýry pro kamarády a rodinu. Taky jsme byli v jednom coffeeshopu, kde chtěla Jana nakoupit nějaké "zásoby" pro kamaráda. Tak jsem tam byl s ní a dělal jsem překladače mezi ní a panem prodavačem. Nakonec vybrala asi čtyři druhy různých trav, které si odvezla domů. Ale protože to bylo pro kluky hrozně nudné a pro rodiče náročné pořád dávat pozor na děti, tak jsme už kolem páté vyrazili zpátky do Ede. Večer jsme pak decentně oslavili moje narozeniny, dali jsme si pizzu a půlku, a poseděli jsme. 

V pátek jsme pak měli takový volnější den. Dopoledne jsme se prošli jenom v Ede, aby viděli, kde vlastně bydlíme, a taky abychom nakoupili sýry, které si vezmou domů. Ale v Ede není celkem co dělat, takže jsme na odpoledne naplánovali výlet na zámek De Haar u Utrechtu. Podle obrázků na internetu to vypadalo hodně zajímavě, tak jsme se těšili. Když jsme tam přijížděli, tak jsem si říkal, že je to povědomé. A později jsem si vzpomněl, že jsem tam už asi byl na výletě s laborkou asi před třemi lety. Zámek to byl pěkný, takový na Nizozemí netypický, asi jsme takový nikde zatím neviděl. A zrovna tam připravovali fantasy festival na víkend, takže tam stavěli hromadu stánků a vybalovali a chystali zboží. Taky tam bylo bludiště, takže se to tam klukům líbilo. Ale bludiště bylo hodně pěkně udělané, byly tam i dlouhé slepé cesty a do středu vedla jenom jedna cesta. Když jsme tam pak byli podruhé, tak měli kluci problém najít cestu do středu, Martin jim musel poradit. Taky tam měli ohradu s losama nebo něčím takovým, kteří se dokonce nechali krmit pampeliškama. Tak jsme obešli celou oboru a potom pomalu vyrazili zpátky domů. 

V sobotu ráno jsme zašli ještě na poslední nákup před cestou, aby měli něco na svačinu s sebou. Pak postupně pobalili zbytek věcí, nanosili všechno do auta a kolem 10 vyrazili směr Praha. My jsme pak zbytek soboty relaxovali, jenom jsme si ještě jednou zašli na nákup, abychom měli co jíst další dny. V neděli pak byl King´s night, noc před královskýma narozeninama, kdy jsou různě po Nizozemí párty. Původně jsme měli jít do Amsterdamu, kde byla Jane domluvená s kolegama, ale protože jí nějak rozbolely záda a špatně se jí hýbalo, nechtěla to moc hrotit a jít někam hopsat. V pondělí jsme taky měli jít do Amsterdamu na den královských narozenin, ale kolegyně, která tam měla být, tam nakonec byla jenom chvilku, a Jane se furt necítila úplně fit, tak jsme zase zůstali doma a užívali si poklidného víkendu bez návstev. Já jsem si aspoň pohrál se svojima rostlinkama a co jsem potřeboval, to jsem si popřesazoval. 

Jana udělala v Nizozemí samozřejmě hafo fotek, tak jsem to probral a tady jich pár je.
A tady ještě pár videí:
Tancování v Keukenhofu:

Velké akvárium se žralokama:

Tunel v akvárku:

Na kolech a čtyřkolkách:

Krmení kačen: