31.05.13

Náročné týdny

Poslední týdny byly trochu hektické, takže jsem neměl čas něco napsat. Měli jsme tu totiž několik návštěv, tak jsme se o ně museli postarat. Nejdříve k nám přijela Monča s rodinkou a o týden později jsme tu měli Radku s Honzou. A pak jsme s nima jeli na víkend do ČR.
Monča přijela v sobotu ráno (4.5.) autem a hned potom, co se vybalili, jsme vyrazili dohromady do Keukenhofu kouknout se na kytičky. Tentokrát už byly celkem rozkvetlé, tak jsme to měli s celou parádou. A protože jsme tam byli i my s Jane, tak se zabavili i děcka a Monča s Tomášem si mohli prohlídnout i nějaké pavilony, které děcka moc nebavily. Po chození po Keukenhofu pak byly děcka dost unavené, tak nám usly i v autě a doma pak šly celkem brzo spát. V neděli byl svátek jenom pro Wageningen. Po II. světové válce se tu podepsala kapitulace Německa, tak to dodneška oslavují. Po centru je hafo různých koncertů, většinou teda různí DJ, a na kopci jsou vystavené nějaké staré vojenské auta a tanky a jsou tam stánky s nějakou historií a spol. A odpoledne tam taky přistávají parašutisti a potom odtama vychází průvod vojenských kapel a vozy s veteránama z války. Protože koncerty by pro děcka nebyly moc zajímavé byli jsme se letos podívat na kopec na auta a tanky. Toš bylo to tam celkem zajímavé, tak jsme tam strávili skoro celý den. Až pak odpoledne jsme se šli podívat i do centra a na zmrzlinu. Ale tam je to moc nebavilo, nejzajímavější pro ně byly samozřejmě skákací hrady. Ale k večeru už zase byli unavení, tak jsme šli zpátky domů.
Od pondělí do středy pak jezdili Kopečtí sami, my jsme museli do práce. Jeden den byli v Open Air Muzeu (něco jako skanzen v Rožnově), jeden den byli v Hoge Veluwe (takové CHKO, kde si člověk může půjčit kolo a jezdit po lesích) a jeden den byli v Kinderdijku podívat se na větrné mlýny. Ve čtvrtek jsme pak měli volno v práci, tak jsme jeli dohromady do Amsterdamu. Tam jsme trochu potrajdali po městě, projeli se lodí, nakoupili hafo různých capin v turistických obchodech a večer jeli domů. Pak se pobalili a po desáté večer odjížděli domů do Prahy.
Ale ještě než odjeli, tak se potkali i s Radkou a Honzou, kteří zrovna přijeli. Tak jsme na chvíli všichni pokecali na parkovišti a pak už se Kopečtí vydali na cestu a Malíci se vybalili u nás. Tak se u nás přímo vystřídaly dvě návštěvy. Večer už jsme pak nic nedělali, všichni jsme byli celkem utahaní, tak jsme šli spát. Ráno se pak Radka s Honzou vyrazili trochu projít po městě, nikam daleko cestovat se jim nechtělo, a já jsem šel do práce. Jane měla ve škole volno, tak se poflakovala doma. Odpoledne jsme se pak pobalili a vyrazili jsme na víkendový výlet na ostrov Texel.
Když jsme tam jeli, tak jsme po cestě potkali hafo polí s tulipánama, tak bylo i na co koukat. S sebou jsme brali i naše dvě kola, ať jich tak moc nemusíme půjčovat na ostrově. Auto jsme nechali v přístavu a na ostrov jsme jeli trajektem jenom s kolama. Na druhé straně jsme pak na kolech dojeli do hostelu, kde jsme měli objednané ubytování. Tak jsme se trochu vybalili a vyrazili jsme na večeři někam do města. Nakonec jsme našli takovou pěknou restauraci, kde měli tříchodové menu s třemi druhy grilovaného masa, tak jsme si to dali a pěkně pojedli. Pak jsme ještě potrajdali po centru a šli spát. 
Druhý den jsme si půjčili na hostelu kola a jeli jsme se projet po ostrově. Dopoledne ještě pršelo, tak jsme se balili jenom velmi pomalu, a pak jsme ještě vyrazili do turistického centra, abychom zjistili, co se dá dělat, když prší. Nakonec jsme tam strávili tolik času, že přestalo pršet, tak jsme normálně vyrazili. Nebylo nijak teplo, ale aspoň nepršelo. Dojeli jsme do dalšího města kolem oběda, tak jsme zase pojedli a vyrazili jsme se podívat na pláž a pak jsme se jeli projet velkým lesním parkem s hafou cyklostezek. Pak už bylo celkem pozdě a byli jsme takoví utahaní, tak jsme vyrazili zpátky na hostel. 
V neděli bylo počasí mnohem lepší, hned od rána nepršelo a sem tam se ukázalo i sluníčko. Tentokrát jsme si půjčili dvojkolo, že se na něm budeme střídat, a vyrazili jsme na sever ostrova podívat se na maják. Celou cestu tam jsme jeli skoro kolem pobřeží, s větrem v zádech a svítilo nám k tomu sluníčko, tak to bylo fajn a k majáku jsme dojeli kolem poledne. Vyšli jsme se i rozhlídnout z vrcholu majáku kolem ostrova a pak jsme šli na oběd, kde nás obsluhoval Slovák, tak jsme vůbec nemuseli mluvit anglicky. Cesta zpátky ale byla horší. Sice jsme zase jeli podél pobřeží (tentokrát toho druhého), ale vítr foukal mírně proti nám, tak to nebylo tak pohodové. Navíc se zatáhlo, tak už nebylo ani tak teplo. Nejhorší byl ale úsek, když jsme jeli od pobřeží k hostelu, to nám foukal vítr přímo proti a po celém dni jsme byli utahaní. Ale zvládli jsme to, vzali si věci a vyrazili zpátky k přístavu a pak autem domů. 
Přes týden Radka s Honzou trajdali sami, protože my s Jane jsme museli pracovat. V pondělí a ve čtvrtek večer šli se mnou na volejbal, Radka s ženskýma a Honza se mnou, a v úterý a ve středu jsme všichni šli na pubquiz. Sice se nám ani jeden nepovedl, ale stejně to byla prča. V pátek ráno jsme pak všichni nasedli do auta a vyrazili společně do ČR na víkendovou návštěvu. Já jsem byl ve Vsi na obecní slavnosti a Jane byla ve Valmezu a v pondělí šla k zubaři. V pondělí večer jsme pak dojeli zpátky do Wageningenu a zase se připravovali do práce. 
Se všema těma návštěvama jsme samozřejmě udělali hafo fotek, ale ještě nebyl čas to projít, takže fotky pak přidáme později. 

Žádné komentáře:

Okomentovat