Toš mají to tu zvláštní, tady v Nizozemí. Jak je rok dlouhý, tak nemají žádný státní svátek, a pak přijde květen a najednou slaví narozeniny královny a o čtyři dny později hned Den osvobození. A to nemluvím o státním svátku Nanebevstoupení Páně (40 dní po velikonocích) a Letnice (Svatodušní neděle, 7 týdnů po velikonocích). To nás čeká za dva a čtyři týdny. A protože narozeniny královny jsme slavili minulý víkend, tento týden jsme slavili s Nizozemcema Den osvobození. A protože Hitler podepsal kapitulační smlouvu ve Wageningenu v hotelu De Wereld (Svět), slaví se to ve Wageningenu asi nejvíc. A jak to probíhá? No, mají tu asi 17 různých pódií s různýma druhama kapel a DJ, takže každý si může vybrat, co se mu líbí. Odpoledne je taky slavnostní přehlídka, kde jdou nejdříve kapely z různých států a potom jdou a jedou vetaráni z války.
A protože je to taková velká akce, přemluvil jsem dokonce brašina, aby za mnou přijel slavit. Beztak neměl nic lepšího na práci. Přijel už v pátek odpoledne, tak jsem ho poprovázel po škole, ukázal jsem mu, s jakýma rostlinkama pracuju a taky si trochu vyzkoušel, jak se pracuje v laborce. Potom jsme počkali na Jane, dali si večeři a vyrazili do města. Nejdříve jsme šli na pivo do restaurace, kde mají velký výběr. Ale protože tam bylo dost plno, tak jsme museli sedět venku, kde se rychle začalo ochlazovat. Tak jsme tam moc dlouho nezůstávali a šli jsme projít město, jestli nebude někde uvnitř volno. Ale nic jsme nenašli, asi všichni v pátek večer vyrazili do města. Tak jsme se přemístili do sportcentra, kde je taky hospoda. Tam nebyl skoro nikdo, tak jsme se tam v klidu usadili. Ale protože za chvíli tam nebyl vůbec nikdo kromě nás, tak jsme se sbalili domů. Původně měla být někde i nějaká párty, ale když jsme byli v centru, tak jsme nikde nic neviděli, a potom už se nám tam nechtělo. Tak jsme ještě chvíli poseděli u nás na pokoji a šli spát.
V sobotu jsme se krásně vyspali a odpoledne jsme vyrazili k Michalovi na pokoj. Bydlí v centru města, tak jsme si tam udělali základnu/skladiště, kde jsem už přes týden přivezl pivo, abychom ho nemuseli kupovat za draho. Tak jsme chvíli poseděli u Michala a pak jsme vyrazili na nějaký koncert. Pak jsme zas zašli k Michalovi a tak několikrát dokola. Ale převážně jsme seděli u Michala, protože venku poprchávalo a ani jsme neznali ty kapely. Koncerty končili kolem půlnoci, tak pak jsme se rozešli všichni domů. My jsme ale ještě nechtěli jít spát, tak jsme poseděli zase na pokoji asi do tří do rána.
V neděli jsme samozřejmě vůbec nepospíchali se vstáváním, takže kolem druhé odpoledne jsme měli snídani/oběd. A teprve potom mě napadlo, že bychom mohli vzít brašina aspoň do Amsterdamu, ať taky pokouká po Nizozemí. Sice bylo odpoledne, ale rozhodli jsme se, že tam pojedem. A udělali jsme si z toho pánskou jízdu, protože Jane musela ještě něco dělat do školy, tak se jí s náma moc nechtělo. Dojeli jsme kolem půl páté, tak jsme nejdříve pospíchali na květinový trh, protože ten většinou zavírá kolem páté nebo šesté. A taky jsme museli nakoupit sýry. Dorazili jsme včas, všechno ještě bylo otevřené, lidí tam bylo hafo a vůbec nevypadalo, že by se mělo zavírat. Tak jsme ponakupovali, co jsme chtěli, a šli jsme na projížďku lodí po kanálech. Toš projížďka byla fajn, měli jsme zajímavého šoféra, který nám k tomu naprogramovanému vykládání sem tam řekl ještě další poznámku. Po projížďce jsme teda vyrazili do centra města projít ty typické amsterdamské památky, jako náměstí Dam. A zakončili jsme to po cestě na nádraží procházkou přes Red Light District. A protože bylo po osmé, začínalo se stmívat a stejně jsme už to hlavní prošli, vyrazili jsme zpátky do Wageningenu. Tam jsme povečeřeli a naposledy poseděli, protože v pondělí brašin vyrazil zpátky do ČR.
Žádné komentáře:
Okomentovat