14.12.11

Týden v Anglii

Toš tento týden jsem nechal Jane v Nizozemí a sám jsem si odletěl na týden do Anglie. Ale nebyl jsem tam na žádné dovolené, ale jel jsem na jeden kurz ohledně proteinů a jejich interakce. Myslím, že už jsem tu psal někdy předtím, jak jsem se na ten kurz hlásil. Ale můžu to stručně zopakovat. Dozvěděl jsem se o tom asi týden před deadlinou (závěrečným termínem) a to jsem musel ještě narychlo sepsat cosi o mojem výzkumu, taky moje vedoucí musela cosi napsat, jakože si myslí, že ten kurz je pro mě dobrý, museli to všichni podepsat a poslat. To jsem zvládl, potom tam byly jakési problémy s šekem, který jsme poslali, ale nakonec to sekretářka a ženská v Anglii vyřešily. Pak jsem ještě někdy v listopadu poslal prezentaci na max. 10 minut a 2 slidy, souhrn o mojem výzkumu, fotku a to bylo vše. Pak už jsem jenom čekal a minulou neděli jsem letěl.
Letadlo letělo z Amsterdamu v neděli ráno. A protože to byla neděle a ještě k tomu ráno, tak samozřejmě nic nejezdilo. Tak jsme jeli s Jane do Amsterdamu už v sobotu večer a přespali jsme v jejím bytě. Konečně jsem ho viděl :) Ráno jsme pak stejně museli vstávat brzo, protože nejezdilo ani tak moc trajektů a taky jsme chtěli mít nějakou rezervu. A ještě že tak, protože jsme se nějak ztratili. Ale nakonec jsme dorazili na ten správný trajekt, takže jsem všechno stihl a na letiště jsem se dostal včas i s předstihem. Let proběhl v pohodě, nic zvláštního se nestalo a přistáli jsme skoro ve stejném čase, v jakém jsme odlítali. To znamenalo, že jsem měl půl dne na to dostat se na institut, než se budu muset registrovat. A protože jsem měl dost času, dal jsem si v klidu snídani a pak jsem jel vlakem na nejbližší stanice. Odtama jsem pak šel pěšky asi půl hoďky a byl jsem tam. A kde to je tam? No to je Wellcome Trust Sanger Institute, britský institut pro genetiku včetně bioinformatiky. Dorazil jsem asi kolem jedné, ubytoval jsem se a protože jsem byl utahaný, tak jsem se asi na hoďku natáhnul.
Ve tři odpoledne jsem se šel zaregistrovat. Několik lidí už tam bylo, tak jsem si k nim sedl, dal jsem si kafe a postupně jsme se seznamovali. Pak nám řekli nějaké první info a rovnou jsme vyrazili do laborky pracovat. Ale nebylo to na moc dlouho a pak jsme měli přivítací drinky, asi aby nám ukázali, kde tam je bar. Pak jsme šli na večeři a po večeři jsme měli volno. Tak jsme chvíli poseděli, ale všichni byli unavení z cestování, tak jsme to asi kolem desáté zabalili. To už nás dokonce tak nějak slušně vyhazovali z jídelny...
A druhý den to začalo. Ráno jsme měli snídani (teda nechodili tam všichni a někteří až na poslední chvíli, ale já jsem si vždycky čas našel) a o půl deváté intro k tomu danému dni, co budeme dělat. Pak jsme dělali v laborce, o půl jedenácté bylo kafe/čaj a něco sladkého, pak jsme byli zase v laborce a ve 12 jsme měli přednášku, každý den nám přednášel někdo jiný, ale pokaždé to bylo zajímavé a byl to nějaký hodně známý typos. V jednu jsme pak měli oběd - nějaké sendviče apod. a u toho nám přednášel o svojí práci vždycky jeden z intruktorů, kteří nás tam vedli. Po obědě jsme šli zase do laborky, někdy uprostřed bylo kafe, pak zpátky do laborky a večer jsme pracovali u počítačů na bioinformatice. V 7 pak byla večeře a od 8 do 9 jsme přednášeli každý z nás na čem dělá. No a potom už jsme měli volno.
Co jsme dělali přes den, to je asi pro většinu nezáživné, pro znalé jsme dělali yeast-two-hybrid (Y2H), tandem affinity purification (TAP), AVEXIS (detection of low-affinity interaction), BIAcore a při bioinformatice jsme dělali protein network analysis.
Ale zajímavější to bylo večer, to jsme buď byli v baru nebo jsme šli do blízké hospody na pivo. No a u toho jsme vždycky kecali a většinou s náma byli i instruktoři, tak to bylo fajn. Jinak já jsem měl prezentaci hned první den a bylo to celkem v poho (bylo to totiž krátké), ale pak se mě ptali na některé podrobnosti a v diskuzi jsem zjistil, že nejsem sám, kdo má takové problémy, bylo tam víc lidí se stejnýma problémama. Tak to mě trochu uklidnilo.
Poslední den (v pátek) jsme měli slavnostní večeři. Kvůli tomu jsme si taky měli přinést pěkné oblečení. Když jsem dorazil, tak to vypadalo hodně pěkně, všechno načančané a lidi v pěkném oblečení, no úplně super. Pak jsme zasedli k večeři, ta byla fajn, a pak se to tak trochu zvrtlo. Postupně se začalo různě popřesedávat, pak někdo zašel pro notebook a začal hrát hudbu, tak se začlo i tančit, samozřejmě se u toho popíjelo a bylo veselo. Já jsem pochopitelně skončil s těma posledníma asi ve dvě ráno. Ale druhý den vstávat se mi vůbec nechtělo. Ale byl jsem jeden z mála, kteří dorazili na snídani!
Po snídani jsme se pak pobalili a kolem půl desáté jsme vyrazili do Cambridge taxíkem. Jelo nás tam osm, ale v Cambridge tři lidi šli na bus a vlak, tak nás zůstalo pět kluků, kteří jsme šli trajdat po městě. Toš jsme vyrazili a někde v městě nás chytli jacísi studenti, že dělají projížďky na lodičkách a že nám povykládají o univerzitě. Toš jsme se dohodli, že do toho půjdem. Projížďka to byla fajn, asi na třičtvrtě hodiny, a u toho nám povykládali, co je která budova a další capiny. Tady je cosi o univerzitě pro ty, kteří si chcou počíst. Mi se líbila pověst o jednom mostu, který prý postavil Isaac Newton bez pomocí šroubů a hřebíků, jenom ze dřeva. Ty byly do sebe zaklíněny tak dobře, že držely. A jedni studenti tomu nevěřili, tak to rorzebrali, ale když se to pokoušeli dát dohromady, tak jim to nedrželo. A proto tam teď jsou ty hřeby a šrouby. Ale doopravdy to nesestrojil Isaac, ale nějaký architekt, a bylo to i se šrouby, ale ty byly schované, takže nebyly vidět. A další most byl vytvořený podle jednoho, na který se chodilo na popravy, jakože ten popravovaný tam šel. A v Cambridge po něm chodili studenti, kteří šli na zkoušku...
Potom jsme šli do restaurace Eagle (Orel), kde Watson a Crick objevili strukturu DNA. Dokonce jsme seděli přímo na těch místech, kde sedávali. Tam jsme si dali oběd a po obědě jsme vyrazili zase do města. Byli jsme ještě v univerzitním nakladatelství a potom jsme už museli na vlak, abychom stihli letadla. Po cestě na nádraží jsme ještě potkali jednu holčinu z kurzu, tak jsme se s ní znova rozloučili a vyrazili jsme. Cesta domů pak probíhala v pohodě, jenom jsem trochu bloudil na amsterdamském letišti, je hrooozně velké. Ale nakonec jsem cestu našel a domů jsem dorazil kolem desáté.
Jane mezitím přes týden pracovala pilně se svojí mašinou, konečně už jí funguje, tak může měřit. A v sobotu pak byla v Amsterdamu na marketu, jestli tam nebude něco jako vánoční market. V neděli jsme se pak jenom flákali doma a nic nedělali.

Fotky z kurzu

1 komentář: