21.09.10

Čtvrtý nebo pátý týden? Nevím...

Minulý týden se toho moc nestalo, jenom takové běžné věci. Já furt chodím do práce a Jane furt něco hledá, zatím bohužel nic nenašla :( Kromě toho jsme si pořídili další skříňky (do toho malého pokojíčku už by to ale mohlo stačit), pak jsme se zúčastnili narozeninové párty a v neděli jsme se byli podívat na bleším trhu.

Další skříňky


Na netu ve škole máme adresu, kde lidi nabízejí nebo hledají různé věci. Přes tyhle stránky jsme taky objevili naši postel. A tentokrát tam byl typos, který prodával svoje věci, protože už tady končí. A prodával taky knihovničku a skříňku s šuplíkama. To nás zaujalo, tak jsme si řekli o fotky, jak to vypadá, jestli to chceme. Toš nám poslal fotky a bo to bylo pěkné a za hodně pěknou cenu, tak jsme se rozhodli si je pořídit. Ale protože ten typos bydlí na opačné straně města, tak jsme si zase půjčili tricykl, abychom ty skříňky dopravili domů.
Tricykl jsem zase vyzvedl já a odvezl jsem ho do školy, kam měla dorazit taky Jane (ten typos bydlel kousek od tama). Byli jsme domluvení, že dorazí kolem půl šesté a že mě prozvoní. Ale bo jsem ve škole skončil včas, tak jsem kolem půl vyrazil. A Jane furt nikde. Tak jsem chvíli čekal, jestli dorazí nebo jestli ji někde uvidím, ale nikde jsem ji neviděl. Pak jsem pomalu vyrazil, bo jsem věděl, kudy by měla přijet, že jí pojedu naproti. Ale ani po cestě jsem ji nikde nepotkal. Pak už jsem dorazil k baráku, kde bydlel ten typos (ten byl po cestě), jenom mi chyběla Jane. A pak jsem ji uviděl! Stála na křižovatce a chtěla vyrazit přesně na druhou stranu než měla. Toš jsem za ní vyrazil a naštěstí jsem dojel včas, ještě nepřeblikla zelená, tak jsem jí řek, že má jet za mnou. Potom mi řekla, že se nějak ztratila a zkusila už snad všechny cesty, jenom tu správnou ne. O té si myslela, že je špatná.
Toš ale našli jsme se a pak jsme vyrazili pro skříňky. Barák, ve kterém ten typos bydlí, má takový zvláštní tvar. Je to vysoké jako nějaký panelák, asi 15 pater, a je tvořený jakoby třema křídlama, které jsou spojené uprostřed schodama a výtahama. Z hora to vypadalo jako střed značky z Mercedesu. Vypadá to takhle nebo takhle (teda nehoří tam). Akorát že tenhle barák má několik vchodů, minimálně tři, a my jsme věděli, že bydlí v bytě 3B-09. A číslo těch vchodů bylo 7, 8 a 9, takže nám to moc nepomohlo. Tak jsme prostě do jednoho vchodu vyrazili a zjistili jsme, že všechny vchody vedou do středu baráku, kde jezdilo několik výtahů. Pak jsme odhadli, že to asi bude 3. patro a bude v křídle B a číslo pokoje bude 9. Toš jsme ho úspěšně našli a pořídili jsme skříňky. Pak jsme je ale museli donést dolů, bo výtah na tom patře nějak nefungoval. Ale bylo to jenom tři patra a skříňky byly celkem lehké, tak se to celkem dalo.
Pak jsme je naložili na tricykl a vyrazili jsme domů. Po cestě na nás zase všici koukali, čím to jedeme a jestli se stěhujeme či co. Domů jsme dorazili v klidu i se skříňkama a pak jsem jel vrátit tricykl. Pak už jsme jen museli ty skříňky uskládat do pokoje, což bylo trošku horší, ale nakonec se nám to povedlo :)

Narozeninová párty

V práci máme vždycky v 10.30 pauzu na kafe. A když má někdo narozeniny, tak přinese nějaký koláč. A minulý týden byl velice úspěšný. Měli jsme nějaký koláč (pokaždé jiný) každý den! Nějak se to sešlo najednou a každý den jsme měli něco dobrého ke kafi :) Taky jsme to počítali a došli jsme k tomu, že lidi asi oslavovali nový rok někde jinde než v hospodě, a tak se zrodilo hodně zářijových dětí...
Někteří z těch oslavenců se taky domluvili a uspořádali narozeninovou párty. Ta se konala v jednom baráku pro studenty (podobném jako jsem popisoval před chvílí), ale dole je hospoda. A my jsme ji měli objednanou jenom pro tu narozeninovou párty. Bylo to super, jenom tam hrála hrozně hlasitě hudba. Taky tam bylo 10 metrů piva zadarmo! Jeden metr je 12 skleniček s načepovaným pivem v jedné desce (držáku). A k tomu se tam popíjeli půlky, které tam byly asi nejlevnější, jaké jsem v Nizozemí viděl, tak bylo veselo. Někteří prý pak šli domů hodně pomalu a s problémama. My jsme dorazili domů v poho :)

Bleší trh


O víkendu se taky konal bleší trh na zdejším stadionu. Ten je samozřejmě na tom největším kopci, co tu je (a je to fakt kopec!). Myslel jsem, že je to v sobotu i v neděli, tak jsme tam vyrazili už v sobotu, že se zajdem projít. Toš jsme šli a byla to celkem dlouhá cesta a navíc nebylo ani moc teplo. A když jsme tam dorazili, tak jsme zjistili, že v sobotu se to teprve chystá a trh bude až v neděli. Tak jsme se otočili a vyrazili jsme zpátky. Po cestě zpátky jsme se aspoň vyfotili s hafo bedel (teda podle mě).
V neděli kolem poledne (po párty) jsme teda vyrazili znova, tentokrát na kolech. Když jsme tam dorazili, překvapilo mě, že se musí platit vstupné. Ale když už jsme tam byli napodruhé, tak jsme zaplatili a šli jsme dovnitř. Bylo tam hafo stánků s různýma, hlavně staršíma, capinama. Všelijaké oblečení, staré krámy, gramofonové desky, kazety, staré rádia a další technika, oblečení, boty, ozdobné tretky, nábytek a hafo dalších střelenin. Ale dalo se tam najít i něco zajímavého, co jsme si koupili.
Já jsem si pořídil vysoké kotníkové boty, něco jako goretexové, sice použité, ale furt vypadají dobře a byly hodně levné. Jane si tam pořídila boty do haly, sice pánské sálovky a samozřejmě taky použité, ale aspoň něco. Pak jsme si pořídili židli a nůž do kuchyně, takový velký, akorát na maso. A taky jsme tam objevili půlky, takže konečně už máme z čeho popíjet.

Práce

Protože někoho by mohlo napadnout, že tady furt píšu o tom, jak chodím do práce, ale nikdy vlastně neřeknu, co to dělám, tak vám tady ve stručnosti a snad v jednoduchosti popíšu, co vlastně vyvádím v laborce.
Takže na začátek trochu teorie. DNA v buňce je hrozně hodně a protože je jí tak moc, tak nemůže být jenom tak volně. Aby se vlezla do jádra buňky, je všelijak stočená. Ale když je takhle stočená, tak nemůže být "přepsaná" a nemůžou se vytvořit proteiny a bílkoviny. Aby se tyhle proteiny a bílkoviny mohly tvořit, musí se DNA v určitém místě "rozmotat". Na tomhle "rozmotání" se podílí komplex proteinů. Těch je hrozně moc, jsou rozděleny do několika tříd a my se zabýváme jenom dvěma proteinama z jedné třídy (dohromady jsou v té třídě 4). A ty chceme izolovat, nejlépe v celém komplexu, v kterém pracují.
K tomu používáme rostlinky, které byly přetvořené a ty hledané proteiny jsou spojené s proteinem, který zeleně svítí v UV světle. Toho využíváme, když se na buňky/jádra koukáme v mikroskopu. Prakticky to vypadá tak, že nejdříve izolujeme jádra buněk, z kterých pak získáme proteiny a ty hledané vychytáme pomocí malých částic.
To je asi tak v jednoduchosti všechno. Vypadá to jednoduše, ale člověk se musí vypořádat se všema metodama a zjistit, který postup je nejlepší, aby něco viděl v mikroskopu a aby pak něco vyizoloval.
Nejakčnější na tom je drtit rostlinky v třecí misce na prášek. To samozřejmě nejde jenom tak při normální teplotě. Ty roslinky jsou zmrzlé a drtí se s použitím tekutého dusíku (teplota přibližně -196 °C).

1 komentář:

  1. Doufám, že Jane něco brzy sežene. Můžu se optat co používáš za metodu při izolaci těch jader buněk a pak k separaci těch proteinů (tedy jaké malé částice máš na mysli? >>magnetické s afinitou k tomu danému proteinu?<< Díky předem za odpověď. Petr

    OdpovědětVymazat