Požární cvičení

Adamova verze:

Ve středu (10.3.) jsem si tak v klidu pracoval v laborce, moc jsem toho na práci už neměl, protože za chvíli odjíždíme, tak už nic moc nezačínáme. V mezičase jsem zrovna opravoval jsem svůj Final Report a najednou začalo něco hučet. Tak jsem si říkal, že to bude asi jakási požární siréna nebo co, že prostě kontrolujou, jestli fungujou sirény (jak to dělají u nás každou první středu v měsíci). Tak jsem to moc nevnímal a v klidu si dál psal ten Report. Pak už to ale trvalo nějak dlouho, tak jsem se začal rozhlíže po laborce, jestli se cosi děje. Pak vlezl do laborky nějaký student a říkal, že máme opustit školu, že všichni odcházejí. První jsem uvažoval, jestli si nemám nahrát na flashku to, co jsem napsal, abych to nemusel psát znova. Ale pak jsem se na to vykašlal a obhlídl jsem laborku, jestli to tam můžu nechat tak, jak to je, a jít pryč. Pak jsem šel ještě do vedlejší laborky a na chodbu zkouknout, jestli je už Jane pryč nebo ještě ne. Na chodbě jsem viděl hafo lidí, kteří šli přesně opačným směrem než já, tak jsem si říkal, že už je určitě pryč. Tak jsem následoval dav, který mě dovedl až na školní dvůr. A tam jsem pak hned u dveří viděl Jane. 

Janeina verze:

Tak si tak v klidu píšu Final Report, sluchátka v uších a najednou na mě volá Marian (ta moje vedoucí), že mám opustit laborku, že je někde oheň! Najednou mi proběhlo hlavou: "Neeee, já tu mám notebook! Musím ho vzít s sebou! Ne, kašlu na to, musím se zachránit a utéct!" Toš jsem vyndala sluchátka a Marian mi řekla, že mám následovat studenty. Tak jsem následovala dav. Po cestě jsem ještě koukla do laborky k Adamovi, jestli jde nebo co, ale zrovna šel do druhé laborky, tak si šel asi pro věci a asi pak dorazí. Pak jsem s davem dorazila až na školní dvůr a tam jsem čekala. Pak se objevil Adam. 

Oba dohromady:

Ze dvora nás pak za chvíli vyhnali ven ze školního pozemku (před vrata do dvora). Tam jsme chvíli stáli, nevěděli jsme, co se děje a čekali. Samozřejmě jsme byli jenom v plášti nebo v mikině, ale někteří tam stáli jenom v tričku, ty jsem celkem litoval. Pak jsme se zase pohnuli. Tentokrát jsme mířili na vedlejší dvůr a odtama zpátky do školy. Pak jsme se rozešli každý do svojí laborky a zpátky do práce. 

Někdy po obědě jsme se pak dozvěděli, že to vlastně bylo jenom požární cvičení a vůbec nic se nedělo (během vylidňování školy se nesly nějaké historky, že je někde únik plynu nebo cosi takového a určitě i jiné, ale ty byly jenom v dutch). Bohužel při tomhle cvičení se stal dokonce i úraz, jedna holčina šla ze schodů, asi příliš rychle nebo trochu zpanikařila, a rozbila si hlavu. Ale jinak se snad nic vážného nestalo a vše dopadlo v poho.