V sobotu (6.3.) jsme byli na další akci, kterou pořádalo ESN. Oficiálně se to jmenovalo The Dutch "Manscape": The War between Water and Land (v překladu asi něco jako Dutch krajina: Boj mezi vodou a zemí). Bylo to sice pořádané ESN, ale v autobuse jsme zjistili, že to nebyli jenom lidi, které sehnala ESN, ale bylo tam asi 20 lidí ze švédska ze Stockholmu (byli asi na 10 dní v Groningenu ve škole, tak se asi nějak domluvili i na tuhle exkurzi) a pak tam bylo dalších asi 25 lidí, international students z Litvy a Maďarska, od toho profesora, který nám to vykládal.
Vypadalo to tak, že jsme ráno o půl deváté nastoupili do dvouposchoďového autobusu (asi 75 lidí) a vyrazili jsme na cestu. Profesor nám po cestě vykládal jak to bylo kdysi, co je co a na co se kouknout a postupně jsme projížděli určitýma místama. Na některých místech jsme se zastavili a na 15 - 30 minut jsme potrajdali venku podívat se, co tam je. Večer jsme se pak vrátili asi o půl osmé zpátky do Groningenu.
Vykládal nám o tom, jak to je v Nizozemí s těma vysoušenýma oblastma, jaký byl/je plán, co se dělo v minulosti, jak s tím bojovali, co jsou plány do budoucna apod. Prostě o vodním managementu v Nizozemí.
Takže kde jsme všude byli? Toš, tady se můžete kouknout na mapu, kudyma jsme jeli (jsou tam místa označené písmenama, na které se pak budu odkazovat), a potom ve fotkách budou taky nějaké mapy, na kterých to bude vidět a jsou tam i některé detailnější obrázky, které jsou lepší než celková mapa (vzhledem k tomu tématu exkurze).
No a teď něco o tom, o čem nám tam ten profesor vykládal. Asi většina lidí ví, že Nizozemí je světově proslulé tímhle odvěkým bojem mezi vodou a zemí. V současnosti žije asi 60% Nizozemců pod hladinou moře. Nejníže je to asi 5 m pod mořem (tam jsme taky projížděli, ale jinak většinou tak 1 - 2 metry.
Toš tady je popsané, kde jsme to všude vlastně byli a co nám ten profesor vyprávěl (teda aspoň to, co jsem si pamatuju).
Grijpskerk (B) - kousek od Grijpskerku se před 20 leti (1990) našlo ložisko zemního plynu, tak se tam postavila "továrna" na těžbu a samozřejmě se připojila k už existující síti plynovodů v Nizozemí. Ale o několik let později se zjistilo (myslím že v roce 1997), že tu je taky dobrá hlína na skladování zemního plynu, tak se to tu přebudovalo na zásobárnu zemního plynu. Takže oni tu ten plyn vytěží a potom ho šoupnou zase zpátky pod zem. A taky říkal, že by to měla být i zásobárna pro další státy, kdyby přišla nějaká krize nebo válka či co. A taky říkal, že tohle asi člověk nenajde na GoogleMaps, že to je označené jako vojenský objekt (nebo něco takového).
Zoutkamp (C) - kdysi to bylo pobřežní město důležité pro dopravu do Groningenu, ale teďka už to je vnitrozemské město.
Lauwersmeer - dneska už malé jezero u Lauwersoog (D), kde probíhaly diskuze mezi provinciema Groningen a Friesland o tom, co tam bude. Groningen chtěl jakousi rekreační oblast, Friesland vojenskou základnu. Nakonec tam je vojenská základna a je tam i "vesnice", na kterou se pořádají vojenské útoky. Vždycky ji zničí útokem a pak ji znovu postaví. A tohle se taky na GoogleMaps nenajde. Lauwersoog je přístav, kde jsme se po ránu stavili na kafe. Je to asi jediná restaurace, kde si můžete zajít pro druhý šálek kávy zdarma :)
Dokkum (E) - jedno z měst v provincii Friesland a taky je to jedno z 11 měst, kde se pořádá "událost 11 měst" (11 city event), což je bruslení po kanálech přes 11 měst. Celkově je to asi 200 km a je to velká událost. Nekoná se to každý rok, jenom někdy (ani to není pravidelně). Pořádá se to od roku 1900 (nebo tak nějak). Poslední byly v letech 1985, 1987, 1996 a od té doby to myslím nebylo.
Friesland - jedna z 12 provincií Nizozemí. Ale je vyjímečná tím, že mají svůj vlastní jazyk. Není to dialekt, ale bylo to uznáno jako jazyk. Tímhle jazykem se tam běžně mluví, asi 96% lidí. tomu rozumí a asi 80% jím umí mluvit. Asi 70% ho umí číst, ale jenom asi 20% lidí jím umí psát (že prý to je těžké). Taky je to oblast, která je hned u moře, a protože se sem tam moře zvedalo, tak si vymysleli svůj vlastní způsob, jak si chránit domy a další budovy. Postavili si z písku a hlíny kopec asi 1 - 2 metry, na kterém si pak postavili barák. Nejdříve to byl jenom jeden barák, pak dva domky dokupy a nakonec tak vznikaly celé vesnice. Samozřejmě na nejvyšším místě tohohle kopce byl kostel se hřbitovem. Tyhle kopce se jmenovaly "terp" (čti: něco jako t rp - odděleně "t" a "rp"). Postupem času ale vyvinuli nový systém - začali stavět "diky" - jakési pískové valy. Ty byly výhodnější než terp, a tak se terpy postupně rušili - ta hlína se používala na hnojení, až jich moc nezbylo. Taky je to oblast typická tím, že tam není moc měst, ale je tam hafo menších městeček až vesnic.
Hegebeintum (F) - největší zbylý terp, na kterém je kostel se hřbitovem. Tak jsme si dokonce užili i "výstup do kopce".
Leeuwarden (G) - hlavní město Frieslandu a taky začátek a konec "události 11 měst". Tady taky zůstal jeden terp, na který jsme se šli podívat. Tady to bylo ale trochu jiné. Lidi vystavěli terp, na kterém chtěli postavit kostel, radnici a spol., ale když dostavěli terp, tak se rozhodli, že kostel a spol. postaví o kus vedle. A tak tam vystavěli něco jiného. Na místě, které mělo chránit od vody, postavili bazén a nějaké plavecké centrum.
Afluitdijk: Monument - Afluitdijk je Enclosure dam - dike, který byl vystavěn mezi Frieslandem a Severním Holandskem. Tenhle val byl začátkem "vysoušení" oblastí v Nizozemí. Na začátku 20. století a během 1. světové války Nizozemí zjistilo, že potřebuje více místa na zemědělství. A tak jeden typos - Cornelis Lely, vytvořil plán, jak by se mohlo tohle vysoušení provést. Nejprve teda sám asi 10 let jezdil v Ijsselmeer a zjišťoval, jak hluboko je zem a jaká tam je hlína (jestli je dobrá na zemědělství nebo ne). A pak vytvořil plán, který začínal stavbou tohohle Afluitdijku, který oddělí jezero od severního moře, a pak se budou stavět další diky, které ohraničí oblast, která se pak vysuší. Nejdříve se vysoušela oblast Wieringermeer (1927 - 1930), pak North East Polder (1937 - 1942), pak Eastern Flevoland (1950 - 1957) a nakonec Southern Flevoland (1959 - 1968). V plánu bylo i vysušení oblasti Markerwaard, ale to se zatím neprovedlo, jenom se rozestavěl jeden dike a teď je to ve stavu, že se uvažuje, jestli se vůbec bude pokračovat. Tyhle vysoušené oblasti jsou dobře rozkreslené v mapce, která je ve fotkách (tu nám dal na začátku výpravy). Po vystavění Afluitdijku se po několika letech změnila voda v Ijsselmeer ze slané na sladkou, takže teď je to i zásobárna sladké vody.
Momentálně se mluví o tom, že současná bariéra už není dostatečná a že by se s tím mělo něco udělat. A tak se uvažuje, jestli se zlepší ta současná - zvětší se o 2,5 metru, nebo se postaví úplně nový, lepší, vyšší dike někde dál. To jsou zatím asi jediné návrhy, o kterých se uvažuje. Pak tam jsou ještě další, jakože na ten současný dik dát solární panely nebo větrné elektrárny.
Wieringen (nad I) - kdysi to byl ostrov, ale když se postavil Afsluitdijk a vysušil se Wieringermeer, už to není ostrov, ale kus pevniny. Ale jsou tam jakési plány, že by se znova obnovil ostrov.
Wieringmeer - první vysušená oblast. Byly tam vystavěny 3 vesnice ve vzdálenosti 5 km od sebe (to bylo určeno jako optimální vzdálenost, když se počítalo, že typický dopravní prostředek je kolo). Jedna z těch vesnic je Wieringerwerf (I). V těchle vesnicích byl vystavěný (asi poslední) terp uprostřed, na kterém byl postavený kostel a radnice. Terpy tam byly stavěné proto, že si lidi ještě nebyli jistí, jestli to bude fungovat a dike se mohl protrhnout, tak aby měli lidi kde být.
Volendam (J) - přístavní město, kde jsme měli asi hodinovou pauzu a mohli jsme si projít město. Je tam hafo úzkých uliček, v kterých se člověk hodně rychle ztratí. A autem se tam člověk asi moc nedostane. Ale vypadá to tam pěkně. Kdysi to bylo rybářské město, ale když se vytvořilo sladkovodní ryby, tak se město zaměřilo na turismus. Je tam hafo obchůdků s různýma capinama a člověk se tam může i vyfotit v klasickém kostýmu (něco jako u nás folklor).
Ijburg (K) - nová část Amsterodamu vystavěná na ostrovech, které tam byly kvůli tomu vytvořeny. Jsou tam domy na bydlení.
Flevoland - tři velké oblasti, které byly vysušeny - North East Plder, Eastern Flevoland a Southern Flevoland. Tyhle oblasti jsou 4 - 5 metrů pod mořem. Hlavní města jsou Emmeloord, Lelystad a Almere.
Almere (L) - Velmi rychle rostoucí město, prý nejrychleji rostoucí město v Evropě. Je to "polynukleární" město - není to jenom jedno město, ale je to město tvořené několika městy.
Oostvaarderplassen - oblast v Southern Flevoland velká asi 6 000 hektarů, která měla původně sloužit jako průmyslová oblast nebo něco takového. Ale růst populace byl menší než se čekalo, tak k tomu nikdy nedošlo a příroda se o tuhle oblast postarala. Začali tu hnízdit různé druhy ptáků, tak se z toho udělal přírodní oblast, kde se normální člověk nedostane. Taky tam převezli další druhy zvířat a stalo se z toho místo, kde lidi vůbec nezasahují (ani když se nějaký druh přemnoží nebo aby donesli jídlo, prostě nic).
Lelystad (M) - Bylo plánováno pro asi 100 000 lidí, ale stalo se z toho nejhorší město v Nizozemí. Protože Almere, které je blíže Amsterdamu, roslo více a bylo výhodnější, lidi začali z Lelystadu odcházet. Tak se z toho stalo místo, kde Amsterdam posílal "problémové lidi" - dealery a spol. Po dlouhou dobu to bylo hodně problematické, ale teď už se to zlepšuje, staví se i spojení na druhou stranu do Zwolle, takže časem to asi bude dobré.
Noordoostpolder = North East Polder - v pořadí druhá vysušená oblast. Při výstavbě téhle oblasti se učili z chyb, které udělali při výstavbě té první (Wieringermeer), tak zvolili jiný způsob (podle nějakého Němce). Postavili jedno větší město a kolem něho 10 vesnic +- 5 km od sebe (vesnice vzájemně i vesnice od města). Do každé vesnice byli lidi pečlivě vybíraní vládou (musela se podat žádost, že tam chcou bydlet, společně s přiloženým dokladem o vzdělání - chtěli tam mít zemědělce, vláda pak mohla přijít domů podívat se, jak to doma vypadá a jestli jsou přijatelní). Taky udělali ve všech vesnicích "náboženskou směsku" - v každé vesnici bylo stejné procento katolíků, protestantů a ještě dalších a taky byl v každé vesnici kostel pro každou víru. Ale nějak se to neujalo, protože se začly objevovat auta a když má člověk auto, tak nemusí jezdit do toho blízkého města, ale může si zajet kamkoli, takže pak zase lidi odcházeli. Ale v posledních letech se tam lidi zase stěhují zpátky, tak se uvidí, co tam bude časem.
Schokland (N) - býval to ostrov (před vysušením North East Polder), který byl ale postupem času smýván vodou. Tak lidi stavěli barikády ze dřeva, ale ty moc nepomáhaly a navíc se do nich pustil červotoč, takže se nakonec rozhodlo, že ten zbytek ostrova už není bezpečný pro žití a lidi byli odstěhováni. Když se pak pevnina vysušila, postavily se znova domky a kostel ve stylu, v jakém to bylo předtím, a stala se z toho přírodní památka - byla to první Dutch věc na seznamu světového dědictví.
Lemmer (O) - kdysi to bylo přístavní město. Jedno z nejslavnějších míst pro vodní sporty ve Frieslandu.
Byla to super exkurze a člověk tam zjistil hafo zajímavých věcí. Taky ten profesor říkal, že jsme byli na místech, kde ani hafo Dutch lidí nebylo. Bylo to fajn, ale večer jsem byl rád, že jsme konečně doma a můžu jít do postele spát.
Počasí jsme měli super, bylo jasno, jenom sem tam přešel nějaký ten mrak, ale to nevadilo. Nejhorší byl vítr, který byl velmi hnusný. Foukal nepříjemně silně a byl hrozně studený, takže na konci výletu bylo slyšet, že někteří asi nezůstali tak zdraví jako na začátku.
Fotky z výletu
Vypadalo to tak, že jsme ráno o půl deváté nastoupili do dvouposchoďového autobusu (asi 75 lidí) a vyrazili jsme na cestu. Profesor nám po cestě vykládal jak to bylo kdysi, co je co a na co se kouknout a postupně jsme projížděli určitýma místama. Na některých místech jsme se zastavili a na 15 - 30 minut jsme potrajdali venku podívat se, co tam je. Večer jsme se pak vrátili asi o půl osmé zpátky do Groningenu.
Vykládal nám o tom, jak to je v Nizozemí s těma vysoušenýma oblastma, jaký byl/je plán, co se dělo v minulosti, jak s tím bojovali, co jsou plány do budoucna apod. Prostě o vodním managementu v Nizozemí.
Takže kde jsme všude byli? Toš, tady se můžete kouknout na mapu, kudyma jsme jeli (jsou tam místa označené písmenama, na které se pak budu odkazovat), a potom ve fotkách budou taky nějaké mapy, na kterých to bude vidět a jsou tam i některé detailnější obrázky, které jsou lepší než celková mapa (vzhledem k tomu tématu exkurze).
No a teď něco o tom, o čem nám tam ten profesor vykládal. Asi většina lidí ví, že Nizozemí je světově proslulé tímhle odvěkým bojem mezi vodou a zemí. V současnosti žije asi 60% Nizozemců pod hladinou moře. Nejníže je to asi 5 m pod mořem (tam jsme taky projížděli, ale jinak většinou tak 1 - 2 metry.
Toš tady je popsané, kde jsme to všude vlastně byli a co nám ten profesor vyprávěl (teda aspoň to, co jsem si pamatuju).
Grijpskerk (B) - kousek od Grijpskerku se před 20 leti (1990) našlo ložisko zemního plynu, tak se tam postavila "továrna" na těžbu a samozřejmě se připojila k už existující síti plynovodů v Nizozemí. Ale o několik let později se zjistilo (myslím že v roce 1997), že tu je taky dobrá hlína na skladování zemního plynu, tak se to tu přebudovalo na zásobárnu zemního plynu. Takže oni tu ten plyn vytěží a potom ho šoupnou zase zpátky pod zem. A taky říkal, že by to měla být i zásobárna pro další státy, kdyby přišla nějaká krize nebo válka či co. A taky říkal, že tohle asi člověk nenajde na GoogleMaps, že to je označené jako vojenský objekt (nebo něco takového).
Zoutkamp (C) - kdysi to bylo pobřežní město důležité pro dopravu do Groningenu, ale teďka už to je vnitrozemské město.
Lauwersmeer - dneska už malé jezero u Lauwersoog (D), kde probíhaly diskuze mezi provinciema Groningen a Friesland o tom, co tam bude. Groningen chtěl jakousi rekreační oblast, Friesland vojenskou základnu. Nakonec tam je vojenská základna a je tam i "vesnice", na kterou se pořádají vojenské útoky. Vždycky ji zničí útokem a pak ji znovu postaví. A tohle se taky na GoogleMaps nenajde. Lauwersoog je přístav, kde jsme se po ránu stavili na kafe. Je to asi jediná restaurace, kde si můžete zajít pro druhý šálek kávy zdarma :)
Dokkum (E) - jedno z měst v provincii Friesland a taky je to jedno z 11 měst, kde se pořádá "událost 11 měst" (11 city event), což je bruslení po kanálech přes 11 měst. Celkově je to asi 200 km a je to velká událost. Nekoná se to každý rok, jenom někdy (ani to není pravidelně). Pořádá se to od roku 1900 (nebo tak nějak). Poslední byly v letech 1985, 1987, 1996 a od té doby to myslím nebylo.
Friesland - jedna z 12 provincií Nizozemí. Ale je vyjímečná tím, že mají svůj vlastní jazyk. Není to dialekt, ale bylo to uznáno jako jazyk. Tímhle jazykem se tam běžně mluví, asi 96% lidí. tomu rozumí a asi 80% jím umí mluvit. Asi 70% ho umí číst, ale jenom asi 20% lidí jím umí psát (že prý to je těžké). Taky je to oblast, která je hned u moře, a protože se sem tam moře zvedalo, tak si vymysleli svůj vlastní způsob, jak si chránit domy a další budovy. Postavili si z písku a hlíny kopec asi 1 - 2 metry, na kterém si pak postavili barák. Nejdříve to byl jenom jeden barák, pak dva domky dokupy a nakonec tak vznikaly celé vesnice. Samozřejmě na nejvyšším místě tohohle kopce byl kostel se hřbitovem. Tyhle kopce se jmenovaly "terp" (čti: něco jako t rp - odděleně "t" a "rp"). Postupem času ale vyvinuli nový systém - začali stavět "diky" - jakési pískové valy. Ty byly výhodnější než terp, a tak se terpy postupně rušili - ta hlína se používala na hnojení, až jich moc nezbylo. Taky je to oblast typická tím, že tam není moc měst, ale je tam hafo menších městeček až vesnic.
Hegebeintum (F) - největší zbylý terp, na kterém je kostel se hřbitovem. Tak jsme si dokonce užili i "výstup do kopce".
Leeuwarden (G) - hlavní město Frieslandu a taky začátek a konec "události 11 měst". Tady taky zůstal jeden terp, na který jsme se šli podívat. Tady to bylo ale trochu jiné. Lidi vystavěli terp, na kterém chtěli postavit kostel, radnici a spol., ale když dostavěli terp, tak se rozhodli, že kostel a spol. postaví o kus vedle. A tak tam vystavěli něco jiného. Na místě, které mělo chránit od vody, postavili bazén a nějaké plavecké centrum.
Afluitdijk: Monument - Afluitdijk je Enclosure dam - dike, který byl vystavěn mezi Frieslandem a Severním Holandskem. Tenhle val byl začátkem "vysoušení" oblastí v Nizozemí. Na začátku 20. století a během 1. světové války Nizozemí zjistilo, že potřebuje více místa na zemědělství. A tak jeden typos - Cornelis Lely, vytvořil plán, jak by se mohlo tohle vysoušení provést. Nejprve teda sám asi 10 let jezdil v Ijsselmeer a zjišťoval, jak hluboko je zem a jaká tam je hlína (jestli je dobrá na zemědělství nebo ne). A pak vytvořil plán, který začínal stavbou tohohle Afluitdijku, který oddělí jezero od severního moře, a pak se budou stavět další diky, které ohraničí oblast, která se pak vysuší. Nejdříve se vysoušela oblast Wieringermeer (1927 - 1930), pak North East Polder (1937 - 1942), pak Eastern Flevoland (1950 - 1957) a nakonec Southern Flevoland (1959 - 1968). V plánu bylo i vysušení oblasti Markerwaard, ale to se zatím neprovedlo, jenom se rozestavěl jeden dike a teď je to ve stavu, že se uvažuje, jestli se vůbec bude pokračovat. Tyhle vysoušené oblasti jsou dobře rozkreslené v mapce, která je ve fotkách (tu nám dal na začátku výpravy). Po vystavění Afluitdijku se po několika letech změnila voda v Ijsselmeer ze slané na sladkou, takže teď je to i zásobárna sladké vody.
Momentálně se mluví o tom, že současná bariéra už není dostatečná a že by se s tím mělo něco udělat. A tak se uvažuje, jestli se zlepší ta současná - zvětší se o 2,5 metru, nebo se postaví úplně nový, lepší, vyšší dike někde dál. To jsou zatím asi jediné návrhy, o kterých se uvažuje. Pak tam jsou ještě další, jakože na ten současný dik dát solární panely nebo větrné elektrárny.
Wieringen (nad I) - kdysi to byl ostrov, ale když se postavil Afsluitdijk a vysušil se Wieringermeer, už to není ostrov, ale kus pevniny. Ale jsou tam jakési plány, že by se znova obnovil ostrov.
Wieringmeer - první vysušená oblast. Byly tam vystavěny 3 vesnice ve vzdálenosti 5 km od sebe (to bylo určeno jako optimální vzdálenost, když se počítalo, že typický dopravní prostředek je kolo). Jedna z těch vesnic je Wieringerwerf (I). V těchle vesnicích byl vystavěný (asi poslední) terp uprostřed, na kterém byl postavený kostel a radnice. Terpy tam byly stavěné proto, že si lidi ještě nebyli jistí, jestli to bude fungovat a dike se mohl protrhnout, tak aby měli lidi kde být.
Volendam (J) - přístavní město, kde jsme měli asi hodinovou pauzu a mohli jsme si projít město. Je tam hafo úzkých uliček, v kterých se člověk hodně rychle ztratí. A autem se tam člověk asi moc nedostane. Ale vypadá to tam pěkně. Kdysi to bylo rybářské město, ale když se vytvořilo sladkovodní ryby, tak se město zaměřilo na turismus. Je tam hafo obchůdků s různýma capinama a člověk se tam může i vyfotit v klasickém kostýmu (něco jako u nás folklor).
Ijburg (K) - nová část Amsterodamu vystavěná na ostrovech, které tam byly kvůli tomu vytvořeny. Jsou tam domy na bydlení.
Flevoland - tři velké oblasti, které byly vysušeny - North East Plder, Eastern Flevoland a Southern Flevoland. Tyhle oblasti jsou 4 - 5 metrů pod mořem. Hlavní města jsou Emmeloord, Lelystad a Almere.
Almere (L) - Velmi rychle rostoucí město, prý nejrychleji rostoucí město v Evropě. Je to "polynukleární" město - není to jenom jedno město, ale je to město tvořené několika městy.
Oostvaarderplassen - oblast v Southern Flevoland velká asi 6 000 hektarů, která měla původně sloužit jako průmyslová oblast nebo něco takového. Ale růst populace byl menší než se čekalo, tak k tomu nikdy nedošlo a příroda se o tuhle oblast postarala. Začali tu hnízdit různé druhy ptáků, tak se z toho udělal přírodní oblast, kde se normální člověk nedostane. Taky tam převezli další druhy zvířat a stalo se z toho místo, kde lidi vůbec nezasahují (ani když se nějaký druh přemnoží nebo aby donesli jídlo, prostě nic).
Lelystad (M) - Bylo plánováno pro asi 100 000 lidí, ale stalo se z toho nejhorší město v Nizozemí. Protože Almere, které je blíže Amsterdamu, roslo více a bylo výhodnější, lidi začali z Lelystadu odcházet. Tak se z toho stalo místo, kde Amsterdam posílal "problémové lidi" - dealery a spol. Po dlouhou dobu to bylo hodně problematické, ale teď už se to zlepšuje, staví se i spojení na druhou stranu do Zwolle, takže časem to asi bude dobré.
Noordoostpolder = North East Polder - v pořadí druhá vysušená oblast. Při výstavbě téhle oblasti se učili z chyb, které udělali při výstavbě té první (Wieringermeer), tak zvolili jiný způsob (podle nějakého Němce). Postavili jedno větší město a kolem něho 10 vesnic +- 5 km od sebe (vesnice vzájemně i vesnice od města). Do každé vesnice byli lidi pečlivě vybíraní vládou (musela se podat žádost, že tam chcou bydlet, společně s přiloženým dokladem o vzdělání - chtěli tam mít zemědělce, vláda pak mohla přijít domů podívat se, jak to doma vypadá a jestli jsou přijatelní). Taky udělali ve všech vesnicích "náboženskou směsku" - v každé vesnici bylo stejné procento katolíků, protestantů a ještě dalších a taky byl v každé vesnici kostel pro každou víru. Ale nějak se to neujalo, protože se začly objevovat auta a když má člověk auto, tak nemusí jezdit do toho blízkého města, ale může si zajet kamkoli, takže pak zase lidi odcházeli. Ale v posledních letech se tam lidi zase stěhují zpátky, tak se uvidí, co tam bude časem.
Schokland (N) - býval to ostrov (před vysušením North East Polder), který byl ale postupem času smýván vodou. Tak lidi stavěli barikády ze dřeva, ale ty moc nepomáhaly a navíc se do nich pustil červotoč, takže se nakonec rozhodlo, že ten zbytek ostrova už není bezpečný pro žití a lidi byli odstěhováni. Když se pak pevnina vysušila, postavily se znova domky a kostel ve stylu, v jakém to bylo předtím, a stala se z toho přírodní památka - byla to první Dutch věc na seznamu světového dědictví.
Lemmer (O) - kdysi to bylo přístavní město. Jedno z nejslavnějších míst pro vodní sporty ve Frieslandu.
Byla to super exkurze a člověk tam zjistil hafo zajímavých věcí. Taky ten profesor říkal, že jsme byli na místech, kde ani hafo Dutch lidí nebylo. Bylo to fajn, ale večer jsem byl rád, že jsme konečně doma a můžu jít do postele spát.
Počasí jsme měli super, bylo jasno, jenom sem tam přešel nějaký ten mrak, ale to nevadilo. Nejhorší byl vítr, který byl velmi hnusný. Foukal nepříjemně silně a byl hrozně studený, takže na konci výletu bylo slyšet, že někteří asi nezůstali tak zdraví jako na začátku.
Fotky z výletu
Žádné komentáře:
Okomentovat