Jarouš ve Wageningenu (12.10. - 14.10.)

Tento víkend jsme si užili další návštěvu, tentokrát dorazil Jarouš. Nevyrazil si jenom tak z ČR do Wageningenu, ale je kvůli PhD na měsíc v Groningenu, tak se rozhodl se za náma na víkend podívat. Dorazili v pátek s Jane společně z Utrechu, pojedli večeři a přišli se podívat, jak mi to jde na volejbale. Samozřejmě mi to nijak extra nešlo, ale co už. Po zápase jsme na chvíli poseděli ve sportbaru, ale protože tam po půlnoci zavírali, přesunuli jsme se k nám na pokoj ještě s Annou a jedním mojím spoluhráčem. Toš cosi jsme popili, pokecali jsme a k ránu jsme šli spát.

V sobotu se ve Wageningenu konala každoroční akce Food4you (Jídlo pro vás). Zatím se nám tam nikdy nepodařilo dorazit, ale letos, protože jsme trajdali po centru a ukazovali jsme Jaroušovi všechny zajímavé věci, dostali jsme se k nějakým stánkům. Celkově to bylo rozdělené na dvě poloviny, na jedné straně byl bufet a na druhé hromada stánků. Do bufetu jsme samozřejmě zašli, bo už jsme byli celkem hladoví a oběd zadarmo se neodmítá. Vedle bufetu byla taky ochutnávka podzimního piva, což jsme taky vyzkoušeli, a taky tam byla kabinka, kterou jeřáb vytáhl nad většinu baráků (bylo to hodně vysoko) a pak udělal takové kolečko, takže se člověk mohl podívat na Wageningen z ptačí perspektivy. Pak jsme se vydali na druhou stranu ke stánkům. Po cestě jsme potkali robota, který podle počítače sypal sůl na cestu ve tvaru písmen, která pak tvořila slova a nejspíš nějaká rčení. Ve stáncích pak dávali ochutnávat různé možné jídla, od něčeho normálního jako hamburgery nebo voda až po akční věci, jako moučné červy v nějakém těstíčku, ústřice nebo lososovou zmrzlinu. Toš červy člověk skoro necítí, tam je nejhorší ten psychický pocit, že má jíst červy. U ústřice jsme nevěděli, co čekat, protože jsme to nikdo předtím neměli. Ale že by to bylo něco úplně uchvancancujícího, to bych neřek. Bylo to hodně slané od té vody, co tam ještě byla, ale že by to mělo nějakou specifickou chuť, to si nemyslím. No a lososová zmrzlina byla fakt hnusná, jediné, co jsem obdivoval, že dokážou tak přesně udělat tu příchuť. Potom jsme už vyrazili domů, a protože jsme byli celkem utahaní ještě z pátku, na chvíli jsme si lehli. Pak jsme vyrazili zpátky do centra na večeři a na pivo. 

V neděli jsme pak všichni tři a dva mí spoluhráči z badmintonu jeli autem do Arnhemu, kde jsme hráli další badmintonový zápas. Tentokrát se celkem dařilo, i když jsme zbytečně prohráli mužský double. Ale bylo to fajn a i Jarouš a Jane říkali, že se moc nenudili, dělali jsme ty zápasy zajímavé. Z Arnhemu pak jel Jarouš zpátky do Groningenu a my jsme jeli domů vyprat a pouklízet. 

Jaroušovy fotky z Wageingenu

Pracovní vytížení

Tak konečně jsem se dostal k tomu zase napsat, co s Jane vlastně provádíme. Poslední dva týdny mi to moc nevycházelo, protože bylo nějak moc práce ve škole, a tak jsem vždy jenom přišel domů pojíst a vyspat se. 

Takže celkově se toho zas tak moc nestalo, jak jsem psal, oba jsme přes týden pracovali, co to dá. Jane začla zase chodit na dutch kurz, na pokračování, takže za chvíli snad bude umět i dutch a já ji budu muset dohánět. V pátek pak odjela do ČR, protože jeden její strejda měl padesátiny, tak to oslavovali s celou půlkou rodiny. Já jsem mezitím v pátek hrál první zápas ve volejbalu, který jsme bohužel prohráli. Ale nemusí nás to tak štvát, protože to byl tým, který spadl z vyšší kategorie. Po zápase jsme na chvíli zůstali na pivo a potom jsme ještě zašli s Annou, Michalem a třema kámošema na drink k Anně a pak zapařit do klubu. V sobotu jsem pak dospával, bo jsme skončili až někdy po páté ráno. Večer pak měl kámoš rozlučkovou párty, ale tam bylo hafo Dutch a byla to celkem nuda, tak jsme brzo odešli. V neděli jsme pak měli zápas v badmintonu. Toš tentokrát to bylo lepší, než ten první, ale stejně jsem vyhrál jenom jeden zápas ze dvou.

Přes týden jsem zase pracoval a Jane si užívala dovolenou v ČR. Já jsem se k ní přidal až v sobotu ráno a šli jsme oslavovat padesátku dalšího strejdy. Tentokrát se sešla druhá půlka rodiny a byla to prča. Bylo tam hafo jídla a pití, později tam pak přišly i dvě zpěvačky s klávesama a pařilo se až do noci. Neděli jsme pak strávili u Jane a v pondělí brzo ráno jsme vyrazili na vlak a pak letadlem zpátky do NL.