Bonzaje

V červnu začalo v Nizozemí léto a taky podle toho vypadá počasí, většinou je hezky, sem tam pod mrakem a sem tam zaprší, tak jsme většinou o víkendech vyrazili na nějakou akci. Našel jsem několik výstav bonzají, tak jsem jezdil různě po NL a kochal se bonzajema. Na první výstavu jsem dokonce přemluvil i Jane a aby to bylo zajímavější, tak jsme byli i na workshopu, kde jsme pracovali na naší vlastní bonzaji. 

No a mezi tím jsme měli barbeque s kolegama z práce ve Wageningenu, kde nás bylo asi 30 a o víkend později jsme zase vyrazili na večeři do Amsterdamu s kolegama od Jane, tam jsme slavili Janeiny narozeniny. Od kolegů dostala poukaz do obchodu, kde si může nakoupit korálky, z kterých pak dělá různé věci., jako náušnice nebo náramky. Ale protože to nestihla ten samý den, tak si tam zajela nějaký další víkend. Oslava v Amsterdamu se ale nakonec protáhla až do rána, tak jsme přespali u jednoho kolegy a ráno pak jeli zpátky (teda Jane jela zpátky do Wageningenu, já jsem se jel podívat na další bonzaje). 

Taky jsme se už před časem domluvili s jednou holčinou, že nám prodá pračku do našeho budoucího bytu. A na konci června už jsme si ji mohli převézt, takže jsem si objednal zase tricyckl a domluvil jsem si dva kámoše z volejbalu a šli jsme stěhovat pračku. Nakonec to nebylo ani tak těžké, myslel jsem, že to bude těžší. I když bylo trochu komplikovanější všechno domluvit a zorganizovat, nakonec to všechno vyšlo a pračku jsme úspěšně přestěhovali. Teď ji máme v bytě a časem ji přestěhujem se všema ostatníma věcma. 

Ale aby to nevypadalo, že tady všechno jde úplně v pohodě, sem tam prostě něco nevychází. Před 14 dny se Jane nemohla dostat do práce, protože prostě celé dopoledne nejezdily vlaky. Tak se vrátila zpátky do Wageningenu a pracovala z domu. Taky se kvůli tomu musela domluvit s nějakou kolegyní, aby se jí postarala o přístroj, protože jinak by musela do Amsterdamu. Ale aby si to vynahradila, tak se k nám přidala večer, když jsme šli s kolegama do centra na pivo. 

No a minulý týden jsme konečně dostali zprávu o tom našem novém bytu a konečně tento týden jsme si mohli vyzvednout klíče a podepsat smlouvu. Taky jsme se zaregistrovali na radnici v Ede, ale protože nám to moc nepasuje s dovolenou, tak se budeme stěhovat až v srpnu, jak se vrátíme z dovolené v ČR. 

Kromě toho jsem minulý týden byl na konferenci v Amsterdamu, kde jsem měl i prezentaci. A zrovna to vyšlo tak "dobře", že Jane měla kurz od čtvrtku ve Wageningenu s kolegama z Amsterdamu, takže jsme se potkali až v pátek večer. V sobotu večer jsme pak jeli do Amsterdamu na barbeque a potom jsme šli do hospody sledovat fotbal. Samozřejmě tu jsou všichni úplně nadšení, takže bylo všude plno a museli jsme nakonec stát venku a sledovali jsme na velkých obrazovkách s hromadou dalších oranžových lidí. A protože se prodlužovalo a došlo i na penalty, tak nám ujel poslední vlak a přespali jsme u Janeineho kolegy a ráno dorazili domů. V neděli odpoledne jsme pak jeli zase do Rotterdamu, kde byl zápas volejbalu Nizozemí - Česká republika, tak jsme jeli fandit našim. Ale moc jim to nešlo, takže prohráli 3:0. Po zápase jsme se s nima i chvíli bavili, protože Anna si nechala ode všech podepsat balón. Pak jsme dorazili domů a večer jenom relaxovali a připravovali se na další týden.
Jinak oba stále chodíme do práce, já už teda většinou jenom píšu, momentálně třetí článek/kapitolu do mojí práce, a Jane stále pracuje se svojí mašinkou a zkoumá. 

Hromada volejbalu

Od konce května se venku udělalo hezky, hlavně teda přes víkend, takže jsem začal hrát kromě normálního, vnitřního volejbalu i beach volejbal. Takže každou neděli se nás sejde 4 až 6 a hrajem 2 až 3 hoďky. Kromě toho jsem taky začal chodit na tréninky beach volejbalu, protože přes léto tu nejsou žádné tréninky v hale. Bohužel to zatím vychází, že vždycky v úterý, kdy mám trénink venku, tak minimálně chvíli prší (první trénink dokonce celou dobu, co jsem jel domů). Navíc je to ve vedlejší dědině, tak musím vždycky půl hodiny na kole tam a pak zpátky, takže pěkný trénink na nohy. 

Taky jsem se v sobotu (31.5.) zúčastnil venkovního turnaje, který se konal ve Wageningenu na fotbalovém hřišti. Měli jsme družstvo ze 4 lidí, ale moc se nám nedařilo. Byl s náma i jeden typos, který hraje v týmu o tři třídy výš než my, ale vůbec tak nehrál. No ale celkově to byla prča, měli jsme pěkné počasí a zakončili jsme to barbecue. 

Když já jsem byl na beach volejbalu, tak Jane vyrazila s kolegama na sushi do Amsterdamu a pak zůstali ještě na drink někde v restauraci. Přes týden pak měla ve čtvrtek a pátek volno, tak se rozhodla, že se zajede podívat domů. Já mám teď dost práce se článkem, tak jsem zůstal ve Wageningenu sám. 

Minulý týden v úterý jsme zase měli WeDay, což je akce pořádaná univerzitou pro všechny zaměstnance a my jsme vytvořili tým s kolegama a hráli jsme celé odpoledne různé hry na hřišti, jako probíhání různýma "skákacíma hrama" nebo různé štafety. Letos nám to teda moc nešlo, vyhráli jsme možná jenom polovinu her, ale byla to prča. 

V pátek jsme pak s kolegama měli malé barbecue, protože bylo zase pěkně, a pak jsme vyrazili do centra na pivo. Jane byla na pivě s kolegama v Amsterdamu, tak jsme se sešli v noci doma. V sobotu jsme pak odpoledne hráli beach a večer jsme jeli do Amsterdamu, kde měl Janein kolega narozeniny, tak pořádal takovou malou akci, samozřejmě barbecue. No a v neděli jsme vyrazili s lidma z mojeho volejbalového týmu do Almere, kde se hrál zápas Světové ligy ve volejbalu NL - Portugalsko. A byl to super zápas, sice NL prohrálo, ale 2:3, tak jsme se měli i na co koukat. 

Květen

Poslední dobou moc nestíhám sepisovat blog kvůli práci a akcím, tak se tu objeví něco spíš jen sporadicky. Ale konečně jsem se k tomu dostal, tak hezky popořádku. Po Velikonocích jsme úspěšně dorazili zpátky do NL přesně na King's day, oslavu narozenin krále. Ale protože jsme přiletěli až večer, tak vlastně už všechno skončilo a my jsme ani neměli náladu někde pařit, potřebovali jsme si odpočinout po dovolené v ČR. Během dalšího týdne jsme se dozvěděli, že dostaneme byt v Ede. Ještě nevíme, kdy přesně dostaneme klíče, ale asi někdy na konci května nebo začátkem června. A pak se snad začnem stěhovat. 

Po víkendu jsme pak byli oba ve Wageningenu, protože se slavil 5. květen. Tak jsme se byli podívat do centra, opět tam byla hromada lidí a hromada pódií, tak jsme tak různě přecházeli od jednoho k druhému podle toho, co kde hráli a kde se nám líbilo. Počasí bylo pěkné, tak jsme si užívali jenom takového toho poflakování. 

Taky už jsme oficiálně ukončili volejbalovou sezónu. Protože jsme skončili v tabulce druzí, hráli jsme o postup o třídu výš s dalšíma dvěma týmy. Jeden zápas jsme vyhráli a jeden prohráli, takže jsme byli zase druzí a nevěděli jsme, jestli postoupíme nebo ne. Nakonec jsme měli hrát ještě jeden malý turnaj se třemi týmy, ale ten se nakonec nekonal, protože jeden tým nechtěl postoupit a pro ostatní tři se tam našlo místo. Takže příští rok budeme hrát o třídu lepší volejbal. 

V neděli 11.5. jsme byli pozvaní na večeři ke kámošovi z volejbalu, že udělá typické jídlo pro jeho region. Tak jsme byli zvědaví, co to bude a jestli to bude dobré, protože Dutch jídla nejsou zrovna vyhlášená. A měli jsme něco jako guláš z koňského masa. Ale nechutnalo to jako náš typický guláš, ale bylo to spíš takové sladko-kyselé. Jedlo se to ještě s červeným zelím a hranolkama a někteří si k tomu dávali ještě majonézu (ale to už mi připadalo jako moc chutí). Když nám to popisoval, tak to znělo zvláštně, ale pak to chutnalo dobře, asi první holandské jídlo, které bylo dobré. Tak jsme se zeptali na recept, ale ještě nám ho neposlal. Toš uvidíme, třeba to taky někdy zkusíme. 

Ve středu (14.5.) jsme s Jane vyrazili do Utrechtu, kde se konala jakási "pracovní burza" (Career event). I když Jane má ještě na hledání práce čas, jela se se mnou podívat, jaké jsou možnosti a co by měla zlepšit za ten poslední rok. Byly tam různé firmy zabývající se potravinami, biologií a chemií, takže optimální pro nás. Ze začátku jsme chodili spolu, ale pak jsme se roztrhli a Jane se bavila s chemickýma firmama a já jsem se koukal po těch více biologicky zaměřených. Tak jsme dostali hafo materiálů a mám i některé letáky s nabídkama práce, kterou bych mohl dělat, tak tam zkusím odpovědět a uvidíme. 

O víkendu (17.5.) jsme pak vyrazili do Amsterdamu na barbecue. Janein kolega se totiž stěhoval do nového bytu, tak pořádal takovou kolaudační akci. Bohužel ale nebylo nejlepší počasí, většinou poprchávalo, tak to nebylo optimální. Ale stejně jsme zažehli gril a udělali jsme si maso i v dešti. Moc lidí nás tam nebylo, ale akce to byla pěkná. A protože se začlo celkem brzo odpoledne, tak jsme byli před půlnocí doma ve Wageningenu. 

No a minulý víkend jsme byli víceméně doma. Jenom jsem musel Jane opravit kolo, zase měla píchlou duši. A protože ta díra byla na špatném místě, musel jsem kolo dovést do Wageningenu a celé vyměnit. Jinak oba postupně pracujeme na článku, ale jde to hrozně pomalu a je třeba k tomu číst hafo článků, které jsou většinou celkem nudné. Ale snad to vyjde a oběma se nám článek podaří. 

Fotky, konečně!

Tak jsme měli před Velikonocema dva dny volna (pátek a sobota), tak jsme se vrhli na fotky a konečně jsem probral fotky z USA a taky máme Janeiny fotky ze Sittardu a Aachenu. Tak tady se můžete kouknout na fotky z USA a tady jsou fotky ze Sittardu a Aachenu.

Závěr volejbalové sezóny

Minulou sobotu (12. dubna) jsme měli poslední zápas sezóny. Byl to domácí zápas, tak se potom organizovala i párty pro celý klub. Náš poslední zápas jsme vyhráli, takže jsme nakonec skončili druzí. To pro nás znamená, že budeme hrát ještě dva zápasy, které rozhodnou, jestli postoupíme do vyšší soutěže nebo zůstaneme. Ty zápasy se budou hrát na začátku května, tak uvidíme, jak dopadnem. Snad něco vyhrajeme a postoupíme. Po zápase jsme měli společnou večeři s celým týmem a potom jsme rovnou pokračovali na párty. Tam dorazila večer i Jane, ale moc dlouho jsme nezůstávali, protože tam byli všichni dutch. 

Jane byla ještě přes den v Amsterdamu, kde se jeli podívat s kolegama na kvetoucí třešňový sad s japonskýma třešněma. Dokonce se na to i pořádal nějaký festival. Ale protože bylo letos tak teplo, tak všechny japonské třešně už byly odkvetlé a festival se konal ve speciálním stanu, kam musel mít člověk pozvánku, aby se dostal dovnitř. Tak si aspoň vybalili deky, udělali si piknik v parku a pak se všichni rozešli domů. 

A v pondělí a v úterý jsem pak měl konferenci v hotelu nedaleko od Wageningenu. A protože jsem nějak zapomněl na termín, tak jsem tam neměl ani prezentaci nebo poster. Ale jinak konference pěkná, zase jsem viděl hafo lidí a i přednášky byly celkem zajímavé. 

Během minulého týdne jsme taky vyhráli v tzv. "loterii" na byty, tak jsem ještě sbíral papíry, které na to potřebujeme, aby nám ten byt odsouhlasili, v úterý ráno jsme se byli na byt podívat a vypadal pěkně. Je to čtyřpokojový byt v Ede, takže by to měla Jane blíž na vlak a nemusela by ráno a večer půl hodiny na kole. Já zase budu mít každý den aspoň nějaký pohyb, když budu jezdit do práce. Jinak v bytě je celkem velký obývák, pak dva stejně velké pokoje (jeden bude asi ložnice a druhý pokoj pro hosty) a čtvrtý pokoj je menší, z čeho asi uděláme jakousi pracovnu, kde budu sepisovat dizertačku. Ale uvidíme jak to dopadne, ještě nám to musí schválit podle papírů, které jsme tento týden posílali. 

Ale jinak si tu užíváme typické aprílové/dutch počasí. Během chvíle se klidně počasí změní ze slunečna na hustý déšť, pak zase slunečno, pro změnu jenom zataženo a pak třeba zase déšť. No prostě člověk vůbec neví, jak vlastně venku bude. 

Pracovní vytížení

Poslední dobou mám hodně práce a nemám pak čas sepsat něco na blog. Přijali nám totiž článek, ale chtěli udělat nějaké změny, tak jsem musel udělat ještě nějaké dodatečné experimenty, aby nám to vytiskli. Úspěšně jsme to všechno dodělali a tento týden už nám vyšla finální verze článku. Taky nám před 14 dny psali, že nám vytisknou ještě další článek, co jsme sepsali, jenže zase musíme dodělat pár experimentů, tak každý den počítám, kolik semínek mi klíčí. Do toho samozřejmě práce na dalších věcech na další články plus jejich sepisování. A ještě si ve škole vymysleli, že budeme mít různé prezentace přes týden, jedna je o nějakém novém článku, jedna o tom, jestli je ten článek dobře napsaný a jedna o výsledcích někoho z laborky. Takže přes týden toho je dost a dost, i o víkendu někdy vyrazím do školy, abych něco udělal. 

Ale furt se snažím, aby ty víkendy byly volnější a abychom si i trochu užili. Tak jsem v pátek na konci února vyrazil s kolegama na kluziste. Tam jsme si půjčili brusle a šli jsme bruslit. Já jsem si půjčil takové ty dlouhé brusle, které používají rychlobruslaři (samozřejmě ne tak dobré). A byla to prča, zkoušel jsem je už jednou v Groningenu, ale teď jsme měli víc času a nebylo tam moc lidí. Taky tam byli dva kolegové, kteří to dělají profesionálně, tak měli i čip, s kterým jsme mohli měřit, jak dlouho nám trvá objet jedno kolo. A když jsem se rozjel, tak to jelo dost rychle, až jsem se skoro bál. A stejně jsem byl výrazně pomalejší než ti profíci, co tam jezdili kolem... A takhle jsme vypadali:

V sobotu jsme pak spolu s Jane vyrazili do Delftu navštívit kámošku, co předtím studovala ve Wageningenu. Nejdříve jsme se šli podívat na jejich zápas z volejbalu a pak jsme se trochu prošli městem a skončili jsme u ní na bytě, poseděli jsme a pokecali. Ale večer jsme jeli domů, protože v neděli jsem zase musel do práce. 

O týden později jsem pak jel do ČR. Byl jsem tam od středy do středy, ale kromě víkendu jsem pracoval na článku, který jsme museli dokončil. O víkendu jsem pak jel na chatu z tábora a bylo to úplně super (detaily jen pro odvážné). Jane zůstala v NL a o víkendu vyrazila do Amsterdamu za kolegama. 

Když jsem se vrátil z ČR, byl jsem nějaký trochu nachcípaný, ale postupně jsem to nějak víceméně vypotil/vyléčil. A zatímco jsem se o víkendu potil, Jane vyrazila navštívit kolegu, který je momentálně v Sittardu, což je úplně na jihu Nizozemí. Jela tam ještě s jednou kolegyní a nakonec tam zůstaly celý víkend. Prohlídly si Sittart a taky vyrazily do německého Aachenu. Počasí taky měli super, tak si to prý hodně užívali.
No a minulý víkend jsme jeli slavit narozeniny kolegy od Jane do Amsterdamu. Dorazili jsme tam asi kolem 11 večer, takže akorát na začátek párty. Lidí tam bylo hafo, měl tam dokonce DJ, což byl prý nějaký jeho kámoš, a taky různé blikavé světla a balónky s heliem. A protože jsme neměli kde přespat, tak jsme museli zůstat pařit až do rána a jet prvním ranním vlakem. Ten jel ale až někdy po sedmé ráno a já jsem byl hrozně unavený už kolem pěti, tak jsme vyrazili pěšky až na Centraal. Ten byl asi hodinu chůze, tak to vyšlo tak akorát, i když jsme se teda ušli. Ale aspoň jsem nespal...

Jinak o sobotách většinou hrajeme zápas z volejbalu a příští víkend máme poslední zápas sezóny, po kterém je naplánovaná párty, tak uvidíme, jak to bude vypadat. S největší pravděpodobností budeme druzí, protože prvního už nedoženeme (na to jsme ztratili moc bodů na začátku sezóny) a třetí už nás asi taky nedožene (nám stačí vyhrát jeden set a je to). Jenom jsem se teď dozvěděl, že asi nepostoupíme přímo o třídu výš, ale budeme muset hrát takový malý turnaj. A pokud vyhrajem, tak postoupíme. Toš uvidíme. 

Víkendové výlety

Toš poslední dobou jsme nějací málo aktivní a nepořádáme nějaké akční výlety s hromadou fotek, spíše o víkendech relaxujeme a užíváme si volna (i když já už někdy pracuju i o víkendu, abych všechno stihl...). Ale Jane má často nějakou akci s kolegama z Amsterdamu, tak vyrazí nakupovat nebo jenom tak podrbat, jako třeba v sobotu po Valentýnu, kdy byly ženské z Janeiny práce na kafe a na večeři. 

Ale jeden víkend jsme vyrazili do Amsterdamu spolu. Jedna její kámoška pracovala v second handu a protože si to na sebe nedokázalo vydělat, tak to zavírali a měli  výprodej, vše za 1 euro. Tak jsme se tam zajeli podívat a samozřejmě jsme cosi ponakupovali, i když výběr tam nebyl až tak velký. 

No a minulý víkend vyrazila Jane do Bredy, kde její profesor oslavoval padesátku a měl jakousi kolaudační párty dohromady, tak se šli všichni z práce podívat, jak si bydlí. A když mi to popisovala, tak jsem čučel. V baráku má vnitřní bazén, bar skoro jako nějaká amsterdamská hospůdka a taky tam má vinný sklípek. Tak tam pobyli někdy do devíti a pak museli vyrazit zpátky, protože trvá hrozně dlouho, než se člověk dostane zpátky. 

Jinak já mám většinou v sobotu zápas z volejbalu, tak nikam moc nejezdím. Ale volejbal se celkem daří, minulý víkend jsme porazili první tým v tabulce a upevnili jsme si druhé místo. Bohužel prvního už nedoženem, ti mají hodně bodů, ale druzí snad skončíme a příští rok postoupíme do lepší skupiny.