Toš tento týden byl opravdu studijní. Já jsem se učil jak ve škole, tak doma, a Jane se učila, jak učit mladé studenty. Ale aby to nebylo až tak monotónní, tak ještě jsme měli v pátek zápas a po zápase jsme vyrazili do centra.
Ve škole jsem se učil jednu novou metodu, kterou s největší pravděpodobností budu v budoucnu potřebovat. Ukazovala mi to jedna ženská z vedlejšího oddělení na škole. Podle návodu to nevypadalo, že to bude na nějak dlouho, ale nakonec z toho vyšlo, že jeden den je hooodně dlouhý. A to bylo tentokrát úterý, kdy jsem zůstal ve škole asi do devíti hodin večer. Prozatím můj rekord. Ale nebyl to jenom ten jeden den, byl jsem tam déle i v pondělí a ve středu, ale to "jenom" do sedmi. Ve čtvrtek jsem byl ve škole taky dýl, ale to ne kvůli tomu protokolu, ale kvůli mojí práci, kterou jsem potřeboval dodělat. No a když jsem dorazil domů, tak jsem ještě studoval na anglický test TOEFL, což je test, který má prověřit mou znalost angličtiny a schopnost komunikovat na univerzitě. A vyzkouší všechny čtyři vlastnosti, čtení, poslouchání, mluvení a psaní. A protože jdu příští týden už naostro, tak se na to musím trochu připravit.
No a Jane si tento týden hrála na paní učitelku. Měla v laborce několik studentů prvního ročníku a tak jim vysvětlovala, co a jak mají dělat. No a užila si svoje, poznala, co všechno můžou studenti pokazit. Například, při přípravě roztoků smíchali roztok s vodou, ale nezamíchali a používali to na analýzu. Takže jim pak kalibrační přímka moc nevycházela, nebyla to přímka, ale spíše pilovitá křivka. No a další podobné capiny. Ale říkala, že pro ní bylo hrozně zvláštní být najednou v roli učitele a ne studenta.
V pátek večer jsme pak měli další zápas. Tentokrát jsme hráli proti týmu z našeho klubu. Oni jsou muži 1 a my jsme muži 2. Oni jsou samozřejmě lepší a my jsme ten zbytek. A tak taky vypadal ten zápas. První dva sety byly prostě hrozné, v prvním jsme měli metu 10 bodů a v druhém dokonce 15! Ale ve třetím se cosi stalo a hráli jsme s nima celkem vyrovnaně až do poloviny setu, ale pak jsme udělali 5 chyb v řadě a ztratili jsme set. Ale poslední set byl výborný. To jsme pokračovali tak, jak jsme hráli ve třetím, a dokonce líp, protože jsme od začátku vyhrávali. Nejdříve o jeden až dva body, ale po polovině setu jsme začali vyhrávat až o pět bodů a naši soupeři začali "šílet". Zkoušeli vystřídat několik lidí, ale nic jim nepomáhalo. A celý set s náma bylo i publikum, které bylo tentokrát docela početné a všichni nám fandili. No a nakonec jsme samozřejmě ten set vyhráli, tak jsme oslavovali jako bychom vyhráli celý zápas. Po zápase jsme pak šli na pivo do sportklubu a potom nás asi deset vyrazilo do centra. Ale nešli jsme jenom tak někde do hospy, ale někteří věděli o jakémsi maturitním večírku. A abychom se dostali dovnitř, tak jsme museli říct jména těch, kteří tu párty pořádali. A protože oni to věděli, tak jsme se dostali na párty, kde bylo pití zadarmo! Toš úplně super párty, ale někdy kolem třetí jsme odtama odešli. O víkendu jsme pak relaxovali a já jsem se učil na ten anglický test, takže nic moc zajímavého.
Ve škole jsem se učil jednu novou metodu, kterou s největší pravděpodobností budu v budoucnu potřebovat. Ukazovala mi to jedna ženská z vedlejšího oddělení na škole. Podle návodu to nevypadalo, že to bude na nějak dlouho, ale nakonec z toho vyšlo, že jeden den je hooodně dlouhý. A to bylo tentokrát úterý, kdy jsem zůstal ve škole asi do devíti hodin večer. Prozatím můj rekord. Ale nebyl to jenom ten jeden den, byl jsem tam déle i v pondělí a ve středu, ale to "jenom" do sedmi. Ve čtvrtek jsem byl ve škole taky dýl, ale to ne kvůli tomu protokolu, ale kvůli mojí práci, kterou jsem potřeboval dodělat. No a když jsem dorazil domů, tak jsem ještě studoval na anglický test TOEFL, což je test, který má prověřit mou znalost angličtiny a schopnost komunikovat na univerzitě. A vyzkouší všechny čtyři vlastnosti, čtení, poslouchání, mluvení a psaní. A protože jdu příští týden už naostro, tak se na to musím trochu připravit.
No a Jane si tento týden hrála na paní učitelku. Měla v laborce několik studentů prvního ročníku a tak jim vysvětlovala, co a jak mají dělat. No a užila si svoje, poznala, co všechno můžou studenti pokazit. Například, při přípravě roztoků smíchali roztok s vodou, ale nezamíchali a používali to na analýzu. Takže jim pak kalibrační přímka moc nevycházela, nebyla to přímka, ale spíše pilovitá křivka. No a další podobné capiny. Ale říkala, že pro ní bylo hrozně zvláštní být najednou v roli učitele a ne studenta.
V pátek večer jsme pak měli další zápas. Tentokrát jsme hráli proti týmu z našeho klubu. Oni jsou muži 1 a my jsme muži 2. Oni jsou samozřejmě lepší a my jsme ten zbytek. A tak taky vypadal ten zápas. První dva sety byly prostě hrozné, v prvním jsme měli metu 10 bodů a v druhém dokonce 15! Ale ve třetím se cosi stalo a hráli jsme s nima celkem vyrovnaně až do poloviny setu, ale pak jsme udělali 5 chyb v řadě a ztratili jsme set. Ale poslední set byl výborný. To jsme pokračovali tak, jak jsme hráli ve třetím, a dokonce líp, protože jsme od začátku vyhrávali. Nejdříve o jeden až dva body, ale po polovině setu jsme začali vyhrávat až o pět bodů a naši soupeři začali "šílet". Zkoušeli vystřídat několik lidí, ale nic jim nepomáhalo. A celý set s náma bylo i publikum, které bylo tentokrát docela početné a všichni nám fandili. No a nakonec jsme samozřejmě ten set vyhráli, tak jsme oslavovali jako bychom vyhráli celý zápas. Po zápase jsme pak šli na pivo do sportklubu a potom nás asi deset vyrazilo do centra. Ale nešli jsme jenom tak někde do hospy, ale někteří věděli o jakémsi maturitním večírku. A abychom se dostali dovnitř, tak jsme museli říct jména těch, kteří tu párty pořádali. A protože oni to věděli, tak jsme se dostali na párty, kde bylo pití zadarmo! Toš úplně super párty, ale někdy kolem třetí jsme odtama odešli. O víkendu jsme pak relaxovali a já jsem se učil na ten anglický test, takže nic moc zajímavého.
Žádné komentáře:
Okomentovat