Tak tento týden byl celkem nabitý, teda alespoň pro mě. V pondělí a úterý jsem byl zpátky v Groningenu na konferenci, od úterního večera do středečního večera jsem dělal na úkolu do kurzu a v pátek jsme to museli odprezentovat. V pátek jsem pak měl další zápas a v sobotu jsme se byli podívat v Arnhemu, jak na město, tak i na nákupy. A Jane mezitím přes týden pracovala v Amsterdamu se svojí mašinou, která furt zlobí.
V Groningenu se konala nizozemská konference o chromatin remodeling, což je to, co studuju. Tak jsem se na poslední chvíli rozhodl, že se tam zajedu podívat, jestli tam bude něco zajímavého. Začínalo to až po poledni, tak jsem mohl ráno jet s Jane až do Utrechtu a pak jsem musel jet sám. Dojel jsem tam v pohodě, ale je to hrozně daleko. Už na to nejsem zvyklý tak dlouho jezdit vlakem (a to jsem jel asi "jenom" dvě hodiny z Utrechtu). Ale dojel jsem v pohodě a v Groningenu jsem se šel přihlásit na hotel. Tam jsem si jenom nechal věci a vyrazil jsem na konferenci. Začínalo to samozřejmě kafem, bez toho by asi Nizozemci nevydrželi. A pak byli tzv. posterflashes, což bylo že lidi, kteří tam měli poster (plakát), měli 1 minutu na to, aby prezentovali ten jejich výzkum a přitáhli lidi. A navíc 3 z nich mohli prezentovat druhý den celou práci na 15 minut. Toš bylo to zajímavé, takový rychlý přehled většiny, co tam bylo. Pak začaly prezentace, které byly na programu, tak jsem poslouchal a dělal si poznámky. A zakončil to k večeru hlavní přednášející toho dne, profesor z Británie. Pak následovalo okoukávání plakátů a popíjení piva/vína/nealka, co kdo chtěl. Potom jsme šli společně na večeři do města do čínské restaurace. A haluzově jsem se dostal ke grupě, která byla taková akční, tak to bylo fajn. A večeře byla zařízena tak, že jsme každý platili asi 20 E a mohli jsme sníst, kolik jsme chtěli. Ale "jenom" 2,5 hodiny. To se mi hrozně líbilo a času stačilo, takže jsem vyzkoušel hafo různých věcí, co tam měli. Různé masa v různých omáčkách a další věci, ale na sushi jsem si nějak netroufl... A na závěr samozřejmě taky nějaký dezert. Tak jsem měl zmrzlinu, nějaké zákusky, měli tam i čokoládovou fontánu, tak jsem si taky dal něco s čokoládou. No bylo toho hafo a všechno bylo dobré, tak jsem se úspěšně přejedl. V restauraci jsme zůstali asi jenom my, kolem našeho stolu, a všichni ostatní se někam ztratili. A my jsme se asi kolem desáté vydali do města do klubu. Prošli jsme jich několik, protože v jednom byla divná hudba, v dalším pouštěli hodně toho bílého kouře a skoro se tam nedalo dýchat a nakonec jsme zůstali v nějakém dalším klubu. A shodou okolností tam zrovna někdo z klubu slavil narozeniny, tak jsme dostali pivo zadarmo. Ale jenom jedno... Ale bylo to fajn. Ukončili jsme to někdy po půlnoci, pak jsem vyrazil na hotel a asi kolem jedné jsem šel spát.
Ráno jsem měl snídani v hotelu, ta byla taky fajn, pak jsem se sbalil, věci nechal v místnosti u recepce, zaplatil za hotel a vyrazil zpátky na konferenci. V úterý bylo trochu víc prezentací. Ráno byla jedna část asi se čtyřma prezentacema, pak byla pauza na kafe a před obědem další prezentace. Pak jsme měli oběd, nějaké sendviče, a po obědě byly další prezentace. Hlavní přednáška byla na závěr v úterý, ale protože jsem pospíchal na vlak, tak jsem nestihl konec prezentace. Ale nebyla až tak zajímavá, jak jsem si myslel, tak mi to ani moc nevadilo. Toš konference byla fajn, ale bylo tam hafo věcí na lidských buněčných kulturách a nic moc o rostlinách. Ale nějaké metody by se z toho snad daly použít, musím se na ně ještě podrobněji podívat a uvidíme, jestli to bude k čemu.
Z konference v Groningenu jsem musel odejít dříve, protože jsem byl domluvený s kolegou, s kterým jsme pracovali během kurzu, že začneme večer dělat na tom našem úkolu. A o co jde? Toš dostali jsme hafo sekvencí, jakože neznámá DNA, kterou jsme sekvenovali, a s těma sekvencema jsme měli udělat, co zvládnem. V průběhu kurzu jsme postupně probírali různé metody, co a jak se dělá, takže v principu jsme měli použít všechny možné metody, které jsme se v průběhu kurzu naučili a aplikovat je na ty naše sekvence. A šlo o to, že z těch sekvencí člověk sestaví jednu, která je ta správná, pak zjistí, co to je za protein, co dělá, jakou má funkci, jestli má nějaké signální části (že půjde do jádra buňky nebo do jiné organely), porovná ten protein s podobnýma z jiných organismů a vytvoří fylogenetický strom a na závěr samozřejmě vytvoří 3D model toho proteinu a ověří, jestli je ten model dobrý. Data na zpracování toho úkolu všichni dostali v pondělí dopoledne, ale protože jsem byl pryč, tak jsme na tom nemohli pracovat spolu. Tak ten můj kolega něco udělal a pokračovali jsme v úterý večer od 8 asi do 11 večer. Pak jsme museli skončit, protože se škola zavírala. Já jsem doma ještě něco psal, abychom měli nějaký začátek na další den. Ve středu jsme na tom pracovali od rána ve škole, pak nás ze školy vyhodili, protože tam byl jiný kurz, tak jsme se přesunuli ke mě do pokoje a pokračovali jsme asi do 9 večer. Takže 12 hodin práce skoro v kuse. Ale nakonec jsme to sesmolili a odeslali včas (odeslat se to mělo do čtvrtka do 9 hodin ráno). A odeslat jsme museli nejen vypracovaný ten úkol ve formátu článku, jakože úvod, metody, výsledky, diskuzi, závěr a přílohu, ale taky jsme už museli poslat prezentaci, kterou jsme přednášeli v pátek.
No a v pátek jsme pak šli do školy přednášet. Já jsem si myslel, že to je od 9, tak jsem ráno vůbec nepospíchal. A pak mi volal kolega, že to začalo už o půl deváté, že tam byl dřív, aby si něco udělal a všichni už tam byli, tak jsem se rychle sbalil a vyrazil do školy. Dorazil jsem kousek před devátou, zrovna končila prezentace, tak jsem se přesunul za svojím kolegou a poslouchal diskuzi. A pak nám řekli, že máme jít prezentovat. Toš to mě celkem překvapilo, ale na druhou stranu jsem neměl čas být nervózní, coš bylo fajn. A myslím, že to bylo celkem v poho. Uvidíme, co dostanem za známku, ale snad projdem. Teda první částí, ještě musím udělat za týden zkoušku.
V pátek večer jsme ještě měli další zápas z volejbalu a tentokrát jsme hráli proti týmu, který ještě neprohrál. Ztratil jenom jeden set, a to bylo proti tomu našemu lepšímu týmu. Takže jsme pochopitelně zase prohráli, tentokrát 4:0, tak jsme neuhráli ani bod. Ale ten protivník byl lepší, loni hráli o třídu výš, a protože vznikly dva týmy z jednoho, tak jeden musel začít o třídu níž. A to je on. Tak třeba zase příště vyhrajeme. Po zápase jsme si šli s Jane na chvíli lehnout, protože jsem byl hrozně utahaný a Jane taky. A po půlnoci jsme zase vstali a vyrazili na párty s dalšíma volejbalistama. Chvíli teda trvalo, než jsme se probrali, ale zvládli jsme to. Párty byla super, skončili jsme někdy po čtvrté a pak jsme šli spát.
V sobotu jsme vstali někdy kolem desáté, posnídali a vyrazili do Arnhemu. V Arnhemu toho moc není, je tam jeden velký kostel, kterému zbořili věž někdy v minulosti. A tu věž zrekonstruovali, ale ta zrekonstruovaná patří městu a zbytek toho kostela asi církvi (nebo někomu jinému). A zrovna když jsme tam byli, tak ani ta věž nebyla vidět, zrovna to opravovali, tak to bylo celé obestavěné lešením a nějakou plachtou. Takže jsme neviděli vlastně nic. Ale bylo tam hafo obchodů a Jane si na netu našla boty, které chce a v kterých obchodech jsou. Tak jsme našli první obchod, ale tam nic takového nebylo. Tak jsme šli do druhého, tam je našla, zkusila a seděly jí, tak jsme hned měli boty. A to jsme minulý týden trajdali po celém Nijmegenu a hledali nějaké boty... A další, co hledala, byla bunda. Protože ta její nepromokavá už není nepromokavá, tak potřebovala novou. Tak jsme prošli obchody, které měla najité, ale seděla jí jenom jedna a ta byla dost drahá, která se nám moc nechtěla kupovat. Toš jsme se ještě procházeli po městě a náhodou jsme natrefili na nějaký obchod, kde měli nějaké bundy. Tak jsme tam vlezli a Jane začala zkoušel. Vyzkoušela asi 20 druhů a nevím kolik velikostí, ale nakonec našla takovou, která se jí líbila a seděla jí. A ani nebyla tak moc drahá, tak to bylo super. A abychom uspokojili i moje touhy, tak jsme šli trochu z centra, kde byl pivní obchod. Tam mají asi 400 druhů různých piv a samozřejmě i Plzeň, tak jsme se jí vydali koupit. Trochu jsme měli problém najít ten obchod, ale zvládli jsme to a pořídil jsem si pivo. Pak už bylo skoro pět, tak jsme vyrazili zpátky domů, nakoupili nějaké jídlo a udělali večeři. V neděli jsme si zahráli sqash a pak jenom relaxovali doma, koukali jsme na filmy a prali prádlo.
V Groningenu se konala nizozemská konference o chromatin remodeling, což je to, co studuju. Tak jsem se na poslední chvíli rozhodl, že se tam zajedu podívat, jestli tam bude něco zajímavého. Začínalo to až po poledni, tak jsem mohl ráno jet s Jane až do Utrechtu a pak jsem musel jet sám. Dojel jsem tam v pohodě, ale je to hrozně daleko. Už na to nejsem zvyklý tak dlouho jezdit vlakem (a to jsem jel asi "jenom" dvě hodiny z Utrechtu). Ale dojel jsem v pohodě a v Groningenu jsem se šel přihlásit na hotel. Tam jsem si jenom nechal věci a vyrazil jsem na konferenci. Začínalo to samozřejmě kafem, bez toho by asi Nizozemci nevydrželi. A pak byli tzv. posterflashes, což bylo že lidi, kteří tam měli poster (plakát), měli 1 minutu na to, aby prezentovali ten jejich výzkum a přitáhli lidi. A navíc 3 z nich mohli prezentovat druhý den celou práci na 15 minut. Toš bylo to zajímavé, takový rychlý přehled většiny, co tam bylo. Pak začaly prezentace, které byly na programu, tak jsem poslouchal a dělal si poznámky. A zakončil to k večeru hlavní přednášející toho dne, profesor z Británie. Pak následovalo okoukávání plakátů a popíjení piva/vína/nealka, co kdo chtěl. Potom jsme šli společně na večeři do města do čínské restaurace. A haluzově jsem se dostal ke grupě, která byla taková akční, tak to bylo fajn. A večeře byla zařízena tak, že jsme každý platili asi 20 E a mohli jsme sníst, kolik jsme chtěli. Ale "jenom" 2,5 hodiny. To se mi hrozně líbilo a času stačilo, takže jsem vyzkoušel hafo různých věcí, co tam měli. Různé masa v různých omáčkách a další věci, ale na sushi jsem si nějak netroufl... A na závěr samozřejmě taky nějaký dezert. Tak jsem měl zmrzlinu, nějaké zákusky, měli tam i čokoládovou fontánu, tak jsem si taky dal něco s čokoládou. No bylo toho hafo a všechno bylo dobré, tak jsem se úspěšně přejedl. V restauraci jsme zůstali asi jenom my, kolem našeho stolu, a všichni ostatní se někam ztratili. A my jsme se asi kolem desáté vydali do města do klubu. Prošli jsme jich několik, protože v jednom byla divná hudba, v dalším pouštěli hodně toho bílého kouře a skoro se tam nedalo dýchat a nakonec jsme zůstali v nějakém dalším klubu. A shodou okolností tam zrovna někdo z klubu slavil narozeniny, tak jsme dostali pivo zadarmo. Ale jenom jedno... Ale bylo to fajn. Ukončili jsme to někdy po půlnoci, pak jsem vyrazil na hotel a asi kolem jedné jsem šel spát.
Ráno jsem měl snídani v hotelu, ta byla taky fajn, pak jsem se sbalil, věci nechal v místnosti u recepce, zaplatil za hotel a vyrazil zpátky na konferenci. V úterý bylo trochu víc prezentací. Ráno byla jedna část asi se čtyřma prezentacema, pak byla pauza na kafe a před obědem další prezentace. Pak jsme měli oběd, nějaké sendviče, a po obědě byly další prezentace. Hlavní přednáška byla na závěr v úterý, ale protože jsem pospíchal na vlak, tak jsem nestihl konec prezentace. Ale nebyla až tak zajímavá, jak jsem si myslel, tak mi to ani moc nevadilo. Toš konference byla fajn, ale bylo tam hafo věcí na lidských buněčných kulturách a nic moc o rostlinách. Ale nějaké metody by se z toho snad daly použít, musím se na ně ještě podrobněji podívat a uvidíme, jestli to bude k čemu.
Z konference v Groningenu jsem musel odejít dříve, protože jsem byl domluvený s kolegou, s kterým jsme pracovali během kurzu, že začneme večer dělat na tom našem úkolu. A o co jde? Toš dostali jsme hafo sekvencí, jakože neznámá DNA, kterou jsme sekvenovali, a s těma sekvencema jsme měli udělat, co zvládnem. V průběhu kurzu jsme postupně probírali různé metody, co a jak se dělá, takže v principu jsme měli použít všechny možné metody, které jsme se v průběhu kurzu naučili a aplikovat je na ty naše sekvence. A šlo o to, že z těch sekvencí člověk sestaví jednu, která je ta správná, pak zjistí, co to je za protein, co dělá, jakou má funkci, jestli má nějaké signální části (že půjde do jádra buňky nebo do jiné organely), porovná ten protein s podobnýma z jiných organismů a vytvoří fylogenetický strom a na závěr samozřejmě vytvoří 3D model toho proteinu a ověří, jestli je ten model dobrý. Data na zpracování toho úkolu všichni dostali v pondělí dopoledne, ale protože jsem byl pryč, tak jsme na tom nemohli pracovat spolu. Tak ten můj kolega něco udělal a pokračovali jsme v úterý večer od 8 asi do 11 večer. Pak jsme museli skončit, protože se škola zavírala. Já jsem doma ještě něco psal, abychom měli nějaký začátek na další den. Ve středu jsme na tom pracovali od rána ve škole, pak nás ze školy vyhodili, protože tam byl jiný kurz, tak jsme se přesunuli ke mě do pokoje a pokračovali jsme asi do 9 večer. Takže 12 hodin práce skoro v kuse. Ale nakonec jsme to sesmolili a odeslali včas (odeslat se to mělo do čtvrtka do 9 hodin ráno). A odeslat jsme museli nejen vypracovaný ten úkol ve formátu článku, jakože úvod, metody, výsledky, diskuzi, závěr a přílohu, ale taky jsme už museli poslat prezentaci, kterou jsme přednášeli v pátek.
No a v pátek jsme pak šli do školy přednášet. Já jsem si myslel, že to je od 9, tak jsem ráno vůbec nepospíchal. A pak mi volal kolega, že to začalo už o půl deváté, že tam byl dřív, aby si něco udělal a všichni už tam byli, tak jsem se rychle sbalil a vyrazil do školy. Dorazil jsem kousek před devátou, zrovna končila prezentace, tak jsem se přesunul za svojím kolegou a poslouchal diskuzi. A pak nám řekli, že máme jít prezentovat. Toš to mě celkem překvapilo, ale na druhou stranu jsem neměl čas být nervózní, coš bylo fajn. A myslím, že to bylo celkem v poho. Uvidíme, co dostanem za známku, ale snad projdem. Teda první částí, ještě musím udělat za týden zkoušku.
V pátek večer jsme ještě měli další zápas z volejbalu a tentokrát jsme hráli proti týmu, který ještě neprohrál. Ztratil jenom jeden set, a to bylo proti tomu našemu lepšímu týmu. Takže jsme pochopitelně zase prohráli, tentokrát 4:0, tak jsme neuhráli ani bod. Ale ten protivník byl lepší, loni hráli o třídu výš, a protože vznikly dva týmy z jednoho, tak jeden musel začít o třídu níž. A to je on. Tak třeba zase příště vyhrajeme. Po zápase jsme si šli s Jane na chvíli lehnout, protože jsem byl hrozně utahaný a Jane taky. A po půlnoci jsme zase vstali a vyrazili na párty s dalšíma volejbalistama. Chvíli teda trvalo, než jsme se probrali, ale zvládli jsme to. Párty byla super, skončili jsme někdy po čtvrté a pak jsme šli spát.
V sobotu jsme vstali někdy kolem desáté, posnídali a vyrazili do Arnhemu. V Arnhemu toho moc není, je tam jeden velký kostel, kterému zbořili věž někdy v minulosti. A tu věž zrekonstruovali, ale ta zrekonstruovaná patří městu a zbytek toho kostela asi církvi (nebo někomu jinému). A zrovna když jsme tam byli, tak ani ta věž nebyla vidět, zrovna to opravovali, tak to bylo celé obestavěné lešením a nějakou plachtou. Takže jsme neviděli vlastně nic. Ale bylo tam hafo obchodů a Jane si na netu našla boty, které chce a v kterých obchodech jsou. Tak jsme našli první obchod, ale tam nic takového nebylo. Tak jsme šli do druhého, tam je našla, zkusila a seděly jí, tak jsme hned měli boty. A to jsme minulý týden trajdali po celém Nijmegenu a hledali nějaké boty... A další, co hledala, byla bunda. Protože ta její nepromokavá už není nepromokavá, tak potřebovala novou. Tak jsme prošli obchody, které měla najité, ale seděla jí jenom jedna a ta byla dost drahá, která se nám moc nechtěla kupovat. Toš jsme se ještě procházeli po městě a náhodou jsme natrefili na nějaký obchod, kde měli nějaké bundy. Tak jsme tam vlezli a Jane začala zkoušel. Vyzkoušela asi 20 druhů a nevím kolik velikostí, ale nakonec našla takovou, která se jí líbila a seděla jí. A ani nebyla tak moc drahá, tak to bylo super. A abychom uspokojili i moje touhy, tak jsme šli trochu z centra, kde byl pivní obchod. Tam mají asi 400 druhů různých piv a samozřejmě i Plzeň, tak jsme se jí vydali koupit. Trochu jsme měli problém najít ten obchod, ale zvládli jsme to a pořídil jsem si pivo. Pak už bylo skoro pět, tak jsme vyrazili zpátky domů, nakoupili nějaké jídlo a udělali večeři. V neděli jsme si zahráli sqash a pak jenom relaxovali doma, koukali jsme na filmy a prali prádlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat