Přes týden se opět nic extra nedělo. Jediné, co stojí za zmínku, je můj první volejbalový zápas. A o víkendu jsme si pak udělali krátký výlet.
Volejbal
Ve čtvrtek večer (v 9) jsem hrál svůj první volejbalový zápas. Nehráli jsme doma, tak jsme museli asi půl hoďky jet autem. Sraz jsme měli před sportovním centrem, kde hrajeme. Sice nevím jakto, ale někteří přišli pozdě. A to nám tvrdili, že dutch nechodí pozdě...
Toš ale nakonec jsme se sešli všichni a vyrazili jsme. Tam jsme byli o něco dřív, tak jsme se ještě koukali na ženy, které hrály před náma. No a pak jsme hráli my. Bylo nás dvanáct, tak jsme se postupně během 4 setů prostřídali (mají tu trochu jiný systém, hrajou na 4 sety a každý vyhraný set je bod). No a my jsme úspěšně prohráli všechny 4 sety... Ale na to, že je skoro celé mužstvo nové, z loňska zůstali asi jenom 4 hráči, tak to až tak špatné nebylo. Chce to se ještě trochu sehrát a pak už budem vyhrávat :)
Po zápase jsme zašli ještě na pivo, pochopitelně, doplnit tekutiny a zhodnotit zápas. Taky jsem zjistil, že si tu můžou dát 2 piva a potom řídit auto. Domů jsme pak dojeli někdy po půlnoci, takže v pátek v práci to vypadalo hodně ospale... Ale vydržel jsem to, i povinný každotýdenní páteční seminář ve 4 odpoledne (tentokrát to byl jakýsi australan, který u nás nějakou dobu byl a příští týden odjíždí domů, a přinesl taky nějaké víno a sýry, tak jsme pak ještě chvilku poseděli).
Malý výlet
V sobotu dopoledne jsme opět potrajdali po trhu a nakoupili v obchodě. Odpoledne jsme pak vyrazili do Ede, kde je vlaková zastávka, abychom zařídili pro Jane slevu na vlaky. Po cestě jsme se ještě stavili do železářství, kde jsme potřebovali koupit 2 šroubky, které nám chyběly na posteli.
Už po cestě do železářství jsme potkali nějakou akci. Bylo tam asi 7 trojkolek a pak několik motorek, které jezdily nějaký okruh a vždycky někoho vezly. A vypadaly úplně senzačně, hlavně ty trojkolky, tak jsme tam chvíli stáli a koukali. Pak tam za náma přišel jakýsi typos, organizátor, a řekl nám, že to je charitativní akce pro lidi s mozkovým poškozením a že tam mají nějaké věci, tak jestli se nechceme podívat. Toš jsme se rozhodli, že se kouknem, minimálně na ty trojkolky.
Chvíli jsme jenom pozorovali, jak to tam chodí, a vypozorovali jsme, že kdo chce, tak si řekne a ti motorkáři ho svezou. A protože jsem nemohl odolat a Jane mě trochu pošťouchla, tak jsem zašel za jedním tím motorkářem, ať mě sveze na trojkolce (samozřejmě té nejhezčí, co tam byla). Svezl mě 2 kolečka a bylo to úplně super!
Pak jsme ještě potrajdali uvnitř, co tam mají za věci, ale všechno bylo v Dutch, tak ani nevíme. Ale bylo tam hafo stolečků a na každém měli nějaké brožury a knížky a většinou taky prupisky. Tak jsme to rychle prošli a vyrazili jsme do železářství.
V železářství jsme stáli asi 20 minut mezi regálama se šroubkama a hledali jsme ty pravé, které by se nám hodily. Kupovali jsme 2 druhy šroubků, matičky a podložky, takže dohromady 4 druhy. A u 3 druhů jsme nevěděli cenu. Takže když jsme to dali ženské u pokladny, tak vyrazila mezi šroubky a hledala ceny. Ani nevím, kde to našla, ale našla to, my jsme zaplatili a vyrazili jsme do Ede.
V Ede si Jane vyřídila kartičku na slevu na vlaky, dali jsme si sváču a kafe a pomalu vyrazili domů. Cesta byla celkem v klidu, jenom sem tam trochu víc zafoukalo do protisměru, což bylo nepříjemné.
Fotky trojkolek
Volejbal
Ve čtvrtek večer (v 9) jsem hrál svůj první volejbalový zápas. Nehráli jsme doma, tak jsme museli asi půl hoďky jet autem. Sraz jsme měli před sportovním centrem, kde hrajeme. Sice nevím jakto, ale někteří přišli pozdě. A to nám tvrdili, že dutch nechodí pozdě...
Toš ale nakonec jsme se sešli všichni a vyrazili jsme. Tam jsme byli o něco dřív, tak jsme se ještě koukali na ženy, které hrály před náma. No a pak jsme hráli my. Bylo nás dvanáct, tak jsme se postupně během 4 setů prostřídali (mají tu trochu jiný systém, hrajou na 4 sety a každý vyhraný set je bod). No a my jsme úspěšně prohráli všechny 4 sety... Ale na to, že je skoro celé mužstvo nové, z loňska zůstali asi jenom 4 hráči, tak to až tak špatné nebylo. Chce to se ještě trochu sehrát a pak už budem vyhrávat :)
Po zápase jsme zašli ještě na pivo, pochopitelně, doplnit tekutiny a zhodnotit zápas. Taky jsem zjistil, že si tu můžou dát 2 piva a potom řídit auto. Domů jsme pak dojeli někdy po půlnoci, takže v pátek v práci to vypadalo hodně ospale... Ale vydržel jsem to, i povinný každotýdenní páteční seminář ve 4 odpoledne (tentokrát to byl jakýsi australan, který u nás nějakou dobu byl a příští týden odjíždí domů, a přinesl taky nějaké víno a sýry, tak jsme pak ještě chvilku poseděli).
Malý výlet
V sobotu dopoledne jsme opět potrajdali po trhu a nakoupili v obchodě. Odpoledne jsme pak vyrazili do Ede, kde je vlaková zastávka, abychom zařídili pro Jane slevu na vlaky. Po cestě jsme se ještě stavili do železářství, kde jsme potřebovali koupit 2 šroubky, které nám chyběly na posteli.
Už po cestě do železářství jsme potkali nějakou akci. Bylo tam asi 7 trojkolek a pak několik motorek, které jezdily nějaký okruh a vždycky někoho vezly. A vypadaly úplně senzačně, hlavně ty trojkolky, tak jsme tam chvíli stáli a koukali. Pak tam za náma přišel jakýsi typos, organizátor, a řekl nám, že to je charitativní akce pro lidi s mozkovým poškozením a že tam mají nějaké věci, tak jestli se nechceme podívat. Toš jsme se rozhodli, že se kouknem, minimálně na ty trojkolky.
Chvíli jsme jenom pozorovali, jak to tam chodí, a vypozorovali jsme, že kdo chce, tak si řekne a ti motorkáři ho svezou. A protože jsem nemohl odolat a Jane mě trochu pošťouchla, tak jsem zašel za jedním tím motorkářem, ať mě sveze na trojkolce (samozřejmě té nejhezčí, co tam byla). Svezl mě 2 kolečka a bylo to úplně super!
Pak jsme ještě potrajdali uvnitř, co tam mají za věci, ale všechno bylo v Dutch, tak ani nevíme. Ale bylo tam hafo stolečků a na každém měli nějaké brožury a knížky a většinou taky prupisky. Tak jsme to rychle prošli a vyrazili jsme do železářství.
V železářství jsme stáli asi 20 minut mezi regálama se šroubkama a hledali jsme ty pravé, které by se nám hodily. Kupovali jsme 2 druhy šroubků, matičky a podložky, takže dohromady 4 druhy. A u 3 druhů jsme nevěděli cenu. Takže když jsme to dali ženské u pokladny, tak vyrazila mezi šroubky a hledala ceny. Ani nevím, kde to našla, ale našla to, my jsme zaplatili a vyrazili jsme do Ede.
V Ede si Jane vyřídila kartičku na slevu na vlaky, dali jsme si sváču a kafe a pomalu vyrazili domů. Cesta byla celkem v klidu, jenom sem tam trochu víc zafoukalo do protisměru, což bylo nepříjemné.
Fotky trojkolek
Žádné komentáře:
Okomentovat