Poslední hodina šermířského sportovního kurzu byla trochu akčnější než ty normální hodiny. Tuto hodinu jsme se neučili nic nového, ale spíše jsme si zkoušeli, co jsme se naučili. Takže místo cvičení v šermu jsme měli turnaj v šermu.
Příprava
Po výletě na Mallorcu jsme šli spát asi kolem 3 ráno a ráno jsme ne moc ochotně vstávali do laborky zase něco vyzkoumávat. Po celodenní práci v laborce (ta práce nebyla až tak aktivní) jsme šli na závěrečnou hodinu šermu. Tu se měl konat turnaj v šermu, abychom si vyzkoušeli, jestli jsme schopní to, co jsme se 9 týdnů učili, uplatnit v praxi.
Rozcvičku jsme si tentokrát vymýšleli každý zvlášť, protože ten "učitel" s dalšími lidmi z šermířského klubu chystal elektroniku na naše souboje. Většinou to vypadalo tak, že jsme vzpomínali, co jsme vždycky dělali za cviky a ty jsme postupně procvičili. Často jsme taky odkoukávali, co dělají ostatní, protože pamatovat si všechny cviky nám moc nešlo, asi nikomu z nás.
Mezitím tedy šermíři chystali elektriku a "hřiště". Celou tělocvičnu rozdělili na dvě poloviny lavičkami, tím vznikly dvě šermířské "hřiště". Na těch lavičkách pak seděli ti, co zrovna nešermovali a sledovali ostatní zápasy. Na oba konce každého "hřiště" položili takovou čtvercovou capinu, v které byl navinutý drát na elektriku. Ten se samovolně zavinoval zpátky do krabice. Tato krabice pak byla napojena do elektriky a měla vývod taky k zařízení, které oznamovalo, kdo zrovna uhrál bod. Toto byla taková krabička, která měla na sobě dvě světla - jedno zelené a jedno červené, každé na jedné straně. Když jeden člověk toho druhého bonul rychleji než ten druhý, rozsvítilo se světlo a zabránilo to na chvilku rozsvítit druhé světlo. Taky se občas stávalo, že se rozsvítily obě světla najednou, to když oba soupeři zasáhli najednou.
My jsme se pak oblékli do našich klasických oblečení, co jsme používali na šerm, a navíc jsme si rukávem protáhli drát na napojení elektriky do kordu. Pak už jsme jenom čekali, až se všichni oblíknou, sepíše se tabulka a začne se soutěžit.
Turnaj v šermu
Celkově nás tam bylo deset a hráli jsme systémem každý s každým. To znamená 45 zápasů rozdělených na 2 "hřiště", takže na každém "hřišti" asi 22 soubojů. Každý souboj se hrál na 5 zásahů, kdo měl první 5 zásahů vyhrál. Když měli oba najednou 5 zásahů, pokračovalo se, dokud neměl zásah jen jeden soupeř a ten potom vyhrál (něco jako rychlá smrt). Před zápasem se každý musel připojit k zavinovacímu drátu pomocí drátu, který měl prostrčený oblečením. Tenhle spoj si pak připnul k oblečení. Druhý konec drátu, který měl v oblečení, zastrčil do kordu, který byl na to upravený (kordy, s kterými jsme šermovali předtím, nic takového neměly). Potom se vyzkoušelo, jestli vše funguje správně. Takže člověk bodnul do podlahy a když se ozval tón a rozsvítilo se světlo na jeho straně, tak to bylo v pořádku. Pak to vyzkoušel ten druhý. Pak se ještě zkoušelo, jestli tam není nějaký problém, když kord bodne do druhého kordu (železo do železa) - aby se nic nerozsvítilo, když soupeř bodne do místa, které mi chrání ruku. Pak už tam byl rozhodčí a začal zápas.
Jeden zápas většinou trval, se vším všudy, asi 5 minut. Takže celé zápolení trvalo asi 2 hodiny. Vítěz celého turnaje měl vyhrát dort (nebo koláč nebo cosi takového), ale většinou je tradice, že si to nevezme domů, ale sní to všichni dohromady.
A tak začal turnaj. Postupně jsme bojovali a bojovali. Já jsem nastoupil na první zápas s typosem, který jsem si myslel, že je asi nejlepší. Takže mi to na sebevědomí moc nepřidalo. Přesto, ani nevím jak, jsem ho porazil asi o 2 body! Tak jsem si říkal, že to asi byla haluz. Pak jsem ale vyhrál další 2 zápasy a bylo to fajn. Čtvrtý zápas jsem pak ale prohrál, to se mi nějak nedařilo, a ten, co jsem si myslel, že je nejlepší, z toho byl veselý... Toš jsem si říkal, že to už je asi v háji, tak pěkně jsem začal, porazil jsem toho nejsilnějšího, vyhrál jsem i další zápasy, už jsem si myslel na výhru, a pak jsem prohrál a nejspíš už nevyhraju. Co už, nebyl jsem tam, abych vyhrál, ale abych si to užil. Tak jsem soupeřil dál a další zápasy jsem vyhrál. U jednoho jsem měl namále, to mě nejdříve porážel 2:0, pak za chvíli to bylo 3:1 a pak 4:2. Ale pak už jsem ho prokouk, co dělá špatně a jak já bych se měl bránit, zaměřil jsem se na to a porazil jsem ho 4:5 :) A nakonec porazil i všechny ostatní, s kterýma jsem hrál. Ani Jane jsem neušetřil.
Když jsem pak někdy ke konci koukal na výsledky, kdo si jak vedl, tak jsem zjistil, že to asi ještě bude zajímavé. Protože ten typos, který mě porazil, byl poražen tím, co jsem si myslel, že je nejlepší. Toš to jsme tam byli 3, co měli jednu prohru. A potom ještě později jsem zjistil, že ti dva utrpěli s někým ještě jednu prohru, takže jsem nakonec zůstal jediný, kdo byl s jednou prohrou a celý turnaj jsem vyhrál! A dostal jsem dokonce 2 dorty - jeden čokoládový, druhý jablečný. Jane skončila v lepší půlce, byla pátá. Pak jsme teda zašli do kantýny a rozkrájeli jsme ty dorty a všichni jsme si na nich pochutnali. Skončili jsme někdy po 8 večer a fičeli jsme domů cosi ukuchtit na véču.
Zkoušel jsem taky cosi fotit, ale fotky nejsou nic moc, protože ty akční scény jsou hrozně rychlé a zachytit je, aby nebyly rozmazané, by bylo potřeba lepšího foťáku. Navíc jsem to většinou nestihl a často už byli od sebe, nebylo to v momentě zásahu. Toš ale podívat se můžete, jestli chcete. Tady jsou fotky z turnaje.
Zhodnocení
Celý turnaj byl super, navíc když jsem vyhrál, a bylo fajn vyzkoušet si, jestli je člověk schopný se ubránit a zaútočit v pravý moment. Taky nám říkali, že kdybychom chtěli dál pokračovat v šermu, případně si zkusit třetí druh kordu, tak klidně můžeme přijít. Říkal, že tréninky jsou 2x týdně v pondělí a ve čtvrtek, tak tam možná někdy zajdeme.
Celý šermířský kurz byl super, jsem rád, že jsem si mohl vyzkoušet něco nového a dokonce úplně zadarmo (což je u nás asi nemožné, nebo aspoň nevím o žádné výšce, na které by byla tato možnost). Naučili jsme se šermovat s kordem - Epée (čti apej), s tím jsme hráli i turnaj a naučili se s ním nejvíc (to je bodná zbraň, může se s ním jenom bodat) a trochu jsme se taky naučili bojovat s šavlí - Sabre (čti sejbr), s ním se může i sekat, takže si myslím, že to je trochu jednodušší.
Příprava
Po výletě na Mallorcu jsme šli spát asi kolem 3 ráno a ráno jsme ne moc ochotně vstávali do laborky zase něco vyzkoumávat. Po celodenní práci v laborce (ta práce nebyla až tak aktivní) jsme šli na závěrečnou hodinu šermu. Tu se měl konat turnaj v šermu, abychom si vyzkoušeli, jestli jsme schopní to, co jsme se 9 týdnů učili, uplatnit v praxi.
Rozcvičku jsme si tentokrát vymýšleli každý zvlášť, protože ten "učitel" s dalšími lidmi z šermířského klubu chystal elektroniku na naše souboje. Většinou to vypadalo tak, že jsme vzpomínali, co jsme vždycky dělali za cviky a ty jsme postupně procvičili. Často jsme taky odkoukávali, co dělají ostatní, protože pamatovat si všechny cviky nám moc nešlo, asi nikomu z nás.
Mezitím tedy šermíři chystali elektriku a "hřiště". Celou tělocvičnu rozdělili na dvě poloviny lavičkami, tím vznikly dvě šermířské "hřiště". Na těch lavičkách pak seděli ti, co zrovna nešermovali a sledovali ostatní zápasy. Na oba konce každého "hřiště" položili takovou čtvercovou capinu, v které byl navinutý drát na elektriku. Ten se samovolně zavinoval zpátky do krabice. Tato krabice pak byla napojena do elektriky a měla vývod taky k zařízení, které oznamovalo, kdo zrovna uhrál bod. Toto byla taková krabička, která měla na sobě dvě světla - jedno zelené a jedno červené, každé na jedné straně. Když jeden člověk toho druhého bonul rychleji než ten druhý, rozsvítilo se světlo a zabránilo to na chvilku rozsvítit druhé světlo. Taky se občas stávalo, že se rozsvítily obě světla najednou, to když oba soupeři zasáhli najednou.
My jsme se pak oblékli do našich klasických oblečení, co jsme používali na šerm, a navíc jsme si rukávem protáhli drát na napojení elektriky do kordu. Pak už jsme jenom čekali, až se všichni oblíknou, sepíše se tabulka a začne se soutěžit.
Turnaj v šermu
Celkově nás tam bylo deset a hráli jsme systémem každý s každým. To znamená 45 zápasů rozdělených na 2 "hřiště", takže na každém "hřišti" asi 22 soubojů. Každý souboj se hrál na 5 zásahů, kdo měl první 5 zásahů vyhrál. Když měli oba najednou 5 zásahů, pokračovalo se, dokud neměl zásah jen jeden soupeř a ten potom vyhrál (něco jako rychlá smrt). Před zápasem se každý musel připojit k zavinovacímu drátu pomocí drátu, který měl prostrčený oblečením. Tenhle spoj si pak připnul k oblečení. Druhý konec drátu, který měl v oblečení, zastrčil do kordu, který byl na to upravený (kordy, s kterými jsme šermovali předtím, nic takového neměly). Potom se vyzkoušelo, jestli vše funguje správně. Takže člověk bodnul do podlahy a když se ozval tón a rozsvítilo se světlo na jeho straně, tak to bylo v pořádku. Pak to vyzkoušel ten druhý. Pak se ještě zkoušelo, jestli tam není nějaký problém, když kord bodne do druhého kordu (železo do železa) - aby se nic nerozsvítilo, když soupeř bodne do místa, které mi chrání ruku. Pak už tam byl rozhodčí a začal zápas.
Jeden zápas většinou trval, se vším všudy, asi 5 minut. Takže celé zápolení trvalo asi 2 hodiny. Vítěz celého turnaje měl vyhrát dort (nebo koláč nebo cosi takového), ale většinou je tradice, že si to nevezme domů, ale sní to všichni dohromady.
A tak začal turnaj. Postupně jsme bojovali a bojovali. Já jsem nastoupil na první zápas s typosem, který jsem si myslel, že je asi nejlepší. Takže mi to na sebevědomí moc nepřidalo. Přesto, ani nevím jak, jsem ho porazil asi o 2 body! Tak jsem si říkal, že to asi byla haluz. Pak jsem ale vyhrál další 2 zápasy a bylo to fajn. Čtvrtý zápas jsem pak ale prohrál, to se mi nějak nedařilo, a ten, co jsem si myslel, že je nejlepší, z toho byl veselý... Toš jsem si říkal, že to už je asi v háji, tak pěkně jsem začal, porazil jsem toho nejsilnějšího, vyhrál jsem i další zápasy, už jsem si myslel na výhru, a pak jsem prohrál a nejspíš už nevyhraju. Co už, nebyl jsem tam, abych vyhrál, ale abych si to užil. Tak jsem soupeřil dál a další zápasy jsem vyhrál. U jednoho jsem měl namále, to mě nejdříve porážel 2:0, pak za chvíli to bylo 3:1 a pak 4:2. Ale pak už jsem ho prokouk, co dělá špatně a jak já bych se měl bránit, zaměřil jsem se na to a porazil jsem ho 4:5 :) A nakonec porazil i všechny ostatní, s kterýma jsem hrál. Ani Jane jsem neušetřil.
Když jsem pak někdy ke konci koukal na výsledky, kdo si jak vedl, tak jsem zjistil, že to asi ještě bude zajímavé. Protože ten typos, který mě porazil, byl poražen tím, co jsem si myslel, že je nejlepší. Toš to jsme tam byli 3, co měli jednu prohru. A potom ještě později jsem zjistil, že ti dva utrpěli s někým ještě jednu prohru, takže jsem nakonec zůstal jediný, kdo byl s jednou prohrou a celý turnaj jsem vyhrál! A dostal jsem dokonce 2 dorty - jeden čokoládový, druhý jablečný. Jane skončila v lepší půlce, byla pátá. Pak jsme teda zašli do kantýny a rozkrájeli jsme ty dorty a všichni jsme si na nich pochutnali. Skončili jsme někdy po 8 večer a fičeli jsme domů cosi ukuchtit na véču.
Zkoušel jsem taky cosi fotit, ale fotky nejsou nic moc, protože ty akční scény jsou hrozně rychlé a zachytit je, aby nebyly rozmazané, by bylo potřeba lepšího foťáku. Navíc jsem to většinou nestihl a často už byli od sebe, nebylo to v momentě zásahu. Toš ale podívat se můžete, jestli chcete. Tady jsou fotky z turnaje.
Zhodnocení
Celý turnaj byl super, navíc když jsem vyhrál, a bylo fajn vyzkoušet si, jestli je člověk schopný se ubránit a zaútočit v pravý moment. Taky nám říkali, že kdybychom chtěli dál pokračovat v šermu, případně si zkusit třetí druh kordu, tak klidně můžeme přijít. Říkal, že tréninky jsou 2x týdně v pondělí a ve čtvrtek, tak tam možná někdy zajdeme.
Celý šermířský kurz byl super, jsem rád, že jsem si mohl vyzkoušet něco nového a dokonce úplně zadarmo (což je u nás asi nemožné, nebo aspoň nevím o žádné výšce, na které by byla tato možnost). Naučili jsme se šermovat s kordem - Epée (čti apej), s tím jsme hráli i turnaj a naučili se s ním nejvíc (to je bodná zbraň, může se s ním jenom bodat) a trochu jsme se taky naučili bojovat s šavlí - Sabre (čti sejbr), s ním se může i sekat, takže si myslím, že to je trochu jednodušší.
Žádné komentáře:
Okomentovat