20.09.09

Cesta k moři (19.9.)

V sobotu jsme se rozhodli, že se zajedeme někam projet, když už máme ty kola a nemáme naplánovaný žádný větší výlet na celý víkend. Tak jsme se rozhodli, že se zajedeme podívat k moři. Podle mapy na internetu to bylo asi 30 km, tak jsme si říkali, že bychom to mohli zvládnout.
Hned od rána to vypadalo dobře, počasí nám přálo a na obloze nebyl ani mráček. Sice výjezd až o půl jedenácté nebyl optimální, nicméně jsme vyjeli a to bylo hlavní. První problémy byly vykličkovat přes centrum Groningenu a dostat se na požadovanou cestu, po které se dostaneme k moři. Tu jsme nakonec našli a pak už cesta probíhala pohodově. Byla pomalejší než to, na co jsem zvyklý, jeli jsme rychlostí asi 10 - 12 km/h, ale co byste chtěli, na ukrajině. Dobré bylo, že tu opravdu nebyly žádné kopce a celá cesta byla po rovině. Po cestě jsme taky potkali 8 větrných mlýnů. Ty, co byly blíž cesty, jsme vyfotili, ty ostatní byly moc daleko a nemělo to cenu.
U jednoho mlýna jsme vytvářeli "Akční fotky". Tzn., že jsme nastavili foťák, ať fotí sám, dali jsme tam 3 sekundy a aby vytvořil 3 fotky za sebou. Potom jsme se postavili asi 5 metrů daleko a jeden zmáčkl spoušť a další dva se snažili doběhnout co nejdřív. Snímky z toho jsou vydařené :)
Další cesta trvala nějak dýl, než se očekávalo, a tak jsme si dali oběd dřív, než jsme dojeli k moři. Město, nebo spíš přístav, kam jsme měli namířeno, se jmenoval Delfzijl. Tam jsme dojeli celkem v pohodě, ale problém byl dostat se přímo k moři. Po několika špatných otočeních, přelízání přes opravovaný most a nějakém tom ztracení jsme konečně dorazili k moři a mohli jsme se kochat pohledem na nekonečné moře. Dali jsme si sváču (Bebe a čokoládu) a my s Jane jsme vyrazili zpátky, protože už jsme byli unavení a rádi bychom dojeli domů. Martin se rozhodl projet ještě kousek po pobřeží a pak že pojede domů sám.
Cesta zpátky postupně ubíhala, ale mě už bolel hlavně zadek a trochu nohy a celý jsem byl utahaný. Když jsem se kouknul na Jane, vypadala podobně. Na další zastávce asi v polovině cesty zpátky, nás dohnal Martin a přidal se k nám. Potom už jsme v pořádku dojeli domů, ukuchtili večeři a šli spát hodně brzo, abychom si odpočinuli.
Fotky z výletu

Žádné komentáře:

Okomentovat