Když naši odjeli, tak jsme měli relaxovanější program. Přes týden Jane sepisovala dizertačku a já jsem dodělával poslední zbytky na finální verzi dizertačky. Taky jsem byl ještě na obhajobě kolegy z naší skupiny, tak jsem se naposledy podíval, jak to vypadá z pohledu diváka. Příště už tam budu já. A samozřejmě mi to skoro všichni připomínali...
Minulý týden (mezi 7. a 13.9.) jsem taky byl v ČR, abych se podíval za našima a o víkendu abych oslavil svatbu kamaráda z tábora. A když už jsem byl doma, tak jsem měl naplánováno hromadu práce na zahradě, tak jsem se rozhodně nenudil. Ale taky jsem se stihl potkat s hromadou lidí, tak to bylo fajn. V sobotu jsme pak oslavili svatbu a v neděli jsem jenom relaxoval, než pojedu zase zpátky do NL. Jane se ale doma taky nenudila. Přes týden jezdila zase do Amsterdamu, aby ještě něco doměřila a aby nebyla doma sama. V pátek pak měla mít dámskou jizdu, ale nakonec se z toho vyklubala akce pro hromadu lidí z jejich oddělení a měli tam dokonce i kapelu. Tu pozval jeden doktorand, když byl zrovna trochu opilý a asi nevěděl, co dělá. Ale prý to nakonec byla super akce. Do soboty pak zůstala v Amsterdamu, protože pak vyrazila do města nakupovat.
Když jsem se vrátil, měli jsme ve čtvrtek já i Jane pohovor. Já v holandské firmě na sever od Amsterdamu a Jane přes Skype na pozici v holandské firmě, ale v Brně. Já jsem musel vyrážet už brzo ráno, abych se tam dostal včas, protože to trvá skoro tři hodiny, než se tam z domu dostanu. Celý pohovor pak probíhal v holandštině, tak to bylo celkem zajímavé. Ale asi jsem se připravil celkem dobře, protože to probíhalo relativně v pohodě až na pár slovíček, které jsem vyloženě nevěděl. Jane se bavila s ženskou z personálního a taky se musela připravovat, protože česky ještě pohovor neměla. Ale taky to zvládla a nakonec nás oba pozvali na další pohovory. Takže Jane teď letěla do ČR, aby měla v úterý 29.9. pohovor přímo v Brně a já bych měl mít druhý pohovor na začátku října.
Jinak nám taky začala volejbalová sezóna a v pátek jsme měli první zápas, ale bohužel jsme to 3:1 prohráli. Ale celé to bylo ještě takové zmatené, zatím jsme pořádně ani neměli tréninky, tak počítám, že se to časem zlepší. V sobotu jsme se pak domluvili s kolegyní z Wageningenu, že se půjdeme podívat na parašutisty. Každý rok je v Ede připomenutí seskoku hromady parašutistů za druhé světové války, když chtěli zaútočit na Němce. Prý ta operace stejně nějak dobře nedopadla, ale stejně se to každý rok připomíná a dopoledne a odpoledne skáče asi 700 parašutistů. Tam jsme dojeli na kole a zpoza mraků ještě prosvítalo sluníčko. Ale čím víc jsme se blížili místu, kde měli skákat ti parašutisti, tak tím víc bylo škaredě a začínalo poprchávat. Pak dokonce oznámili, že dopoledne skákat nebudou a uvidí, jak bude odpoledne. Tak jsme si aspoň prošli stánky, co tam byly, a podívali se na různá vojenská auta. Ale protože poprchávalo čím dál víc, tak jsme se sbalili a vyrazili jsme domů. Po cestě zpátky jsme hned u cesty našli hromadu hřibů, tak jsme si dva vzali a udělali si je na oběd.
V sobotu odpoledne jsme pak ještě vyrazili do Amsterdamu, protože Jane potřebovala koupit nějaké pěkné oblečení na pohovor a potom jsme byli domluveni na večeři s jejíma kolegama. Původně měla jít Jane nakupovat s kolegyní, ale protože se jí dlouho neozývala, tak jsem šel s ní, aby nechodila po obchodech sama. Toš jsme protrajdali všelijaké obchody, co Jane našla na netu, že by mohli mít něco zajímavého, a pak jsme se dokonce setkali s tou kolegyní, s kterou měla nakupovat. Ta mezitím nakupovala se svojím přítelem, dalším kolegou. Tak jsme pak pokračovali společně, Jane s kolegyní lítaly po obchodech a my dva jsme kecali většinou někde u vstupu do obchodu. Nakonec Jane nakoupila všechno, co hledala, tak jsme si ještě stihli dát jedno pivo a vyrazili jsme na večeři. Byla to taková velká asi turecká (nebo něco podobného) restaurace, tak jsme si dali nějakou směsku masa a pořádně se nadlábli. Zbytek pak ještě vyrazil na pivo, ale my už jsme museli odejít, abychom stihli poslední vlak do Ede. V neděli jsme pak jenom dospávali a odpočívali, protože jsme dorazili hrozně pozdě.
V pondělí odpoledne jsme pak zase vyrazili do Amsterdamu, protože Janeina kolegyně z Brazílie odjížděla, tak uspořádala brazilské barbecue. Tak jsme taky cosi přinesli a bylo to super. Byla tam hromada masa, nějaký salát i brazilské drinky. A zase jsme jeli domů až posledním vlakem, takže úterý bylo opět takové neproduktivní. Zbytek týdne už byl ale zase jako normálně a jak už jsem psal, v pátek Jane odletěla do ČR, aby dostala v Brně práci. Toš uvidíme, jak to dopadne.
Jinak nám taky začala volejbalová sezóna a v pátek jsme měli první zápas, ale bohužel jsme to 3:1 prohráli. Ale celé to bylo ještě takové zmatené, zatím jsme pořádně ani neměli tréninky, tak počítám, že se to časem zlepší. V sobotu jsme se pak domluvili s kolegyní z Wageningenu, že se půjdeme podívat na parašutisty. Každý rok je v Ede připomenutí seskoku hromady parašutistů za druhé světové války, když chtěli zaútočit na Němce. Prý ta operace stejně nějak dobře nedopadla, ale stejně se to každý rok připomíná a dopoledne a odpoledne skáče asi 700 parašutistů. Tam jsme dojeli na kole a zpoza mraků ještě prosvítalo sluníčko. Ale čím víc jsme se blížili místu, kde měli skákat ti parašutisti, tak tím víc bylo škaredě a začínalo poprchávat. Pak dokonce oznámili, že dopoledne skákat nebudou a uvidí, jak bude odpoledne. Tak jsme si aspoň prošli stánky, co tam byly, a podívali se na různá vojenská auta. Ale protože poprchávalo čím dál víc, tak jsme se sbalili a vyrazili jsme domů. Po cestě zpátky jsme hned u cesty našli hromadu hřibů, tak jsme si dva vzali a udělali si je na oběd.
V sobotu odpoledne jsme pak ještě vyrazili do Amsterdamu, protože Jane potřebovala koupit nějaké pěkné oblečení na pohovor a potom jsme byli domluveni na večeři s jejíma kolegama. Původně měla jít Jane nakupovat s kolegyní, ale protože se jí dlouho neozývala, tak jsem šel s ní, aby nechodila po obchodech sama. Toš jsme protrajdali všelijaké obchody, co Jane našla na netu, že by mohli mít něco zajímavého, a pak jsme se dokonce setkali s tou kolegyní, s kterou měla nakupovat. Ta mezitím nakupovala se svojím přítelem, dalším kolegou. Tak jsme pak pokračovali společně, Jane s kolegyní lítaly po obchodech a my dva jsme kecali většinou někde u vstupu do obchodu. Nakonec Jane nakoupila všechno, co hledala, tak jsme si ještě stihli dát jedno pivo a vyrazili jsme na večeři. Byla to taková velká asi turecká (nebo něco podobného) restaurace, tak jsme si dali nějakou směsku masa a pořádně se nadlábli. Zbytek pak ještě vyrazil na pivo, ale my už jsme museli odejít, abychom stihli poslední vlak do Ede. V neděli jsme pak jenom dospávali a odpočívali, protože jsme dorazili hrozně pozdě.
V pondělí odpoledne jsme pak zase vyrazili do Amsterdamu, protože Janeina kolegyně z Brazílie odjížděla, tak uspořádala brazilské barbecue. Tak jsme taky cosi přinesli a bylo to super. Byla tam hromada masa, nějaký salát i brazilské drinky. A zase jsme jeli domů až posledním vlakem, takže úterý bylo opět takové neproduktivní. Zbytek týdne už byl ale zase jako normálně a jak už jsem psal, v pátek Jane odletěla do ČR, aby dostala v Brně práci. Toš uvidíme, jak to dopadne.
Žádné komentáře:
Okomentovat