Nejprve bych chtěl všem popřát Happy New Year! A jak to během tohohle období vypadalo s náma? No, na Vánoce a Nový rok jsme jeli do ČR, ale hned po oslavě Nového roku jsme vyrazili zpátky do Nizozemí a hned do práce. A nejen já, už i Jane!
Vánoce
Když jsme jeli domů, bylo tady hafo sněhu. Teda asi ne tak moc jako v ČR, ale na místní poměry to bylo dost. Vlaky už měly zpoždění a autobusy taky jezdily pozdě. Tak jsme se rozhodli radši vyrazit dříve a nebrat si kufr (asi by se těžko tím sněhem tahal), ale radši krosnu. Bus, kterým jsme jeli na vlakové nádraží, měl asi třičtvrtě hodiny zpoždění, ale pro nás to znamenalo, že přijel asi minutu po tom, co jsme dorazili na zastávku. Takže hned ze startu nám to vyšlo fajn. Pak jsme vyrazili vlakem do Utrechtu, odkud nám jel autobus do ČR. Vlak kupodivu neměl moc velké zpoždění a tak jsme dorazili včas. Dokonce jsme měli hafo času, tak jsme sedli do "kavárny", dali si kafe a čekali na autobus. Ten přijel asi o 5 minut později, tak to bylo taky fajn. Cesta pak probíhala v klidu, jenom někde v Německu jsme se trochu loudali v koloně, ale to bylo uprostřed noci, tak to člověk moc nevnímal. Ale asi jsme moc neztratili, protože do Prahy jsme dorazili o půl hodiny později.
Co se dělo přes vánoce, to bych moc nerozebíral, bo toho bylo hrozně moc. Takže jen ve stručnosti. V Praze jsme se na jednu noc stavili za mojí tetou a její rodinkou, ti byli samozřejmě velice happy. Pak jsme oba jeli k Jane domů a na Štědrý den jsem jel k nám. O svátcích jsme každý samostatně navštívili svoje rodiny, já jsem byl samozřejmě i na zábavách. Já jsem pak měl sraz z gymplu, hráli jsme volejbalový a tarokový turnaj a pak přijela Jane k nám. To bylo akorát na Silvestra, kterého jsme oslavili v Ostravě.
Hned 1.1.2011 ráno jsme pak vyrazili do Prahy. Tam jsme chvíli pobyli s Pájou, která tam měla nějakou akci s budhistama a pak jsme jeli zpátky do NL. Cesta zpátky byla v poho, ani žádné zpoždění jsme neměli a do Utrechtu jsme přijeli o hodinu dříve než jsme měli. Ale pak jsme zjistili, že musíme ještě 2 hodiny čekat na první vlak, kterým se dostat domů. Toš jsme si sedli do jedné čekárny, kde bylo teplo, a čekali. Pak už jsme v klidu dojeli vlakem do Ede a odtama busem do Wageningenu. Doma jsme se pak zachumlali zpátky do postele a dospávali jsme cestu domů.
Zpátky do práce
Já jsem po Novém roce nastoupil zase zpátky do práce a musel jsem se zase zorientovat, co jsem to vlastně dělal před Vánocema a co bych měl dělat teď. Toš chvíli to trvalo (asi celé pondělí), ale nakonec jsem se rozkoukal a začal jsem si zase hrát s rostlinkama, bakteriema, proteinama a DNA. Toš furt to samé dokolečka.
Jane měla v pondělí schůzku na imigračním, kde jí konečně dali do pasu nálepku a mohla začít od úterý pracovat. Tak byla poprvé v práci, kde jí ukazovali, co, kde, jak bude dělat a na kterých mašinách. V úterý odpoledne pak měla druhý pohovor v Ede, kde má rozjednanou druhou práci. Toš jim prý povykládala víceméně to samé, co na prvním (tentokrát tam byl šéf oddělení) a jela domů. Že prý ji dají vědět, toš uvidíme. Přes týden pak dál chodila do práce a učila se dělat zatím s jednou mašinou. A ve čtvrtek pak jeden typos prezentoval pro celou grupu a po prezentaci to zakončili v hospodě.
Já jsem měl ve čtvrtek novoroční turnaj ve volejbalu, který byl jenom pro členy. Bylo tam 8 družstev a každý hrál s každým. Jenom na jednom kurtu se muselo hrát v zimních rukavicích a šálách, takže to bylo dost akční. Jestli jsou nějaké fotky, to nevím. Ale jestli něco najdu, určitě se o ně podělím. Po turnaji jsme si pak dali sprchu a zakončili to v hospodě, kde se konal tzv. Pub quiz, což je jakože nějaký kvíz v hospodě s nezvyklýma otázkama. Byly tam otázky o té naší volejbalové organizaci (kdo je nejstarší v Mužích 2, jaký je jejich průměrný věk, kolik rozhodčích máme dohromady, kolik procent z toho je žen, ...), o Wageningenu (kdy byl založen a jaké bylo jeho původní jméno, kolik procent je souš a kolik voda, jaká je jeho rozloha, ...) a o nějakých událostech roku 2010 (kolik dělníků uvízlo v dolu v Chile, jak dlouho tryskala ropa v Mexickém zálivu, kdy padla nizozemská vláda, ...). No, náš tým nevyhrál ani turnaj ani Pub quiz, ale byla to prča. V turnaji jsme měli 2 prohry, 2 remízy a 3 výhry, tak si myslím, že jsme skončili spíš v první polovině.
V sobotu jsme pak vyrazili do Utrechtu nakupovat oblečení a boty. Sice tam bylo hafo obchodů, ale nebylo tam toho moc pěkného. Já i Jane jsme si cosi ponakupovali, ale moc toho nebylo. Myslel jsem si, že to bude lepší. Toš teď chcem ještě někdy projít Wageningen, jestli nenajdem něco tu, ale toho moc nebude.
Vánoce
Když jsme jeli domů, bylo tady hafo sněhu. Teda asi ne tak moc jako v ČR, ale na místní poměry to bylo dost. Vlaky už měly zpoždění a autobusy taky jezdily pozdě. Tak jsme se rozhodli radši vyrazit dříve a nebrat si kufr (asi by se těžko tím sněhem tahal), ale radši krosnu. Bus, kterým jsme jeli na vlakové nádraží, měl asi třičtvrtě hodiny zpoždění, ale pro nás to znamenalo, že přijel asi minutu po tom, co jsme dorazili na zastávku. Takže hned ze startu nám to vyšlo fajn. Pak jsme vyrazili vlakem do Utrechtu, odkud nám jel autobus do ČR. Vlak kupodivu neměl moc velké zpoždění a tak jsme dorazili včas. Dokonce jsme měli hafo času, tak jsme sedli do "kavárny", dali si kafe a čekali na autobus. Ten přijel asi o 5 minut později, tak to bylo taky fajn. Cesta pak probíhala v klidu, jenom někde v Německu jsme se trochu loudali v koloně, ale to bylo uprostřed noci, tak to člověk moc nevnímal. Ale asi jsme moc neztratili, protože do Prahy jsme dorazili o půl hodiny později.
Co se dělo přes vánoce, to bych moc nerozebíral, bo toho bylo hrozně moc. Takže jen ve stručnosti. V Praze jsme se na jednu noc stavili za mojí tetou a její rodinkou, ti byli samozřejmě velice happy. Pak jsme oba jeli k Jane domů a na Štědrý den jsem jel k nám. O svátcích jsme každý samostatně navštívili svoje rodiny, já jsem byl samozřejmě i na zábavách. Já jsem pak měl sraz z gymplu, hráli jsme volejbalový a tarokový turnaj a pak přijela Jane k nám. To bylo akorát na Silvestra, kterého jsme oslavili v Ostravě.
Hned 1.1.2011 ráno jsme pak vyrazili do Prahy. Tam jsme chvíli pobyli s Pájou, která tam měla nějakou akci s budhistama a pak jsme jeli zpátky do NL. Cesta zpátky byla v poho, ani žádné zpoždění jsme neměli a do Utrechtu jsme přijeli o hodinu dříve než jsme měli. Ale pak jsme zjistili, že musíme ještě 2 hodiny čekat na první vlak, kterým se dostat domů. Toš jsme si sedli do jedné čekárny, kde bylo teplo, a čekali. Pak už jsme v klidu dojeli vlakem do Ede a odtama busem do Wageningenu. Doma jsme se pak zachumlali zpátky do postele a dospávali jsme cestu domů.
Zpátky do práce
Já jsem po Novém roce nastoupil zase zpátky do práce a musel jsem se zase zorientovat, co jsem to vlastně dělal před Vánocema a co bych měl dělat teď. Toš chvíli to trvalo (asi celé pondělí), ale nakonec jsem se rozkoukal a začal jsem si zase hrát s rostlinkama, bakteriema, proteinama a DNA. Toš furt to samé dokolečka.
Jane měla v pondělí schůzku na imigračním, kde jí konečně dali do pasu nálepku a mohla začít od úterý pracovat. Tak byla poprvé v práci, kde jí ukazovali, co, kde, jak bude dělat a na kterých mašinách. V úterý odpoledne pak měla druhý pohovor v Ede, kde má rozjednanou druhou práci. Toš jim prý povykládala víceméně to samé, co na prvním (tentokrát tam byl šéf oddělení) a jela domů. Že prý ji dají vědět, toš uvidíme. Přes týden pak dál chodila do práce a učila se dělat zatím s jednou mašinou. A ve čtvrtek pak jeden typos prezentoval pro celou grupu a po prezentaci to zakončili v hospodě.
Já jsem měl ve čtvrtek novoroční turnaj ve volejbalu, který byl jenom pro členy. Bylo tam 8 družstev a každý hrál s každým. Jenom na jednom kurtu se muselo hrát v zimních rukavicích a šálách, takže to bylo dost akční. Jestli jsou nějaké fotky, to nevím. Ale jestli něco najdu, určitě se o ně podělím. Po turnaji jsme si pak dali sprchu a zakončili to v hospodě, kde se konal tzv. Pub quiz, což je jakože nějaký kvíz v hospodě s nezvyklýma otázkama. Byly tam otázky o té naší volejbalové organizaci (kdo je nejstarší v Mužích 2, jaký je jejich průměrný věk, kolik rozhodčích máme dohromady, kolik procent z toho je žen, ...), o Wageningenu (kdy byl založen a jaké bylo jeho původní jméno, kolik procent je souš a kolik voda, jaká je jeho rozloha, ...) a o nějakých událostech roku 2010 (kolik dělníků uvízlo v dolu v Chile, jak dlouho tryskala ropa v Mexickém zálivu, kdy padla nizozemská vláda, ...). No, náš tým nevyhrál ani turnaj ani Pub quiz, ale byla to prča. V turnaji jsme měli 2 prohry, 2 remízy a 3 výhry, tak si myslím, že jsme skončili spíš v první polovině.
V sobotu jsme pak vyrazili do Utrechtu nakupovat oblečení a boty. Sice tam bylo hafo obchodů, ale nebylo tam toho moc pěkného. Já i Jane jsme si cosi ponakupovali, ale moc toho nebylo. Myslel jsem si, že to bude lepší. Toš teď chcem ještě někdy projít Wageningen, jestli nenajdem něco tu, ale toho moc nebude.
Žádné komentáře:
Okomentovat