Den Bosch

Před třemi týdny jsem měl pracovní pohovor na univerzitě v Amsterdamu, kde pracuje Jane. Pohovor proběhl celkem v poho, ale nakonec mě nevybrali a prý tam byl někdo lepší. Dokonce na tom pohovoru byla i holčina, která dělala diplomku v naší laborce se mnou (ta to místo taky nedostala). Ale ten typos říkal, že jsem se mu líbil a dal můj životopis další ženské, která má taky místo, tak tam půjdu na pohovor buď před velikonocema nebo pak někdy časem, uvidíme, co napíše. 

V pátek večer jsem pak jel zase do Wageningenu koukat na volejbal a tentokrát se přidala i Jane, jak dorazila z práce. Chvíli jsme pak poseděli i v hospodě, ale lidi, co jsme znali, celkem brzo zmizeli, tak jsme taky vyrazili domů. A protože jsme v sobotu zase neměli žádný zápas, tak jsme si naplánovali výlet do Den Bosche. 

Neměli jsme kam spěchat, tak jsme v klidu vstali, posnídali a kolem 11 vyrazili na vlak. Na netu jsme ještě pozjišťovali, co tam vlastně je, a asi nejzajímavější je velká katedrála v centru města. A protože to byla zrovna sobota, tak tam měli i market, tak jsme se potrajdali po stánkách, co tam mají jiného než v Ede. Když jsme prošli market i katedrálu, zašli jsme si do jedné restaurace na oběd. Pak jsme ještě potrajdali po zbytku města, ale nic extra zvláštního už tam nebylo. Po cestě na nádraží jsme si zašli koupit ještě Boschské koule a vyrazili jsme domů. 

V neděli jsem pak zase vyrazil do Wageningenu, protože jeden typos začal organizovat nedělní volejbálky, tak když mi to vyjde a neprší, tak si zajdu zahrát. Není to sice nějaký vysoký level, ale aspoň se člověk trochu hýbe. A k tomu ještě musím hodinu na kole, 30 minut tam a 30 zpátky. 

Potom se celkem nic nedělo, až v sobotu jsme konečně měli zase zápas. Hráli jsme proti poslednímu v tabulce, takže jsme potřebovali vyhrát 4:0. A protože bylo málo lidí kvůli zranění nebo práci, tak jsem hrál všechny čtyři sety. A všechny vítězně, takže super. 

No a minulý týden byl asi nejvýznamnější zážitek dopolední výpadek elektřiny v Amsterdamu a okolí. Mě se to sice netýkalo, ale Jane měla teda hodně krušné dopolední cestování. Co bylo ve zprávách, tak v jedné z asi největších rozvoden došlo ke zkratu a přestala jít elektřina v celém Severním Holandsku a Flevolandu. Takže v Amsterdamu přestaly fungovat semafory, tak byly všude hrozné kolony, tramvaje stály uprostřed cesty a nemohly se hnout a byly pozavírané obchody. Samozřejmě to postihlo i letiště, takže na chvíli tam nebyl vůbec proud, než se spustily záložní generátory, a pak jim celkem dlouho trvalo, než nahodí všechny systémy. Takže letadla, které přilétaly, byly odkloněny na jiné letiště, a ty, které měly odletět, se postupně odbavovaly, ale se zpožděním. Nakonec snad prý odbavili všechny letadla do půlnoci. A k tomu všemu se ještě přidaly vlaky, které na Amsterdam vůbec nejezdily, a v Utrechtu byl hodně velký chaos. A asi nejhorší to měli lidi, kteří zrovna v té době byli ve vlaku, protože pak museli další dvě až tři hodiny zůstat uvnitř. 

Jane sice byla v té době ve vlaku, ale ještě ne tak daleko, že by zůstala uvězněná uvnitř. Takže se dostala zpátky do Utrechtu, ale tam vůbec netušila, co dál. Na cedulích bylo něco napsané, to ale neplatilo, nikdo vlastně pořádně nevěděl, kam jít nebo co se vlastně bude dít. Navíc jí napsali z Amsterdamu, že ve škole nefunguje elektřina, tak mají jít pracovat domů. Naštěstí prý asi před 14 dny cvičili výpadek proudu na celé univerzitě, tak snad byli jakštakš připravení a nevyplavilo jim to školu. Když měli totiž to cvičení, tak zjistili, že když přestane jít elektřina, tak jim do jedné laborky začne protíkat ze stropu voda. Takže do školy nemusela, jenom musela v Utrechtu najít ten správný vlak mezi hromadou pobíhajících lidí hledajících jejich vlaky. No nakonec našla nástupiště, z kterého jel vlak do Ede, tak vyrazila pracovat domů. 

V sobotu jsme pak měli další zápas, tentokrát proti prvnímu v tabulce, a když by vyhráli, tak už jsou stoprocentně šampioni a postupujou do vyšší ligy. To jsme jim ale samozřejmě nechtěli umožnit. Toš snažili jsme se je porazit, ale nepovedlo se, prohráli jsme první tři sety (já jsem je podporoval z lavičky). Na čtvrtý jsem se pak ale nastoupil a ten jsme celkem jednoduše vyhráli! Ti protivníci vystřídali asi klíčové hráče, takže jsme to neměli tak těžké. Ale že vyhrajeme tak jednoduše, to jsem nečekal.
Tento týden jsme si pak užili pořádného větru. I když jsou tady na větrné počasí zvyklí, tento týden to bylo extra a měli s tím taky problém, vlaky jezdily pozdě, tvořily se kolony, protože se některé prázdné náklaďáky přímo překlopily. A pak od úterka jsme museli doma přežít bez teplé vody, protože se nám porouchala karma. Tak jsem nejdřív volal na správce, ti řekli, že někoho pošlou, ale ten přišel až ve středu odpoledne. Ten se na to podíval, zjistil, že s tím nic neudělá a že se na to bude muset podívat nějaký člověk z firmy, která to dělá. Tak mi ve čtvrtek volal z firmy, ale ve čtvrtek nemohl, v pátek taky ne a nejdřív až v úterý. To jsme ale pryč, takže nám opraví teplou vodu až dorazíme zpátky do NL. Tak snad to vyjde. 

Tady jsou pak fotky z Den Bosche