Na Velikonoce jsme opět jeli do ČR, protože tady v NL to moc extra neslaví. Taky Janeini prarodiče slavili zlatou svatbu, tak jsme to spojili dokupy. Pobyli jsme chvíli ve Valmezu, pak jsme byli i ve Vsi a na zábavě a v pondělí jsem musel po dědině pošmigrustovat :)
V úterý jsem pak dojel do Valmezu (Jane už tam byla od pondělí) a vyrazili jsme s jejími rodiči do Wageningenu autem. Tak jsme vyzkoušeli další dopravní prostředek, jak se dá jet do NL. Toš a nebylo to nejhorší. Vyjeli jsme v úterý odpoledne kolem jedné a ve dvě ráno jsme už byli ve Wageningenu. Cesta probíhala v pohodě, byli jsme 3 řidiči, co jsme se střídali, tak to bylo v poho. Jenom v Německu jsme chytli déšť, tak to bylo trochu nepříjemné. Ale jinak v poho, žádné kolony.
Já jsem pak musel ve středu zpátky do práce a nechal jsem Jane s rodiči samotné trajdat po Wageningenu. Jane si vzala dovolenou, aby je tu pořádně provedla. Byli se podívat na středeční trh s látkama a dalšíma capinama, byli se podívat na baráky, kde jsme bydleli ze začátku, prošli si centrum a všechno zajímavé, co tu je. Taky byli samozřejmě v obchodě, aby viděli, jak to tam vypadá. Večer jsme pak poseděli a pokecali.
Ve čtvrtek pak vyrazili do Amsterdamu. Jeli autem, zaparkovali zase jak my předtím s našima, pod stadionem Ajaxu a vyrazili do centra. Tam potrajdali všechny kostely a náměstí, co tam jsou, samozřejmě nevynechali Red Light District a taky se projeli lodí. Chytili nějaký zájezd německých důchodců, tak možná měli i nějakou lepší projížďku a vykládání než obvykle. Potom se ještě zajeli podívat, kde bydlí Jane. No a potom už vyrazili zpátky. Když přijeli, já jsem se zrovna vrátil z běhání, tak jsme udělali večeři a relaxovali.
V pátek se pak byli podívat v Open Air Museu v Arnhemu. To je takový holandský skanzen, jsou tam baráčky ve stylu, jak se dříve bydlelo a člověk může jít dovnitř a podívat se. V některých barácích dokonce furt někdo bydlí, tak to je taková kombinace historického a moderního bydlení. Večer jsem pak měl zápas, tak se šli podívat, jak to vlastně vypadá. A hráli jsme jako obvykle, prohráli jsme 3:1. Ale Jane říkala, že tentokrát se tam nenudila, protože její mamka celý zápas skvěle komentovala a nejradši by jim šla pomoct na hřiště. Jenom štěstí, že kolem nebylo moc Čechů, protože by se divili...
No a v sobotu jsme pak vyrazili do Keukenhofu, to si nemohli nechat ujít. A protože je to blízko moře, tak jsme se byli nejdříve kouknout tam (její mamka u moře ještě nebyla). A jeli jsme kolem hafo květinových polí, s tulipánama, hyacintama, narcisama či čím, všelijakých barev, tak to bylo super. Dojeli jsme na nějakou pláž a v moři byli dokonce i nějací surfaři. Ti ale měli neoprenové obleky, tak jim asi zima nebyla. Ale moc jim to nešlo, asi by potřebovali větší vlny. Ale pro nás to bylo dost, tak jsme se chvíli honili s vlnama, potom jsme posbírali nějaké škebličky a na závěr taky nějaký ten plážový písek. No a potom hurá na kytky. Parkování tam měli zařízené super, nedělaly se tam moc fronty a poslali nás, kde bylo volné místo. Tak jsme zaparkovali a šli se kochat. Bylo to trochu jiné než loni, ale bylo to zase úžasné. Samozřejmě hafo tulipánů, hyacintů a narcisů, ale taky pavilón orchidejí, pavilón gerber a skleník plný různých druhů tulipánů, azalek a amarylisů. Toš jsme to tam celé potrajdali a pak jsme vyrazili zpátky do Wageningenu. Tam jsme dorazili kolem čtvrté, tak jsme se ještě sebrali a vyrazili na sobotní market koupit nějakou rybu na večeři. Tak jsme vybrali jednu, co se nám líbila, i když jsme nevěděli, co to je. Doma jsme pak našli, že to je treska, tak jsme to upekli a povečeřeli.
V neděli pak vyrazili zpátky do Valmezu, jeli hned brzo ráno, v 7 už odjížděli, tak jsme je vyprovodili a šli si zpátky lehnout a dospat se. Potom jsme přes den vyprali a kolem 7 večer už nám volali Janeini rodiče z Valmezu, že v pořádku dojeli a už jsou doma. Cesta byla v poho, žádné kolony, nic.
Tady jsou fotky z jejich návštěvy
V úterý jsem pak dojel do Valmezu (Jane už tam byla od pondělí) a vyrazili jsme s jejími rodiči do Wageningenu autem. Tak jsme vyzkoušeli další dopravní prostředek, jak se dá jet do NL. Toš a nebylo to nejhorší. Vyjeli jsme v úterý odpoledne kolem jedné a ve dvě ráno jsme už byli ve Wageningenu. Cesta probíhala v pohodě, byli jsme 3 řidiči, co jsme se střídali, tak to bylo v poho. Jenom v Německu jsme chytli déšť, tak to bylo trochu nepříjemné. Ale jinak v poho, žádné kolony.
Já jsem pak musel ve středu zpátky do práce a nechal jsem Jane s rodiči samotné trajdat po Wageningenu. Jane si vzala dovolenou, aby je tu pořádně provedla. Byli se podívat na středeční trh s látkama a dalšíma capinama, byli se podívat na baráky, kde jsme bydleli ze začátku, prošli si centrum a všechno zajímavé, co tu je. Taky byli samozřejmě v obchodě, aby viděli, jak to tam vypadá. Večer jsme pak poseděli a pokecali.
Ve čtvrtek pak vyrazili do Amsterdamu. Jeli autem, zaparkovali zase jak my předtím s našima, pod stadionem Ajaxu a vyrazili do centra. Tam potrajdali všechny kostely a náměstí, co tam jsou, samozřejmě nevynechali Red Light District a taky se projeli lodí. Chytili nějaký zájezd německých důchodců, tak možná měli i nějakou lepší projížďku a vykládání než obvykle. Potom se ještě zajeli podívat, kde bydlí Jane. No a potom už vyrazili zpátky. Když přijeli, já jsem se zrovna vrátil z běhání, tak jsme udělali večeři a relaxovali.
V pátek se pak byli podívat v Open Air Museu v Arnhemu. To je takový holandský skanzen, jsou tam baráčky ve stylu, jak se dříve bydlelo a člověk může jít dovnitř a podívat se. V některých barácích dokonce furt někdo bydlí, tak to je taková kombinace historického a moderního bydlení. Večer jsem pak měl zápas, tak se šli podívat, jak to vlastně vypadá. A hráli jsme jako obvykle, prohráli jsme 3:1. Ale Jane říkala, že tentokrát se tam nenudila, protože její mamka celý zápas skvěle komentovala a nejradši by jim šla pomoct na hřiště. Jenom štěstí, že kolem nebylo moc Čechů, protože by se divili...
No a v sobotu jsme pak vyrazili do Keukenhofu, to si nemohli nechat ujít. A protože je to blízko moře, tak jsme se byli nejdříve kouknout tam (její mamka u moře ještě nebyla). A jeli jsme kolem hafo květinových polí, s tulipánama, hyacintama, narcisama či čím, všelijakých barev, tak to bylo super. Dojeli jsme na nějakou pláž a v moři byli dokonce i nějací surfaři. Ti ale měli neoprenové obleky, tak jim asi zima nebyla. Ale moc jim to nešlo, asi by potřebovali větší vlny. Ale pro nás to bylo dost, tak jsme se chvíli honili s vlnama, potom jsme posbírali nějaké škebličky a na závěr taky nějaký ten plážový písek. No a potom hurá na kytky. Parkování tam měli zařízené super, nedělaly se tam moc fronty a poslali nás, kde bylo volné místo. Tak jsme zaparkovali a šli se kochat. Bylo to trochu jiné než loni, ale bylo to zase úžasné. Samozřejmě hafo tulipánů, hyacintů a narcisů, ale taky pavilón orchidejí, pavilón gerber a skleník plný různých druhů tulipánů, azalek a amarylisů. Toš jsme to tam celé potrajdali a pak jsme vyrazili zpátky do Wageningenu. Tam jsme dorazili kolem čtvrté, tak jsme se ještě sebrali a vyrazili na sobotní market koupit nějakou rybu na večeři. Tak jsme vybrali jednu, co se nám líbila, i když jsme nevěděli, co to je. Doma jsme pak našli, že to je treska, tak jsme to upekli a povečeřeli.
V neděli pak vyrazili zpátky do Valmezu, jeli hned brzo ráno, v 7 už odjížděli, tak jsme je vyprovodili a šli si zpátky lehnout a dospat se. Potom jsme přes den vyprali a kolem 7 večer už nám volali Janeini rodiče z Valmezu, že v pořádku dojeli a už jsou doma. Cesta byla v poho, žádné kolony, nic.
Tady jsou fotky z jejich návštěvy
Žádné komentáře:
Okomentovat